Search

Seminář Jak publikovat otevřeně: úvod k open access a aktuální dění seznámil účastníky s otevřeným přístupem k vědeckým informacím (open access, OA), stále více se rozšiřujícím publikačním modelem v medicíně i ostatních vědních oborech. Přednáška představila způsoby realizace OA a o aktuální možnosti a výhody pro autory z Univerzity Karlovy. Součástí semináře bylo také představení fenoménu predátorských časopisů a jednoduchý návod, jak se při publikování těmto pochybným subjektům vyhnout.

This study examined compliance with the criteria of transparency and best practice in scholarly publishing defined by COPE, DOAJ, OASPA and WAME in Biomedical Open Access journals indexed in Journal Citation Reports (JCR). 259 Open Access journals were drawn from the JCR database and on the basis of their websites their compliance with 14 criteria for transparency and best practice in scholarly publishing was verified. Journals received penalty points for each unfulfilled criterion when they failed to comply with the criteria defined by COPE, DOAJ, OASPA and WAME. The average number of obtained penalty points was 6, where 149 (57.5%) journals received 6 points or less and 110 (42.5%) journals 7 or more points. Only 4 journals met all criteria and did not receive any penalty points. Most of the journals did not comply with the criteria declaration of Creative Commons license (164 journals), affiliation of editorial board members (116), unambiguity of article processing charges (115), anti-plagiarism policy (113) and the number of editorial board members from developing countries (99). The research shows that JCR cannot be used as a whitelist of journals that comply with the criteria of transparency and best practice in scholarly publishing. Studie zjišťovala dodržování kritérií transparentnosti a dobré praxe ve vědeckém publikování definovaných COPE, DOAJ, OASPAt a WAME v biomedicínských Open Access časopisech indexovaných v Journal Citation Reports (JCR). Z JCR bylo excerpováno 259 Open Access časopisů a na jejich webech ručně ověřeno plnění 14 kritérií transparentnosti a dobré praxe ve vědeckém publikování. Časopisy obdržely penalizační body za každé nedodržení kritéria definovaného COPE, DOAJ, OASPA a WAME. Průměrný počet přidělených penalizačních bodů byl 6, přičemž 149 (57,5 %) časopisů získalo 6 a méně bodů a 110 (42,5 %) časopisů získalo 7 a více bodů. Pouze 4 periodika splnila všechna kritéria a nezískala žádný penalizační bod. Nejvíce časopisů nedodrželo kritéria deklarace Creative Commons (164 časopisů), afiliace členů redakční rady (116), jednoznačnosti autorských poplatků (115), antiplagiátorské politiky (113) a počtu členů redakční rady z rozvojových zemí (99). Výzkum ukazuje, že JCR nelze používat jako whitelist časopisů dodržujících kritéria transparentnosti a dobré praxe ve vědeckém publikování.

