Search

Improving the education of medical students and physicians can address the disparities in LGBT+ (lesbian, gay, bisexual, transgender, and others) health care. This study explored how teachers used case-based teaching to teach medical students about gender and LGBT+ health care and discussed the implementation and effectiveness of case-based teaching from the perspective of the teachers and students. This study employed the case study method and collected data through semi-structured interviews. This study used two gender courses in clinical psychiatric education as case studies. Two teachers and 19 medical students were recruited as participants. The findings of this study were as follows: (1) effective cases links theory to clinical practice and competency learning, (2) experience sharing by LGBT+ is highly effective, (3) discussions promote the effectiveness of case-based teaching, and (4) the challenges of case-based teaching included time limitations, the multiplexity of the cases, and multilevel learning. This study also found that using narrative cases is a form of narrative pedagogy, which can help students to integrate medicine, gender, and LGBT+ competency education. A successful narrative case–based teaching strategy involves teachers integrating knowledge related to gender, guiding students through the cases to understand the importance of these cases, and reflecting on the medical profession to make improvements. However, teachers face challenges in this approach, such as changes in the school’s teaching culture and a lack of institutional support.

La investigación busca explicar la relación entre el aprendizaje por competencias y el uso de la plataforma virtual Chamilo en lo estudiantes del curso de contabilidad financiera I de la Universidad Nacional Mayor de San Marcos, 2019. Por lo que el tipo de investigación fue aplicada, de enfoque cuantitativo de tipo correlacional. Bajo el diseño de investigación no experimental de corte transversal. Teniendo como muestra a 88 estudiantes en el curso de contabilidad financiera I de la Universidad Nacional Mayor de San Marcos. Se determinó la existencia de correlación directa alta y significativa entre el aprendizaje por competencias y uso de la plataforma virtual Chamilo en los estudiantes del curso de contabilidad financiera I de la Universidad Nacional Mayor de San Marcos, 2019, al hallarse como valor (Rho = 0.796, p = .000 < .05). The research seeks to explain the relationship between learning by competences and the use of the Chamilo virtual platform in the students of the financial accounting course I of the Universidad Nacional Mayor de San Marcos, 2019. So the type of research was applied, with a correlational quantitative approach. Under the non-experimental cross-sectional research design. Taking as a sample 88 students in the financial accounting course I of the Universidad Nacional Mayor de San Marcos. The existence of a high and significant direct correlation between learning by competencies and use of the Chamilo virtual platform was determined in the students of the financial accounting course I of the Universidad Nacional Mayor de San Marcos, 2019, when found as a value (Rho = 0.796 , p = .000

En la siguiente tesis se busca determinar la relación entre la tutoría virtual y el aprendizaje por competencias según percepción de los estudiantes de la modalidad semipresencial de derecho y ciencias políticas de la Universidad Peruana Los Andes, 2018. El tipo de investigación es descriptivo y transaccional correlacional. De un diseño no experimental. La población fue de 128 y la muestra de 96 estudiantes matriculados entre el I al XII ciclo en la modalidad semipresencial de la Universidad Peruana Los Andes. Los resultados obtenidos con relación a la hipótesis general muestran un coeficiente de correlación Rho de Spearman = .684** (positiva y moderada) y un valor de p = ,000 el cual es menor al nivel de significancia de 0,05 por el cual se rechaza la hipótesis nula y se acepta la hipótesis alterna, es decir, existe relación significativa entre la tutoría virtual y el aprendizaje por competencias según percepción de los estudiantes de la modalidad semipresencial de derecho y ciencias políticas de la Universidad Peruana Los Andes, 2018. In the following thesis seeks to determine the relationship between virtual tutoring and learning by competencies according to the perception of students of the blended modality of law and political science of the Universidad Peruana Los Andes, 2018. The type of investigation is descriptive and correlational transactional. From a non- experimental design. The population was 128 and the sample of 96 students enrolled between I to XII cycle in the blended modality of the Universidad Peruana Los Andes. The results obtained in relation to the general hypothesis show a Rho correlation coefficient of Spearman = .684 ** (positive and moderate) and a value of p =, 000 which is lower than the significance level of 0.05 by which the null hypothesis is rejected and the alternative hypothesis is accepted, that is, there is a significant relationship between virtual tutoring and learning by competencies according to the perception of the students of the blended modality of law and political science of the Universidad Peruana Los Andes, 2018. Tesis

