Účelem této studie bylo určit dopad 30minutového zdřímnutí (N30) na běžecký anaerobní sprintový test (RAST) jak během ramadánu, tak po něm. Deset fyzicky aktivních kickboxerů (věk: 21,20 +/- 1,61 let, výška: 174,80 +/- 4,34 cm, tělesná hmotnost: 73,30 +/- 7,10 kg a index tělesné hmotnosti (BMI): 24,00 +/- 2,21 kg/m(2) )) dobrovolně provedlo test RAST po N30 a ve stavu bez spánku (NN) během dvou experimentálních období: posledních deset dnů ramadánu (DR) a podobně jako 3 týdny po ramadánu (AR). Během každého protokolu DR-NN, DR-N30, AR-NN a AR-N30 předváděli kickboxeři výkon RAST. Mezi obdobími ramadánu (DR vs. AR) byl zjištěn statisticky významný rozdíl z hlediska maximálního výkonu (W) (F = 80,93; p(1) < 0,001; eta(2)(p) = 0,89), minimálního výkonu (W ) (F = 49,05; p(1) < 0,001; eta(2)(p) = 0,84), průměrný výkon (W) (F = 83,79; p(1) < 0,001; eta(2)(p) = 0,90 ) a výsledky indexu únavy (%) (F = 11,25; p(1) = 0,008; eta(2)(p) = 0,55). Kromě toho byl faktor zdřímnutí statisticky významný z hlediska maximálního výkonu (W) (F = 81,89; p(2) < 0,001; eta(2)(p) = 0,90), minimálního výkonu (W) (F = 80,37 p(2) < 0,001; eta(2)(p) = 0,89), průměrný výkon (W) (F = 108,41; p(2) < 0,001; eta(2)(p) = 0,92) a index únavy ( % výsledků (F = 16,14; p(2) = 0,003; eta(2)(p) = 0,64). Denní spánek prospívá následnému výkonu v RAST. Výhody zdřímnutí byly větší po příležitosti N30 pro DR a AR. The purpose of this study was to determine the impact of a 30 min nap (N30) on the Running-Based Anaerobic Sprint Test (RAST) both during and after Ramadan. Ten physically active kickboxers (age: 21.20 +/- 1.61 years, height: 174.80 +/- 4.34 cm, body mass: 73.30 +/- 7.10 kg and body mass index (BMI): 24.00 +/- 2.21 kg/m(2)) voluntarily performed the RAST test after an N30 and in a no-nap condition (NN) during two experimental periods: the last ten days of Ramadan (DR) and similar to 3 weeks after Ramadan (AR). During each DR-NN, DR-N30, AR-NN and AR-N30 protocol, kickboxers performed RAST performance. A statistically significant difference was found between Ramadan periods (DR vs. AR) in terms of max power (W) (F = 80.93; p(1) < 0.001; eta(2)(p) = 0.89), minimum power (W) (F = 49.05; p(1) < 0.001; eta(2)(p) = 0.84), average power (W) (F = 83.79; p(1) < 0.001; eta(2)(p) = 0.90) and fatigue index (%) results (F = 11.25; p(1) = 0.008; eta(2)(p) = 0.55). In addition, the nap factor was statistically significant in terms of the max power (W) (F = 81.89; p(2) < 0.001; eta(2)(p) = 0.90), minimum power (W) (F = 80.37; p(2) < 0.001; eta(2)(p) = 0.89), average power (W) (F = 108.41; p(2) < 0.001; eta(2)(p) = 0.92) and fatigue index (%) results (F = 16.14; p(2) = 0.003; eta(2)(p) = 0.64). Taking a daytime nap benefits subsequent performance in RAST. The benefits of napping were greater after an N30 opportunity for DR and AR.