Search

Teoretická studie vychází z Fishermanova pojetí aktivního obsahu jako činitele kognitivní změny a Kvaszova teorému, že kognitivní změny na úrovni historické kulturní epistemologie a kognitivní změny na úrovni osobní epistemologie žáků lze vysvětlovat shodnou typologií. Studie hledá objasnění této shody prostřednictvím konstruktů „intencionalita“, „obsahová transformace“ a „instrumentalizace zkušenosti“. Edukační působnost aktivního obsahu mezi kulturní a osobní úrovní je vysvětlována s oporou v pojmu mem, který reprezentuje jak tvorbu aktivního obsahu v kulturní historii, tak distribuci aktivního obsahu ve společnosti a jeho vliv na jednotlivce. Nástrojem pro replikaci memů ve vzdělávacím prostředí jsou učební úlohy, jejichž vliv na kognitivní změny u žáků je podmíněný sémantickou a logickou strukturací kognitivních schémat. Na tomto explanačním základě je ve studii z transdidaktického hlediska interpretována Kvaszova typologie kognitivních změn vycházející z analýzy vědeckých revolucí v kulturní historii. This theoretical study builds on Fisherman‘s view of active content as an agent of cognitive change and on Kvasz’s theorem that cognitive changes on the level of historical cultural epistemology and cognitive changes on the level of student’s personal epistemology can be explain through the same typology. The paper looks for the clarification of this agreement through concepts like “intentionality”, “content transformation” and the “instrumentalization of experience”. The educational potential of active content between the cultural and the personal level is explained with reference to the concept of “meme”, which represents the creation of active content in cultural history as well as the distribution of active content within society and its influence upon an individual. The tools for meme replication in educational environment are learning tasks; they generate cognitive changes in students insomuch as they have sound semantic and logical structure of cognitive schemata. Upon this explanatory basis authors interpret Kvasz’s typology of cognitive changes that stems from the analysis of scientific revolutions in the cultural history.

The book introduces the issue of productive culture of teaching and learning in broader didactical context. In the first part of the book, three areas of productive culture of teaching and learning are as theoretical framework presented: 1. clarity, structure, coherence, 2. cognitive activation, instrumentalization, semantization, 3. Supportive learning environment. The second part of the book presents 17 didactic case studies that have been developed by teams that consisted of researchers and teachers from schools. The aim of didactic case studies is to highlight key areas of productive culture of teaching and learning.

The teaching material “Outdoor Education and its Inclusion into Teaching at PdF MU. Support for the Use of Technology and the Implementation of Research Activities in the Undergraduate Education of Future Teachers“ is the outcome of the project OP VVV Development of the process of undergraduate education at PdF MU: thorough preparation for good practice. One of the outcomes of the project was the preparation of innovative educational materials and courses. The courses were to reflect the educational areas within the updated Framework Educational Programme. In their content, there was to be a maximum connection of teaching with the use of cross-curricular topics. In the course of these, modern strategies for managing learning activities were to be adequately included.

The teaching material “Outdoor Education and its Inclusion into Teaching at PdF MU. Support for the Use of Technology and the Implementation of Research Activities in the Undergraduate Education of Future Teachers“ is the outcome of the project OP VVV Development of the process of undergraduate education at PdF MU: thorough preparation for good practice. One of the outcomes of the project was the preparation of innovative educational materials and courses. The courses were to reflect the educational areas within the updated Framework Educational Programme. In their content, there was to be a maximum connection of teaching with the use of cross-curricular topics. In the course of these, modern strategies for managing learning activities were to be adequately included.

