V této kapitole byl vytvořen společný analytický příběh klíčových aktérů mediační praxe. Umístění aktérů do právního pole ukazuje, že popisují sociální svět ze specifické pozice v hierarchicky strukturovaném sociálním prostoru. Právní pole je pole konkurenční. Tři klíčoví aktéři jsou držiteli odlišných mocenských pozic. Advokát a zapsaný mediátor vykonávají svou činnost nejčastěji v prostředí hospodářské soutěže a jsou tudíž vystaveni silnému konkurenčnímu boji, což nepochybně ovlivňuje jejich jednání. Soudce jako státní zaměstnanec sice není vystaven konkurenčnímu boji, je však pod tlakem systému, který kontroluje rychlost uzavírání případů, dodržování procesních procedur, kterých neustále přibývá apod. Zapsaný mediátor, zejména neprávník, má v právním poli mocensky slabou pozici. To se pak odráží v tom, že zapsaní mediátoři neprávníci nedokážou prosadit v poli svoje zájmy, které plynou z cílů a účelu mediace. Ze společného příběhu tří aktérů mediační praxe můžeme odvodit odpověď na otázku, co se podílí na tom, že se mediace v praxi uplatňuje méně, než se očekávalo. Jedním z vlivů je nízká důvěra soudců a advokátů v proces mediace i ve schopnosti zapsaných mediátorů, která pramení z toho, jaké obrazy si o sobě vytvářejí a jaká mají vzájemná očekávání. Hlavním problémem, který byl v rámci výzkumu identifikován, je nedostatek interakce a komunikace mezi klíčovými aktéry mediace. Mezioborová komunikace by přispěla k větší vzájemné informovanosti. V této kapitole byl vytvořen společný analytický příběh klíčových aktérů mediační praxe. Umístění aktérů do právního pole ukazuje, že popisují sociální svět ze specifické pozice v hierarchicky strukturovaném sociálním prostoru. Právní pole je pole konkurenční. Tři klíčoví aktéři jsou držiteli odlišných mocenských pozic. Advokát a zapsaný mediátor vykonávají svou činnost nejčastěji v prostředí hospodářské soutěže a jsou tudíž vystaveni silnému konkurenčnímu boji, což nepochybně ovlivňuje jejich jednání. Soudce jako státní zaměstnanec sice není vystaven konkurenčnímu boji, je však pod tlakem systému, který kontroluje rychlost uzavírání případů, dodržování procesních procedur, kterých neustále přibývá apod. Zapsaný mediátor, zejména neprávník, má v právním poli mocensky slabou pozici. To se pak odráží v tom, že zapsaní mediátoři neprávníci nedokážou prosadit v poli svoje zájmy, které plynou z cílů a účelu mediace. Ze společného příběhu tří aktérů mediační praxe můžeme odvodit odpověď na otázku, co se podílí na tom, že se mediace v praxi uplatňuje méně, než se očekávalo. Jedním z vlivů je nízká důvěra soudců a advokátů v proces mediace i ve schopnosti zapsaných mediátorů, která pramení z toho, jaké obrazy si o sobě vytvářejí a jaká mají vzájemná očekávání. Hlavním problémem, který byl v rámci výzkumu identifikován, je nedostatek interakce a komunikace mezi klíčovými aktéry mediace. Mezioborová komunikace by přispěla k větší vzájemné informovanosti. In this chapter, the common analytical story of key actors in mediation practice was created. The placement of actors in the legal field shows that they describe the social world from a specific position in a hierarchically structured social space. The legal field is a competitive field. The three key participants hold different positions of power. A lawyer and a registered mediator most often perform their activities in an environment of economic competition and they are therefore exposed to strong competition, which undoubtedly influences their conduct. Although judges, as civil servants, are not exposed to competition, they are under pressure from a system that checks the speed of closing cases, adherence to process procedures, the number of which is constantly increasing, etc. A registered mediator, especially a non-lawyer, has a weak position of power in the legal field. This is reflected in the fact that in the field, registered mediators are unable to assert their interests, which stem from the goals and purpose of mediation. From the common story of three participants of mediation practice, we can infer the answer to the question of what contributes to the fact that mediation is applied less than expected in practice. One of the influences is the low confidence of judges and lawyers in the mediation process and in the ability of registered mediators, which stems from what images they form about themselves a what mutual expectation they have. The main problem identified in our research is the lack of interaction and communication between key participants in mediation. Interdisciplinary communication would contribute to greater mutual awareness.