Předkládaný příspěvek se věnuje fenoménu informační gramotnosti (ČŠI, 2014) v kontextu edukační praxe primárního vzdělávání. Těžištěm sdělení je zprostředkování výsledků kvalitativního výzkumu, který byl v designu případové studie realizován v alternativní laboratorní škole. S využitím metod obsahové analýzy ŠVP laboratorní školy, nezúčastněného pozorování edukačního procesu ve dvou třídách a polostrukturovaného interview s učiteli byly hledány odpovědi na výzkumnou otázku zacílenou na pojetí procesu rozvoje informační gramotnosti v laboratorní škole a na dílčí výzkumné otázky týkající se zastoupení oblastí informační gramotnosti v edukační praxi laboratorní školy a způsobů a forem jejich ukotvení ve výchovně vzdělávacím procesu školy. Z výzkumu vyplynulo několik stěžejních zjištění týkajících se procesu rozvoje výuky informační gramotnosti a aktérů, kteří na každodenní edukační praxi participují – tedy učitelů a žáků. Učitelé laboratorní školy mají relevantní porozumění významu pojmu informační gramotnost, uvědomují si důležitost informační gramotnosti pro současný i budoucí život žáků. Pojetí výuky oblastí informační gramotnosti nevychází z didaktického zázemí učitelů podpořeného metodikami, nýbrž je budováno na hodnotách školy a pedagogické erudici a zkušenosti. Informační gramotnost je v laboratorní škole rozvíjena v procesu výuky jakožto integrovaná schopnost pracovat s informacemi na úrovni defi nování informační potřeby, vyhledávání informací, jejich hodnocení, používání a prezentování etickým způsobem a s využitím moderních vzdělávacích technologií. Takové pojetí výuky aspektů informační gramotnosti zrcadlí (v zahraničí používaný) cyklický model informační gramotnosti (Big 6, n. d.), byť s tímto modelem učitelé ani kurikulum laboratorní školy nepracují. V konstruktivisticky pojaté integrované tematické výuce na platformě koncepce Kovalikové (1995) učitelé realizují pojetí procesu výuky informační gramotnosti s cíleným akcentem na učební činnosti, v nichž si žáci postupně osvojují různé informační dovednosti jako předpoklad schopnosti komplexně řešit problémy, porozumět problematice v souvislostech a rozvíjet při práci s informacemi sebeřízené učení. Učební prostředí laboratorní školy tak refl ektuje vzdělávací potřeby žáků pro život ve 21. století (MIL, Framework 2013). Volba alternativní vzdělávací instituce jako případu předkládané výzkumné studie je dílčí saturací absence českého pedagogického výzkumu v oblasti rozvíjení gramotností pro 21. století ve školách mimo hlavní vzdělávací proud (Průcha, 2012). Studie přispívá jak do diskusí nad obsahy vzdělávání (Stuchlíková, Janík, Beneš et al., 2015), tak k holistickému pohledu na současné české vzdělávací prostředí, s respektem ke specifi kům předmětů a obsahů nebo k rozvíjení kompetenčního přístupu. The presented article focuses on the phenomenon of information literacy (CSI, 2014) in the kontext of educational practise in the elementary education. The main point of it is to mediate the results of the qualitative research realized as a case study in an alternative laboratory school. With the usage of kontent analysis, non-involved observation of educational process and semi-structuralised interview with the teachers we searched for answers for the question of the process of development of of information literacy in a laboratory school and other questions regarding information literacy in an educational process of schools. We gained some important fi ndings about the development of information education from the research, all of them are about two main participants of the process – the teachers and the students. The teachers of the laboratory school understand the concept of information literacy, they realize the importance of information literacy for the present and the future of the pupils. The teachers’ conception of the education does not build on didactical base but on the values of the school, pedagogic erudition and experience. Information literacy is taught as an ability to work with information at the level of defi ning the information need, searching information, its valuation, usage and presentation with the use of modern educational technology. These aspects of information literacy are shown in a cyclical model of information literacy (also used abroad) – Big 6, but neither the teachers nor the curiculum of a laboratory schools work with this model. In a constructivistic integrated teaching on a platform of the conception of Kovalíková the teachers’ goal of the education is the teaching activities where the students learn various information skills such as solving problems, understanding the problematics in the context and developing self-directed learning. The educational environment of the laboratory school refl ects the educational needs of the students in 21st century (MIL, Framework 2013). The choice of an alternative educational institution as presented is the partial saturation of the absence of Czech pedagogic research in the area of development of literacies for the 21st century at schools aside from the main educational stream (Průcha, 2012). The study adds to the discusions above the contents of education (Stuchlíková, Janík, Beneš et al., 2015) and to the holistic view on current Czech educational environment, with respect to the specifi cs of subjects and contents or to the development of the competence attitude.