Potenciál diskurzivní analýzy a vizuální metodologie v postmoderním paradigmatu vědy

Forma vědění v současném postmoderním světě prochází rapidní transformací. Tuto proměnlivost můžeme pozorovat i ve snaze ono vědění zachycovat, analyzovat a dále teoretizovat. Symbolický zápas s věrnou korespondencí sociální reality sehrává věda s argumentací prezentující skepsi k pojímání pravdy jako stabilní autority. Data nejsou kulturně a hodnotově neutrální, což je podporováno jejich distribuováním skrze jazyk. Rozumění a výklad kontextu by tak spíše měly být mechanismem zaměřujícím se na jazykovou/vizuální komunikaci, která ve své latentní i transparentní formě produkuje, sdílí a konceptualizuje významy, udává role a pozice ve světě. Ohnisko zájmu vědeckého poznání se v naší optice přesouvá ke zkoumání konstrukcí, utváření významů a re-prezentací zkušenosti. Cílem předkládaného příspěvku je představit možnosti diskurzivní analýzy. Ta představuje teoreticko-výzkumný přístup, který je schopen uplatňovat kritickou reflexi zaostřenou na jednání a praktiky určitého diskurzu a bytí v něm. Vedle jazykových konstrukcí se zaměřujeme i na vizualizaci diskurzu a možnosti vizuální metodologie. Konkrétněji pak na využití fotografie jako nástroje sociální komunikace ve výzkumném procesu. Meritum kombinace obou přístupů leží v možnosti poznávat vztahy mezi vizuální a slovní reprezentací sociální (edukační) reality. Text si tak neklade za cíl prezentovat výsledky realizovaného výzkumu, ale spíše obrací pozornost k metodologickým přístupům jako takovým.