Search

Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije., The design of the cemetery is based on the findings of the project Projective Space, which analyzes the memories of individuals of their spatial experiences that evoked emotions. Spatial collage as a method of creating an environment which, due to its ambiguity, allows individual interpretation by an individual person and evokes memories, is applied to the design of a cemetery for human composting. After the complete transformation of human remains into fertile land, the grave becomes useless. The dead lose their posthumous address. From a cultural point of view, however, the ritual of burial and the symbolic, mental value of the cemetery play an important role for the relatives in coping with the loss of their beloved. The design works with the culturally conditioned idea of the cemetery as an image of the world. With the disappearance of tombstones and urns, we abandon the concept of a cemetery - the city of the dead and reinterpret it as a cemetery - a landscape made of the dead. Remains in the form of fertile soil become material for modeling of the biodiverse terrain of the cultural landscape, a place that resonates with life.

Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém., Although there is an international vehicular consensus about signing, the maximum speed allowed or connecting the most significant regions together, their nature is different all based on geographical, cultural or social conditions. Rest stops along the roads reflect each country dispositions. Rest stops are the place where different social and national clusters meet. At this moment building up the rest stops is on behalf of the Czech republic which is not that much interested in it. Instead of taking care and maintain them, because the current state of the reststops is not satisfactory, the Czech republic is letting them to the third parties - supranational corporations. This leads to unpleasant lines along the highways accompanying by petrol stations and cheesy fastfoods. There is no place for rest stops without the need of consummation. The Czech republic has currently begun planning and building up new kilometers of highways and the new opportunities of rest stops arise. Because the existing site is overloaded with petrol stations, supranational corporations are no longer interested in these plots. State has an opportunity to take over and redesign these neglected plots on his own.

Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém., Although there is an international vehicular consensus about signing, the maximum speed allowed or connecting the most significant regions together, their nature is different all based on geographical, cultural or social conditions. Rest stops along the roads reflect each country dispositions. Rest stops are the place where different social and national clusters meet. At this moment building up the rest stops is on behalf of the Czech republic which is not that much interested in it. Instead of taking care and maintain them, because the current state of the reststops is not satisfactory, the Czech republic is letting them to the third parties - supranational corporations. This leads to unpleasant lines along the highways accompanying by petrol stations and cheesy fastfoods. There is no place for rest stops without the need of consummation. The Czech republic has currently begun planning and building up new kilometers of highways and the new opportunities of rest stops arise. Because the existing site is overloaded with petrol stations, supranational corporations are no longer interested in these plots. State has an opportunity to take over and redesign these neglected plots on his own.

Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě., The diploma project is a polemic on the current state of the Czech border region and a speculation on its future development. A test case is the settlement of Hatě, which is part of Chvalovice, a municipality located close to the border with Austria. Hatě is a specific territory - an urban structure that was created in the 1990s right at the border crossing, in the former duty-free zone, and even after its disappearance it is developing into a large commercial and entertainment zone. It targets mainly visitors from Austria, coming to the Czech Republic in search of cheaper goods and services. Hatě is not the only such example - commercial and entertainment zones are regularly repeated at all major border crossings between the Czech Republic and Austria or Germany. The places are defined by bizarre aesthetics, "decadent" businesses and deregulation - as if almost anything is possible here. The project is based on personal experiences with the territory, an attempt to come to terms with a place defined by total non-architecture and asks what is the position of an architect in such a space. Hatě is the antithesis of the city, a "zone" for escaping the everyday, a place that contradicts the basic principles of urbanism. It is a place that offers a reflection on both society and the profession of architecture itself. The work deals not only with the "zone" in Hatě, but also with the municipality of Chvalovice, in whose cadastral territory Hatě is located. Through the mutual synergy of these two places, the project speculates on the possible future development of the area. The polemic is based on the acceleration of the development of the area, which is pushed to the extreme by the proposal. The subject of the proposal is a conceptual master plan or a spatial study that speculates on the possible masterplan of the area of Chvalovice together with the settlement of Hatě.

Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě., The diploma project is a polemic on the current state of the Czech border region and a speculation on its future development. A test case is the settlement of Hatě, which is part of Chvalovice, a municipality located close to the border with Austria. Hatě is a specific territory - an urban structure that was created in the 1990s right at the border crossing, in the former duty-free zone, and even after its disappearance it is developing into a large commercial and entertainment zone. It targets mainly visitors from Austria, coming to the Czech Republic in search of cheaper goods and services. Hatě is not the only such example - commercial and entertainment zones are regularly repeated at all major border crossings between the Czech Republic and Austria or Germany. The places are defined by bizarre aesthetics, "decadent" businesses and deregulation - as if almost anything is possible here. The project is based on personal experiences with the territory, an attempt to come to terms with a place defined by total non-architecture and asks what is the position of an architect in such a space. Hatě is the antithesis of the city, a "zone" for escaping the everyday, a place that contradicts the basic principles of urbanism. It is a place that offers a reflection on both society and the profession of architecture itself. The work deals not only with the "zone" in Hatě, but also with the municipality of Chvalovice, in whose cadastral territory Hatě is located. Through the mutual synergy of these two places, the project speculates on the possible future development of the area. The polemic is based on the acceleration of the development of the area, which is pushed to the extreme by the proposal. The subject of the proposal is a conceptual master plan or a spatial study that speculates on the possible masterplan of the area of Chvalovice together with the settlement of Hatě.

Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť., The issue of the environment (Umwelt) often fluctuates between two extremes: the cultural environment (architecture) and the natural environment (nature). Although the idea of the "natural environment" can (paradoxically) also be understood as a cultural construct. The project explores the ambiguity of artificial vs. natural through the design of an apartment building. The proposal uses a reinforced concrete skeleton of an abandoned shopping center built at the turn of the 1970s and 1980s, into which it inserts individual "dwellings". The design examines the tools ranging from an "artificial stone" in the form of walls made of shotcrete to dramatic views of the nearby Holedná Forest, which both figuratively and literally (eg. during a walk) becomes another room of the apartments. The landscape and human emotions associated with the natural environment are an important motive for the whole proposal. To expose the tension between two modern tendencies: escape from nature vs. return to nature, it samples the topic of apartment and nature.

Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije., The design of the cemetery is based on the findings of the project Projective Space, which analyzes the memories of individuals of their spatial experiences that evoked emotions. Spatial collage as a method of creating an environment which, due to its ambiguity, allows individual interpretation by an individual person and evokes memories, is applied to the design of a cemetery for human composting. After the complete transformation of human remains into fertile land, the grave becomes useless. The dead lose their posthumous address. From a cultural point of view, however, the ritual of burial and the symbolic, mental value of the cemetery play an important role for the relatives in coping with the loss of their beloved. The design works with the culturally conditioned idea of the cemetery as an image of the world. With the disappearance of tombstones and urns, we abandon the concept of a cemetery - the city of the dead and reinterpret it as a cemetery - a landscape made of the dead. Remains in the form of fertile soil become material for modeling of the biodiverse terrain of the cultural landscape, a place that resonates with life.

Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť., The issue of the environment (Umwelt) often fluctuates between two extremes: the cultural environment (architecture) and the natural environment (nature). Although the idea of the "natural environment" can (paradoxically) also be understood as a cultural construct. The project explores the ambiguity of artificial vs. natural through the design of an apartment building. The proposal uses a reinforced concrete skeleton of an abandoned shopping center built at the turn of the 1970s and 1980s, into which it inserts individual "dwellings". The design examines the tools ranging from an "artificial stone" in the form of walls made of shotcrete to dramatic views of the nearby Holedná Forest, which both figuratively and literally (eg. during a walk) becomes another room of the apartments. The landscape and human emotions associated with the natural environment are an important motive for the whole proposal. To expose the tension between two modern tendencies: escape from nature vs. return to nature, it samples the topic of apartment and nature.

Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém., Although there is an international vehicular consensus about signing, the maximum speed allowed or connecting the most significant regions together, their nature is different all based on geographical, cultural or social conditions. Rest stops along the roads reflect each country dispositions. Rest stops are the place where different social and national clusters meet. At this moment building up the rest stops is on behalf of the Czech republic which is not that much interested in it. Instead of taking care and maintain them, because the current state of the reststops is not satisfactory, the Czech republic is letting them to the third parties - supranational corporations. This leads to unpleasant lines along the highways accompanying by petrol stations and cheesy fastfoods. There is no place for rest stops without the need of consummation. The Czech republic has currently begun planning and building up new kilometers of highways and the new opportunities of rest stops arise. Because the existing site is overloaded with petrol stations, supranational corporations are no longer interested in these plots. State has an opportunity to take over and redesign these neglected plots on his own.

Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě., The diploma project is a polemic on the current state of the Czech border region and a speculation on its future development. A test case is the settlement of Hatě, which is part of Chvalovice, a municipality located close to the border with Austria. Hatě is a specific territory - an urban structure that was created in the 1990s right at the border crossing, in the former duty-free zone, and even after its disappearance it is developing into a large commercial and entertainment zone. It targets mainly visitors from Austria, coming to the Czech Republic in search of cheaper goods and services. Hatě is not the only such example - commercial and entertainment zones are regularly repeated at all major border crossings between the Czech Republic and Austria or Germany. The places are defined by bizarre aesthetics, "decadent" businesses and deregulation - as if almost anything is possible here. The project is based on personal experiences with the territory, an attempt to come to terms with a place defined by total non-architecture and asks what is the position of an architect in such a space. Hatě is the antithesis of the city, a "zone" for escaping the everyday, a place that contradicts the basic principles of urbanism. It is a place that offers a reflection on both society and the profession of architecture itself. The work deals not only with the "zone" in Hatě, but also with the municipality of Chvalovice, in whose cadastral territory Hatě is located. Through the mutual synergy of these two places, the project speculates on the possible future development of the area. The polemic is based on the acceleration of the development of the area, which is pushed to the extreme by the proposal. The subject of the proposal is a conceptual master plan or a spatial study that speculates on the possible masterplan of the area of Chvalovice together with the settlement of Hatě.

Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije., The design of the cemetery is based on the findings of the project Projective Space, which analyzes the memories of individuals of their spatial experiences that evoked emotions. Spatial collage as a method of creating an environment which, due to its ambiguity, allows individual interpretation by an individual person and evokes memories, is applied to the design of a cemetery for human composting. After the complete transformation of human remains into fertile land, the grave becomes useless. The dead lose their posthumous address. From a cultural point of view, however, the ritual of burial and the symbolic, mental value of the cemetery play an important role for the relatives in coping with the loss of their beloved. The design works with the culturally conditioned idea of the cemetery as an image of the world. With the disappearance of tombstones and urns, we abandon the concept of a cemetery - the city of the dead and reinterpret it as a cemetery - a landscape made of the dead. Remains in the form of fertile soil become material for modeling of the biodiverse terrain of the cultural landscape, a place that resonates with life.

Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť., The issue of the environment (Umwelt) often fluctuates between two extremes: the cultural environment (architecture) and the natural environment (nature). Although the idea of the "natural environment" can (paradoxically) also be understood as a cultural construct. The project explores the ambiguity of artificial vs. natural through the design of an apartment building. The proposal uses a reinforced concrete skeleton of an abandoned shopping center built at the turn of the 1970s and 1980s, into which it inserts individual "dwellings". The design examines the tools ranging from an "artificial stone" in the form of walls made of shotcrete to dramatic views of the nearby Holedná Forest, which both figuratively and literally (eg. during a walk) becomes another room of the apartments. The landscape and human emotions associated with the natural environment are an important motive for the whole proposal. To expose the tension between two modern tendencies: escape from nature vs. return to nature, it samples the topic of apartment and nature.

Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije., The design of the cemetery is based on the findings of the project Projective Space, which analyzes the memories of individuals of their spatial experiences that evoked emotions. Spatial collage as a method of creating an environment which, due to its ambiguity, allows individual interpretation by an individual person and evokes memories, is applied to the design of a cemetery for human composting. After the complete transformation of human remains into fertile land, the grave becomes useless. The dead lose their posthumous address. From a cultural point of view, however, the ritual of burial and the symbolic, mental value of the cemetery play an important role for the relatives in coping with the loss of their beloved. The design works with the culturally conditioned idea of the cemetery as an image of the world. With the disappearance of tombstones and urns, we abandon the concept of a cemetery - the city of the dead and reinterpret it as a cemetery - a landscape made of the dead. Remains in the form of fertile soil become material for modeling of the biodiverse terrain of the cultural landscape, a place that resonates with life.

Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém., Although there is an international vehicular consensus about signing, the maximum speed allowed or connecting the most significant regions together, their nature is different all based on geographical, cultural or social conditions. Rest stops along the roads reflect each country dispositions. Rest stops are the place where different social and national clusters meet. At this moment building up the rest stops is on behalf of the Czech republic which is not that much interested in it. Instead of taking care and maintain them, because the current state of the reststops is not satisfactory, the Czech republic is letting them to the third parties - supranational corporations. This leads to unpleasant lines along the highways accompanying by petrol stations and cheesy fastfoods. There is no place for rest stops without the need of consummation. The Czech republic has currently begun planning and building up new kilometers of highways and the new opportunities of rest stops arise. Because the existing site is overloaded with petrol stations, supranational corporations are no longer interested in these plots. State has an opportunity to take over and redesign these neglected plots on his own.

Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě., The diploma project is a polemic on the current state of the Czech border region and a speculation on its future development. A test case is the settlement of Hatě, which is part of Chvalovice, a municipality located close to the border with Austria. Hatě is a specific territory - an urban structure that was created in the 1990s right at the border crossing, in the former duty-free zone, and even after its disappearance it is developing into a large commercial and entertainment zone. It targets mainly visitors from Austria, coming to the Czech Republic in search of cheaper goods and services. Hatě is not the only such example - commercial and entertainment zones are regularly repeated at all major border crossings between the Czech Republic and Austria or Germany. The places are defined by bizarre aesthetics, "decadent" businesses and deregulation - as if almost anything is possible here. The project is based on personal experiences with the territory, an attempt to come to terms with a place defined by total non-architecture and asks what is the position of an architect in such a space. Hatě is the antithesis of the city, a "zone" for escaping the everyday, a place that contradicts the basic principles of urbanism. It is a place that offers a reflection on both society and the profession of architecture itself. The work deals not only with the "zone" in Hatě, but also with the municipality of Chvalovice, in whose cadastral territory Hatě is located. Through the mutual synergy of these two places, the project speculates on the possible future development of the area. The polemic is based on the acceleration of the development of the area, which is pushed to the extreme by the proposal. The subject of the proposal is a conceptual master plan or a spatial study that speculates on the possible masterplan of the area of Chvalovice together with the settlement of Hatě.

Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě., The diploma project is a polemic on the current state of the Czech border region and a speculation on its future development. A test case is the settlement of Hatě, which is part of Chvalovice, a municipality located close to the border with Austria. Hatě is a specific territory - an urban structure that was created in the 1990s right at the border crossing, in the former duty-free zone, and even after its disappearance it is developing into a large commercial and entertainment zone. It targets mainly visitors from Austria, coming to the Czech Republic in search of cheaper goods and services. Hatě is not the only such example - commercial and entertainment zones are regularly repeated at all major border crossings between the Czech Republic and Austria or Germany. The places are defined by bizarre aesthetics, "decadent" businesses and deregulation - as if almost anything is possible here. The project is based on personal experiences with the territory, an attempt to come to terms with a place defined by total non-architecture and asks what is the position of an architect in such a space. Hatě is the antithesis of the city, a "zone" for escaping the everyday, a place that contradicts the basic principles of urbanism. It is a place that offers a reflection on both society and the profession of architecture itself. The work deals not only with the "zone" in Hatě, but also with the municipality of Chvalovice, in whose cadastral territory Hatě is located. Through the mutual synergy of these two places, the project speculates on the possible future development of the area. The polemic is based on the acceleration of the development of the area, which is pushed to the extreme by the proposal. The subject of the proposal is a conceptual master plan or a spatial study that speculates on the possible masterplan of the area of Chvalovice together with the settlement of Hatě.

Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém., Although there is an international vehicular consensus about signing, the maximum speed allowed or connecting the most significant regions together, their nature is different all based on geographical, cultural or social conditions. Rest stops along the roads reflect each country dispositions. Rest stops are the place where different social and national clusters meet. At this moment building up the rest stops is on behalf of the Czech republic which is not that much interested in it. Instead of taking care and maintain them, because the current state of the reststops is not satisfactory, the Czech republic is letting them to the third parties - supranational corporations. This leads to unpleasant lines along the highways accompanying by petrol stations and cheesy fastfoods. There is no place for rest stops without the need of consummation. The Czech republic has currently begun planning and building up new kilometers of highways and the new opportunities of rest stops arise. Because the existing site is overloaded with petrol stations, supranational corporations are no longer interested in these plots. State has an opportunity to take over and redesign these neglected plots on his own.

Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije., The design of the cemetery is based on the findings of the project Projective Space, which analyzes the memories of individuals of their spatial experiences that evoked emotions. Spatial collage as a method of creating an environment which, due to its ambiguity, allows individual interpretation by an individual person and evokes memories, is applied to the design of a cemetery for human composting. After the complete transformation of human remains into fertile land, the grave becomes useless. The dead lose their posthumous address. From a cultural point of view, however, the ritual of burial and the symbolic, mental value of the cemetery play an important role for the relatives in coping with the loss of their beloved. The design works with the culturally conditioned idea of the cemetery as an image of the world. With the disappearance of tombstones and urns, we abandon the concept of a cemetery - the city of the dead and reinterpret it as a cemetery - a landscape made of the dead. Remains in the form of fertile soil become material for modeling of the biodiverse terrain of the cultural landscape, a place that resonates with life.

Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť., The issue of the environment (Umwelt) often fluctuates between two extremes: the cultural environment (architecture) and the natural environment (nature). Although the idea of the "natural environment" can (paradoxically) also be understood as a cultural construct. The project explores the ambiguity of artificial vs. natural through the design of an apartment building. The proposal uses a reinforced concrete skeleton of an abandoned shopping center built at the turn of the 1970s and 1980s, into which it inserts individual "dwellings". The design examines the tools ranging from an "artificial stone" in the form of walls made of shotcrete to dramatic views of the nearby Holedná Forest, which both figuratively and literally (eg. during a walk) becomes another room of the apartments. The landscape and human emotions associated with the natural environment are an important motive for the whole proposal. To expose the tension between two modern tendencies: escape from nature vs. return to nature, it samples the topic of apartment and nature.

Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť., The issue of the environment (Umwelt) often fluctuates between two extremes: the cultural environment (architecture) and the natural environment (nature). Although the idea of the "natural environment" can (paradoxically) also be understood as a cultural construct. The project explores the ambiguity of artificial vs. natural through the design of an apartment building. The proposal uses a reinforced concrete skeleton of an abandoned shopping center built at the turn of the 1970s and 1980s, into which it inserts individual "dwellings". The design examines the tools ranging from an "artificial stone" in the form of walls made of shotcrete to dramatic views of the nearby Holedná Forest, which both figuratively and literally (eg. during a walk) becomes another room of the apartments. The landscape and human emotions associated with the natural environment are an important motive for the whole proposal. To expose the tension between two modern tendencies: escape from nature vs. return to nature, it samples the topic of apartment and nature.

