Časoprostorové modely nákupního chování české populace

Český maloobchod prochází obdobím největších změn v celé své historii. Na kapacitní i kvalitativní nedostatečnost odvětví z konce 80. let minulého století navázala v první polovině let devadesátých etapa atomizace, podpořená malou privatizací, kdy se počet maloobchodních jednotek za deset let zvýšil dvojnásobně na téměř 100 tisíc. Od 2. poloviny 90. let začaly ve větší míře pronikat na tuzemský trh zahraniční řetězce a český maloobchod se velmi rychle internacionalizoval. Vstup zahraničního kapitálu byl dominantní, domácí subjekty nebyly reálně konkurenceschopné. Pokračovala transformace maloobchodu, jehož sítová struktura se opírala o stále větší počet velkoplošných maloobchodních jednotek (super a hypermarkety, diskonty), objevila se první nákupní centra. Předložená publikace nabízí čtenářům hlavní výsledky projektu „Časoprostorová organizace denních urbánních systémů: analýza a hodnocení vybraných procesů“. Denní rytmus obyvatel zde není primárně vázán na pohyb za prací, ale je modifikován dojížďkou za službami a specificky za maloobchodem, resp. je dotvářen novými formami nákupního chování. V první části textu je představen teoretický základ nákupního chování jako sociálně-prostorového fenoménu, dále navazuje transformace českého maloobchodu a fenomén nákupních center. Druhá část práce je založena na výsledcích rozsáhlých šetření v modelových aglomeracích Brna a Olomouce. Czech retail trade has been undergoing a period of greatest changes in all of its history. The capacity and quality insufficiency of the sector at the end of the 1980s was followed in the early 1990s by a stage of atomization incited by small-business privatization; the number of retailing units grew twofold to almost 100,000 within this period. Foreign retail chains started to penetrate the domestic market in the second half of the 1990s and the Czech retail trade has rapidly become internationalized. Foreign capital entry was dominant; domestic companies and businesses were not actually able to compete. The retailing network transformation continued – its network structure was based on increasingly larger numbers of large-scale retailing units (super and hypermarkets, discount shops); the first shopping centers appeared.