V ceskem prostředi jsou klicove kompetence jednim z hlavnich cilů vzdělavani již od roku 2007, stale se vsak ukazuje, že tento konstrukt neni pro ucitele srozumitelný, považuji jej za vagni a v běžne výuce těžko uchopitelný. Cilem teto studie je analyzovat teoreticka východiska (klicových) kompetenci v zakladnim vzdělavani a poukazat na to, že jejich chapani se v case proměňuje, a od kurikularniho vymezeni se tak postupně odchyluje. Nejprve je popsan vývoj kompetenci a to, jak se do ceskeho kurikula vlastně dostaly. Nasledně jsou vymezena dvě (resp. tři) zakladni pojeti kompetenci – ve smyslu normativnim, holistickem (angl. competence) a ve smyslu funkcnim, měřitelnem (angl. competency) – a dale je popsano, jak se tato pojeti projevuji v ceske vzdělavaci realitě. Prezentovana studie ukazuje take na rozdily mezi deklarovaným vymezenim kompetenci v kurikularnich dokumentech a tim, kam se zřejmě vlivem potřeb decizni sfery posouva. Popsana konceptualni i terminologicka roz polcenost a nekonzistentnost může být jednou z přicin chybějiciho hlubsiho teoreticky fundovaneho a empiricky ukotveneho zkoumani, jehož důsledkem může být nedostatecne pochopeni, a tedy i přijeti konceptu odbornou veřejnosti, vcetně samotných ucitelů.

Jednim z projevů nove kultury vyucovani a uceni souvisejicich s aktualně probihajici kurikularni reformou je (znovu)obnoveni zajmu o problemove vyucovani a uceni. Předkladana studie se zabýva analýzou výukových situaci směřujicich k rozvijeni kompetence k řeseni problemů ve výuce přirodovědy. Autoři hledaji odpověď na otazku, jake je zastoupeni a delka jednotlivých fazi problemově orientovaných výukových situaci ve výuce přirodovědy na 1. stupni ZS. Zkoumano je 10 videozaznamů vyucovacich hodin přirodovědy, ktere byly pořizeny v ramci IVSV videostudie v letech 2010/2011. Při identifikovani problemově orientovaných výukových situaci vychazime z přistupu Problem-based learning. Data jsou analyzovana na zakladě jednotlivých fazi problemově orientovaných výukových situaci (kategorie: Strukturovani problemu, Iniciovani, Analyzovani problemově orientovane ulohy, Vyhledavani informaci, Syntetizovani výsledků, Sumarizovani řeseni, Prezentovani řeseni a Reflektovani procesu řeseni). Výsledky naznacuji, že nejvice casu je ve výuce věnovano analyzovani problemu a sumarizovani řeseni. Dale se ukazuje, že cim je faze narocnějsi na kognitivni aktivizaci žaků, tim meně je ve zkoumane výuce zastoupena. Předkladana studie na pozadi uvah o (ne)kvalitě skolni výuky může pomoci objasnit, zda a jak se problemově orientovane vyucovani ve výuce přirodovědy uplatňuje, připadně jakým způsobem by se mělo do výuky implementovat, aby přispivalo k rozvijeni nove kultury vyucovani a uceni.

Certifikovana metodika terenni výuky pro zakladni skoly představuje „navod“ jak, kdy, kde a v jakých formach je vhodne zařazovat terenni výuku připravenou a vedenou ucitelem tak, aby obsahově navazovala na ucivo probirane ve skole a prohlubovala jej. Soucasti metodiky jsou podrobne přiklady výukových temat využitelných v prostředi města i venkovske obce, pokyny k zajistěni bezpecnosti terenni výuky, legislativni předpisy spojene s výukou v terenu a přiklady využiti specifických výukových pomůcek.

V odborne knize jsou rozpracovany teoreticke ramce, metodologicke přistupy a výzkumne nastroje umožňujici realizovat výzkum různých forem existence kurikula (předevsim projektovaneho kurikula). V jednotlivých kapitolach jsou řesena výzkumna temata jako komparace kurikula tělesne výchovy, financni gramotnost v kurikulu, nazory žaků na elektronicke ucebnice, rozvijeni kompetence k řeseni problemů v hodinach přirodovědy ad. Zastřesujicim a výchozim kurikularnim dokumentem pro tuto knihu je přitom Ramcový vzdělavaci program pro zakladni vzdělavani, v ramci nějž se větsina autorů kapitol vymezuje. Kniha výzkumně pokrýva různe formy existence kurikula (předevsim projektovane a realizovane kurikulum) a prezentuje navrhy a realizace různých fazi výzkumných setřeni.