Ignoring heat inertia impairs accuracy of determination of activation energy in thermal analysis

Tento článek kriticky analyzuje tradiční metodu kinetického stanovení aktivační energie parciálním dělením ploch měřeného píku diferenciální termické analýzy. Tento postup je nesprávný, protože chybí odezva tepelné setrvačnosti, která mění tvar základní linie píku z přímého na s-tvar. Tento účinek je znám již od Newtonova zákona o chlazení, ale výsledné chyby přetrvávají ve všech kinetických metodách založených na neisotermických termoanalytických měřeních. Pokud jde o kalorimetrii, je to už ověřené, protože tepelná setrvačnost se stala standardní součástí stanovení tepla pomocí Tianovy historické rovnice. Role a dopad tepelné setrvačnosti je diskutován a analyzován do všech podrobností. This paper critically analyzes the traditional method of kinetic determination of activation energy by sectioning the recorded differential thermal analysis peak area. This procedure is incorrect because it misses the impact of thermal inertia, which changes the shape of the peak's base line from straight to s-shape. This effect has been known since the Newton cooling law, but the resulting errors persist to be interwoven into all the kinetic methods based on nonisothermal thermoanalytical measurements. Relating to calorimetry, it is necessary here because heat inertia has become a standard part of heat determination via using the Tian historical equation. The role and impact of heat inertia is discussed and analyzed in detail.