Ačkoliv v Evropě existuje mezinárodní dopravní konsenzus ohledně značení, rychlosti jízdy či propojování hospodářsky, kulturně a společensky nejvýznamnějších regionů, jejich specifika se liší v závislosti na geografických či společenských podmínkách. Dálniční odpočívadlo je „kulturní vizitkou“ jednotlivých zemí. Je místem, kde se střetávají lidé různých sociálních skupin a národností. Budování dálničních odpočívek u nás spadá do kompetence státu, který jejich současný nevyhovující stav a počet dosud neřeší a raději prostory pronajímá třetím stranám - nadnárodním korporacím, které je obhospodařují po svém. Z hlavního dopravního tahu tuzemska se tak stává pole čerpacích stanic s fastfoodovými řetězci a na odpočívky bez nutnosti konzumovat nezbývá místo. Momentálně se otevírá jedinečná příležitost, jelikož při dobudovávání dálniční sítě ČR nutně vzniká i potenciál pro vytváření nových dálničních odpočívek bez zatížení korporátními vlivy. Jelikož je současná síť čerpacích stanic již přesycena, nadnárodní korporace nejeví zájem o nové dálničních odpočívky na nově budovaných úsecích dálnic. Stát má tak možnost pojmout jejich vzezření po svém., Although there is an international vehicular consensus about signing, the maximum speed allowed or connecting the most significant regions together, their nature is different all based on geographical, cultural or social conditions. Rest stops along the roads reflect each country dispositions. Rest stops are the place where different social and national clusters meet. At this moment building up the rest stops is on behalf of the Czech republic which is not that much interested in it. Instead of taking care and maintain them, because the current state of the reststops is not satisfactory, the Czech republic is letting them to the third parties - supranational corporations. This leads to unpleasant lines along the highways accompanying by petrol stations and cheesy fastfoods. There is no place for rest stops without the need of consummation. The Czech republic has currently begun planning and building up new kilometers of highways and the new opportunities of rest stops arise. Because the existing site is overloaded with petrol stations, supranational corporations are no longer interested in these plots. State has an opportunity to take over and redesign these neglected plots on his own.

Diplomový projekt je polemikou nad současným stavem českého pohraničí a spekulací nad jeho budoucím vývojem. Jako testovací příklad slouží osada Hatě, jež je součástí Chvalovic, obce ležící v těsné blízkosti státní hranice s Rakouskem. Hatě jsou specifickým územím – urbánní strukturou, jež vznikla v 90. letech přímo na hraničním přechodu, v tehdejším bezcelním pásmu, a i po jeho zániku se rozvíjí v rozsáhlou komerční a zábavní zónu. Ta cílí především na návštěvníky z Rakouska, přijíždějící do Česka za levnějším zbožím a službami. Hatě nejsou jediným takovýmto příkladem – komerční a zábavní zóny se pravidlně opakují na všech zásadních hraničních přechodech mezi Českou republikou a Rakouskem, resp. Německem. Místa jsou definována bizarní estetikou, “dekadentními” provozy a deregulací – jako by zde bylo možné téměř vše. Projekt vychází z osobních zkušeností s územím, snahou vyrovnat se s místem definovaným totální ne-architekturou a táže se, jaká je pozice architekta v takovémto prostoru. Hatě jsou antitezí města, “zónou” pro únik z každodennosti, místem, jež je v rozporu se základními zásadami urbanismu. Jsou místem nabízející reflexi jak společnosti, tak i samotné profesi architekta. Práce se zabývá nejen “zónou” v Hatích, ale i obcí Chvalovice, v jejímž katastrálním území se Hatě nacházejí. Skrze vzájemnou synergii těchto dvou míst projekt spekuluje nad možným budoucím vývojem oblasti. Polemika vychází z akcelerace rozvoje území, jež je prostřednictvím návrhu vyhnána do extrému. Jako předmět návrhu je uvažován koncepční územní plán, respektive územní studie, která spekuluje nad možným uspořádáním prostoru obce Chvalovice spolu s osadou Hatě., The diploma project is a polemic on the current state of the Czech border region and a speculation on its future development. A test case is the settlement of Hatě, which is part of Chvalovice, a municipality located close to the border with Austria. Hatě is a specific territory - an urban structure that was created in the 1990s right at the border crossing, in the former duty-free zone, and even after its disappearance it is developing into a large commercial and entertainment zone. It targets mainly visitors from Austria, coming to the Czech Republic in search of cheaper goods and services. Hatě is not the only such example - commercial and entertainment zones are regularly repeated at all major border crossings between the Czech Republic and Austria or Germany. The places are defined by bizarre aesthetics, "decadent" businesses and deregulation - as if almost anything is possible here. The project is based on personal experiences with the territory, an attempt to come to terms with a place defined by total non-architecture and asks what is the position of an architect in such a space. Hatě is the antithesis of the city, a "zone" for escaping the everyday, a place that contradicts the basic principles of urbanism. It is a place that offers a reflection on both society and the profession of architecture itself. The work deals not only with the "zone" in Hatě, but also with the municipality of Chvalovice, in whose cadastral territory Hatě is located. Through the mutual synergy of these two places, the project speculates on the possible future development of the area. The polemic is based on the acceleration of the development of the area, which is pushed to the extreme by the proposal. The subject of the proposal is a conceptual master plan or a spatial study that speculates on the possible masterplan of the area of Chvalovice together with the settlement of Hatě.

