Umělá inteligence a zdvořilost: experimentální studie malého měřítka

Cílem této studie je ověřit hypotézu, že aplikace UI poskytuje lepší odpovědi, pokud dostává zdvořilé zadání. Na základě známých teorií zdvořilosti Brown a Levinsona (1987) a Leeche (1983, 2014), byl navržen a proveden experiment, při němž byl ChatGPT, popularní chatbot založený na konverzaci s uživateli, promptován za využití pozitivní, negativní a zdvořilostní strategie a bez nich. Vygenerované odpovědi jsou analyzovány a následně srovnány dle jejich obsahové a jazykové stránky. Na základě výsledků tohoto experimentu, tato práce stanovuje praktická doporučení pro uživatele, jak optimalizovat prompty pro UI, a dosáhnout tak přesnějších výsledků.
This study aims to verify the hypothesis that an AI application provides better responses when given polite prompts. Based on the established politeness theories by Brown and Levinson (1987) and Leech (1983, 2014), an experiment was designed and conducted, in which ChatGPT, popular chatbot based on the conversation with users, was prompted using positive and negative politeness strategies and without them. The generated responses are analysed and then compared in terms of content and language means. Drawing from the experiment’s findings, this paper provides a set of practical recommendations for users to optimize AI prompts to achieve more accurate results.