Search

Bifurkacni leze tvoři 15-20 % vsech intervenovaných koronarnich lezi a jejich osetřovani je i přes výrazný pokrok v intervencni kardiologii i nadale spojeno s technickými obtižemi a horsi klinickou efektivitou. Zakladnim doporucovaným postupem pro osetřovani bifurkacnich lezi je "provisional stenting". Jako alternativni postup lze zvažit některou z dvoustentových technik. V nasem registru jsme se rozhodli posoudit bezpecnost, technickou a klinickou uspěsnost při použiti dedikovaneho bifurkacniho stentu Tryton Side Branch. Do registru bylo zařazeno 201 pacientů neselektovane populace osetřených v obdobi mezi cervnem 2012 a dubnem 2016 v Kardiovaskularnim centru Krajske nemocnice Liberec, u kterých bylo zvažovano užiti bifurkacniho stentu Tryton. Uspěsnost osetřeni bifurkacnich lezi při užiti stentu Tryton byla 85,07 %. Pacienty jsme pote sledovali v obdobi sesti měsiců od osetřeni. K infarktu myokardu doslo u tři pacientů, k revaskularizaci bylo nutno přistoupit pouze u tři pacientů, z toho vsak ani jednou nebylo potřeba osetřit cilovou tepnu nebo lezi. Otazka osetřovani bifurkacnich lezi zůstava do budoucna stale otevřena, jako možna alternativa se jevi užiti dedikovaných bifurkacnich stentů. Bifurkacni stent Tryton ma výhodu v ochraně bocni větve, jejiž osetřeni může být u větsiny standardnich technik problematicke. Stent Tryton lze dle nasich dat s výhodou použivat zejmena u bifurkacnich lezi s velkou bocni větvi (≥ 2,5 mm). Data z naseho registru tak svědci pro vysokou bezpecnost a uspěsnost osetřovani tohoto typu bifurkacnich lezi pomoci stentu Tryton. © 2019, CKS.

We report a case of a successful surgical treatment of congenital heart defect in a 47-year-old man who experienced an atrial septal defect closure seven years ago. Nevertheless even after the operation he still suffered from increasing shortness of breath, which reached grade NYHA III last year. This state was caused by a partial anomalous venous return (PAPVR) from the left lung to the left brachiocephalic vein. This fact was overlooked during the first operation. Surgical treatment of newly diagnosed, at the time undifferentiated concomitant cardiac defect in the field of previous surgery requires a comprehensive assessment of the patient's condition and a choice of optimal tactics and strategies.

This article summarizes current knowledge on the mutual position of surgical and interventional treatment of patients with multivessel coronary artery disease. It focuses on the possibilities of their combined use – so called hybrid myocardial revascularization. The use of minimally invasive surgery combined with current technologies of coronary interventions offers new opportunities, taking advantages of both procedures and eliminating some of their disadvantages. This previously rarely used technique could improve the clinical outcomes and treatment comfort in selected groups of patients.