Epistemic Emotions and Co-inquiry: A Situated Approach

This paper discusses the virtue epistemology literature on epistemic emotions and challenges the individualist, unworldly account of epistemic emotions. It argues that epistemic emotions can be truth-motivating if embedded in co-inquiry epistemic cultures, namely virtuous epistemic cultures that valorise participatory processes of inquiry as truth-conducive. Co-inquiry epistemic cultures are seen as playing a constitutive role in shaping, developing, and regulating epistemic emotions. Using key references to classical Pragmatism, the paper describes the bridge between epistemic emotions and co-inquiry culture in terms of habits of co-inquiry that act as the scaffolding of epistemic emotions. The result is a context-sensitive and practice-oriented approach to epistemic emotions that conceives of those emotions as being shaped by co-inquiry epistemic cultures.
Tento článek pojednává o literatuře epistemologie ctnosti týkající se epistemických emocí a zpochybňuje individualistický, nesvětský popis epistemických emocí. Tvrdí, že epistemické emoce mohou být motivující pro pravdu, pokud jsou zakotveny v epistemických kulturách společného zkoumání, konkrétně v ctnostných epistemických kulturách, které oceňují participativní procesy zkoumání jako pravdivé. Epistemické kultury společného zkoumání hrají konstitutivní roli při utváření, rozvoji a regulaci epistemických emocí. S využitím klíčových odkazů na klasický pragmatismus článek popisuje most mezi epistemickými emocemi a kulturou společného zkoumání ve smyslu návyků společného zkoumání, které fungují jako lešení pro epistemické emoce. Výsledkem je kontextově citlivý a na praxi orientovaný přístup k epistemickým emocím, který tyto emoce chápe jako utvářené epistemickými kulturami společného dotazování.