Účel – Od roku 2017 Knihovna univerzitního kampusu (KUK) poskytuje pracovištím v Univerzitním kampusu Bohunice službu na prověření přítomnosti znaků typických pro tzv. predátorské časopisy a vydavatele. Metoda – Po obdržení vyplněného online formuláře na webu knihovny pověření zaměstnanci analyzují formální atributy časopisů, jakými jsou kontaktní informace, autorské poplatky, redakční rada, délka recenzního řízení, indexace v odborných databázích, scientometrické metriky, Open Access režim a další. Výsledky – Během prvního roku se na KUK o tuto službu obrátilo 41 uživatelů se 134 požadavky na prověření časopisů, vydavatelů a konferencí, které trvalo úhrnem 65 hodin. Přitom bylo jako podezřelé vyhodnoceno 39 časopisů, 2 konference a 3 vydavatelé. Nejčastější prohřešky proti publikační etice byly netransparentnost recenzního řízení, (22 případů), podobnost názvu s prestižním časopisem (20), neuvedení hlavního editora (18) nebo žádný kontakt na něj (17), nedodržování periodicity (18), fiktivní osoby v redakční radě (14), nejasně stanovené autorské poplatky (13) a napodobování impakt faktoru (11). Originalita/hodnota – Z hlediska ekonomických a personálních nároků se zavedení služby ukázalo efektivnější než využívání externí služby Cabells Scholarly Analytics. Poskytování služeb zároveň vedlo ke zvýšení prestiže KUK v očích akademické obce, když práce knihovníků byla oceněna vedením lékařské fakulty či uživateli opakovaně využívající tuto službu. Zároveň poskytování služby vedlo KUK k přehodnocení relevantnosti některých znaků predátorství, otevření interní diskuse o vhodnosti pojmu „predátorské časopisy“ a přehodnocení způsobu poskytování služby na ověřování dodržování transparentnosti a dobré praxe vědeckého publikování stanoveného organizacemi COPE, DOAJ, OASPA a WAME. Purpose – Since 2017 the University Campus Library has been providing service intended to uncover typical attributes of so-called predatory journals. The service is provided exclusively to PhD students and researchers from CEITEC, Faculty of Sports Studies, Faculty of Medicine and departments of Faculty of Science situated in the University Campus Bohunice. Design/methodology/approach – Responsible persons in the library analyze formal attributes of journals e.g. contact details, author fees, editorial board, peer review, indexing in databases, metrics and Open Access. Requests are submitted via a form available on the website. Results – A total of 134 requests submitted by 41 users were handled during first year of service. It took 65 hours to perform all of these analyses. Overall 39 journals, 2 conferences and 3 publishers were found suspicious. The most frequent attributes were lack of information regarding review time (22), mimicking titles of trustworthy high-quality scholarly journals (20), no information about editor-in-chief (18) or lack of his/her contact details (17), irregular periodicity (18), fictional members of editorial board (14), unspecified or missing article processing charges and using misleading metrics. Originality/value – From economics and personal view the service proved to be more efficient and much cheaper than Cabell's Scholarly Analytics. Coincidentally providing the service has led to an increase in library reputation and a reassessment of the importance of some attributes to check. One of the side-effects is re-consideration of the term „predatory journals” and whether it is still appropriate and explanatory enough. The best way how to evaluate formal attributes of scholarly journals is on the COPE, DOAJ, OASPA and WAME principles of transparency basis.

V současnosti se autoři publikující ve vědeckých časopisech potýkají s rizikem publikování v tzv. predátorských časopisech. Jedná se o časopisy parazitující na jinak ušlechtilé myšlence hnutí Open Access zpřístupnit čtenáři zdarma aktuální vědecké poznatky, když predátorské tituly na rozdíl od těch renomovaných v režimu Open Access rezignují na kvalitu recenzního řízení a publikují i texty nízké odborné úrovně. Základními znaky predátorských časopisů jsou velmi rychlé či dokonce žádné recenzní řízení, netransparentní informace o autorských poplatcích za vydání článku, klamání potenciálních autorů napodobováním názvů zavedených časopisů a lživým tvrzením o indexaci časopisu v renomovaných databázích či přiděleném impakt faktoru. Preventivními opatřeními proti publikování v predátorských časopisech či čerpání informací z nich je pečlivá kontrola věrohodnosti informací na webu časopisu, ověření indexace časopisu na Beallově seznamu a v databázích Web of Science Core Collection, Scopus, ERIH PLUS a DOAJ či zjištění povědomí o časopisu mezi ostatními vědci a jejich zkušeností s ním. Bez těchto nezbytných kroků autoři podstupují zvýšené riziko publikování v nekvalitním časopise bez možnosti získání bodového ohodnocení v RIV a především poškození jejich pověsti a dobrého jména jejich domovských institucí u odborné veřejnosti. Authors who publish in scientific or scholarly journals today face the risk of publishing in so-called predatory journals. These journals exploit the noble idea of the Open Access movement, whose goal is to make the latest scientific findings available for free. Predatory journals, unlike the reputable ones working on an Open Access basis, neglect the review process and publish low-quality submissions. The basic attributes of predatory journals are a very quick review process or even none at all, failure to be transparent about author fees for publishing an article, misleading potential authors by imitating the names of well-established journals, and false information on indexing in renowned databases or assigned impact factor. Some preventive measures against publishing in predatory journals or drawing information from them are: a thorough credibility check of the journal’s webpages, verification of the journal’s indexing on Beall’s List and in the following databases: Web of Science Core Collection, Scopus, ERIH PLUS and DOAJ. Asking other scientists or scholars about their experience with a given journal can also be helpful. Without these necessary steps authors face an increased risk of publishing in a journal of poor quality, which will prevent them from obtaining Research and Development Council points (awarded based on the Information Register of Research & Development results); even more importantly, it may damage their reputation as well as the good name of their home institution in the professional community.