Vizuální antropologie v České republice a na Slovensku: Mezi marginalitou a marginalizací?

Tento text se zabývá postavením vizuální antropologie v České republice a na Slovensku s důrazem na její hodnocení v rámci posuzování vědeckých a uměleckých výstupů. Článek upozorňuje na to, že přestože má vizuální antropologie na Západě uznání, v česko-slovenském prostředí tomu tak zatím není. Současná metodologie hodnocení vědy v České republice je značně logocentrická, a proto nejsou netextové výstupy vědeckého výzkumy relevantně zohledňovány. Vizuální antropologie a její protagonisté jsou tak marginalizováni, i v rámci habilitačních či profesorských řízení. Logocentrismus hodnocení vědy se zdá paradoxní obzvláště v této době, kdy vizualita dominuje společnosti.
This article deals with the position of visual anthropology in the Czech Republic and Slovakia in relation to the scientometric evaluation of science and art. The text points out that, although the field and its (audio) visual outputs are recognized as relevant in the West, visual anthropology is still struggling for recognition in the Czech-Slovak area. The Czech methodology of science evaluation is still based on publications and audiovisual outputs are marginalized. The authors of the text claim that the evaluation of science in the Czech Republic and Slovakia is dominated by logocentrism, which seems to be paradoxical at the present time, in which visuality dominates society. The text also shows that the evaluation of academic outputs set in this way disadvantages visual anthropologists in the processes of habilitations and awarding professorships.