Problém životného prostredia (Umwelt, environment) sa často pohybuje medzi dvoma extrémami: Kultúrne prostredie (architektúra) a prirodzené prostredie (príroda), pričom aj predstavu „prirodzeného prostredia“ je možné paradoxne chápať ako kultúrny konštrukt. Pojekt pracuje s problémom umelý vs. prírodný pri návrhu bytového domu. Návrh využíva ako základ železobetónový skelet chátrajúceho obchodného centra postaveného na prelome 70. a 80. rokov, do ktorého vkladá jednotlivé „príbytky“. Pracuje pritom s „umelým kameňom“ v podobe stien z torktrétovaného betónu aj dramatickými pohľadmi na neďalekú oboru Holedná, která se prenesene aj doslova (napr. pri prechádzke) stává ďalšou miestnosťou bytov. Krajina a ľudské emócie spojené s prírodným prostredím sú dôležitým motívom celého diela. Návrh využívá tému bytu a prírody ako napätie medzi dvoma modernými tendenciami: Úteku z prírody vs. návratu späť., The issue of the environment (Umwelt) often fluctuates between two extremes: the cultural environment (architecture) and the natural environment (nature). Although the idea of the "natural environment" can (paradoxically) also be understood as a cultural construct. The project explores the ambiguity of artificial vs. natural through the design of an apartment building. The proposal uses a reinforced concrete skeleton of an abandoned shopping center built at the turn of the 1970s and 1980s, into which it inserts individual "dwellings". The design examines the tools ranging from an "artificial stone" in the form of walls made of shotcrete to dramatic views of the nearby Holedná Forest, which both figuratively and literally (eg. during a walk) becomes another room of the apartments. The landscape and human emotions associated with the natural environment are an important motive for the whole proposal. To expose the tension between two modern tendencies: escape from nature vs. return to nature, it samples the topic of apartment and nature.

Návrh hbitova navazuje na peddiplomní projekt Projektivní prostor, mapující vzpomínky jednotlivc na prostorové zážitky vzbuzující emoce. Prostorová koláž jako metoda utváení prostedí, které svou mnohoznačností umožuje individuální interpretaci jednotlivcem a vyvolává vzpomínky, je aplikována na návrhu hbitova pro lidské kompostování. Po kompletní transformaci lidských ostatk na úrodnou pdu se hrob stává zbytečným. Zemelí pozbývají svoji posmrtnou adresu. Z kulturního hlediska však rituál pohbívání a symbolická, mentální hodnota hbitova hraje pro pozstalé dležitou roli pi vyrovnávání se se ztrátou bližního. Návrh pracuje s kulturně podmíněnou pedstavou hbitova jako obrazu světa. Se zmizením náhrobk a uren opouští koncepci hbitov - město mrtvých a reinterpretuje ji jako hbitov - krajinu z mrtvých. Ostatky ve formě úrodné zeminy se stávají materiálem pro modelaci biodiverzní kulturní krajiny, místa, kde to žije., The design of the cemetery is based on the findings of the project Projective Space, which analyzes the memories of individuals of their spatial experiences that evoked emotions. Spatial collage as a method of creating an environment which, due to its ambiguity, allows individual interpretation by an individual person and evokes memories, is applied to the design of a cemetery for human composting. After the complete transformation of human remains into fertile land, the grave becomes useless. The dead lose their posthumous address. From a cultural point of view, however, the ritual of burial and the symbolic, mental value of the cemetery play an important role for the relatives in coping with the loss of their beloved. The design works with the culturally conditioned idea of the cemetery as an image of the world. With the disappearance of tombstones and urns, we abandon the concept of a cemetery - the city of the dead and reinterpret it as a cemetery - a landscape made of the dead. Remains in the form of fertile soil become material for modeling of the biodiverse terrain of the cultural landscape, a place that resonates with life.