Search

In this paper, we analyze the impact of a low interest rate environment on banks’ risk-weighted assets (RWA)/total assets ratio, also known as RWA density. In theory, a low RWA density can imply a bank´s lower risk, lower capital requirements and, therefore, a higher return on average equity (ROAE), implying a bank’s higher competitiveness. In the theoretical part, we identify the key factors affecting RWA variability, which is correlated with RWA density. In the empirical part, based on a sample of 352 banks from the Eurozone, Japan, Sweden, Switzerland and Denmark during the period 2011–2017, we apply the system of the Generalized Method of Moments. We did not find any evidence to support the main hypothesis that a low interest rate environment will influence banks’ RWA density after 1 year. We rejected our hypothesis even for periods of 2 and 3 years. Our contribution to the literature is three-fold. Firstly, we discuss the theoretical and practical aspects of RWA variability and density. Secondly, unlike other researchers, we also focus on macro-level determinants (including a low interest rate environment), and identify ROAE and bank heterogeneity as significant determinants of RWA density. Finally, we examine a large data sample, which enables us to identify the key determinants of RWA density and to obtain robust results from across different regions and bank business models in the recent period. Our findings survive a battery of robustness checks and provide some solid support for regulators when they propose new bank capital requirements and reform the calculation of RWA., V tomto článku analyzujeme dopad prostředí nízkých úrokových sazeb na poměr rizikově vážených aktiv (RWA)/celkových aktiv bank, známý také jako hustota RWA. Teoreticky může nízká hustota RWA znamenat nižší rizikovost banky, nižší kapitálové požadavky, a tedy vyšší výnosnost průměrného vlastního kapitálu (ROAE), což znamená, že banka je vyšší konkurenceschopnost. V teoretické části identifikujeme klíčové faktory ovlivňující variabilitu RWA, která koreluje s hustotou RWA. V empirické části na základě na vzorku 352 bank z eurozóny, Japonska, Švédska, Švýcarska a dalších zemí v období 2011-2017, aplikujeme systém zobecněné metody momentů. Nezjistili jsme žádné důkazy, které by podporovaly hlavní hypotézu, že prostředí nízkých úrokových sazeb ovlivní hustotu rizikově vážených aktiv bank po jednom roce. Naši hypotézu jsme zamítli i pro období 2 a 3 let. Náš příspěvek k literatuře je možný spatřit ve třech rovinách. Za prvé diskutujeme teoretické a praktické aspekty variability a hustoty RWA. Za druhé, na rozdíl od jiných výzkumníků se zaměřujeme také na determinanty na makroúrovni (včetně prostředí nízkých úrokových sazeb) a identifikujeme ROAE a heterogenitu bank jako významné determinanty hustoty RWA. V neposlední řadě zkoumáme rozsáhlý vzorek dat, což nám umožňuje identifikovat hlavní determinantů hustoty RWA a získat robustní výsledky z různých oblastí, regionů a obchodních modelů bank v posledním období. Naše zjištění závěry poskytují solidní podporu regulátorům při jejich rozhodování, navrhují nové kapitálové požadavky na banky a reformují výpočet RWA.

Diplomová práce je věnována činnosti suverénních fondů a posouzení jejich významu v rámci světové ekonomiky. V práci jsou popsány nejvýznamnější suverénní fondy na celosvětovém finančním trhu, jejich objem aktiv a investiční strategie. Dále je zde popsáno postavení suverénních fondů v globálním investorském portfoliu. Na základě této analýzy a vlastních poznatků jsou vymezena pozitiva a negativa působení suverénních fondů na mezinárodních finančních trzích. Na závěr je řešena otázka založení suverénního fondu v České republice., The thesis deals with the activities of sovereign wealth funds and assessment of their importance in the world economy. The thesis describes the most important sovereign wealth funds on the global financial market, their volume of assets and investment strategies. It also describes the position of sovereign wealth funds in the global investment portfolio. Based on this analysis as well as my own findings, the positives and negatives of the activities of sovereign wealth funds on the global financial market are defined. Finally, the issue of establishing a sovereign wealth fund in the Czech Republic is discussed., Fakulta ekonomicko-správní, Studentka přednesla téma své DP ''Význam suverénních fondů na celosvětovém finančním trhu'', otázky vedoucího DP: 1.Jak se projevila koronavirová krize v činnosti suverénních fondů, příp. v největším z nich, který je zároveň nejtransparentnější, a to Norway Government Pension Fund? 2.Přikláníte se k založení suverénního fondu v ČR. Jaké by byly největší přínosy a rizika založení takového fond v ČR? Studentka na otázky reagovala. Otázky oponenta DP: 1.Jaké budou kvantitativní a kvalitativní dopady COVID-19 krize na SWF ve světě? Studentka na otázku reagovala., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Předmětem této diplomové práce je ověření platnosti Okunova zákona, založeného na vztahu nezaměstnanosti a výstupu ekonomiky, na datech České republiky. První část práce je zaměřena na základní pojmy, které jsou důležité pro práci s daty, a dále pak na rešerši odborných článků zabývajících se problematikou Okunova zákona. V další části je stručně popsán vývoj hrubého domácího produktu a míry nezaměstnanosti a následně jsou uvedeny modely, jimiž byla platnost zákona ověřována, včetně porovnání zjištěných výsledků. Poslední část je věnována zhodnocení dosažených výsledků, jejich komparaci s výsledky zaznamenanými v jiných zemích a formulaci doporučení pro nositele hospodářské politiky., The subject of this thesis is to verify the validity of Okun's Law, based on the relationship between unemployment and economic output, to the data of the Czech Republic. The first part is focused on the basic concepts which are important for working with data, and then to search scholarly articles dealing with Okun's Law. The next section concisely describes the development of the gross domestic product and unemployment rates, and then are presented models, which were verified validity of the Law, including the comparison of the results. The last part is devoted to the evaluation of the results and their comparison with results reported in other countries and formulating recommendations for wearers of economic policies., Fakulta ekonomicko-správní, Studentka zpracovala diplomovou práci na téma Platnost Okunova zákona v podmínkách České republiky.Po prezentaci práce studentka odpověděla na otázky z posudků vedoucího a oponenta práce:Jaká opatření v tomto volebním období vláda přijala k podpoře zaměstnanosti, resp. podpoře hospodářského růstu. Jsou výsledky těchto opatření v souladu se závěry Vaší práce?Jakou verzi Okunova zákona (s.23) považujete za nejlepší a proč?Následovala rozprava k diplomové práci, ve které se komise dotázala na otázky:Jak se vyčíslí potenciál ekonomiky? Jak přesné byly odhady potenciálu v uplynulých obdobích? Je naše ekonomika stále pod potenciálem? Musí vždy platit, že růst minimální mzdy bude mít kladný efekt na růst zaměstnanosti? Studentka aktivně reagovala na otázky v diskuzi a zodpověděla všechny otázky položené komisí.

Tento článek je zaměřen na vývoj globálních bankovních pravidel stanovených Basilejským výborem pro bankovní dohled známá jako Basilejské smlouvy. Tvrdíme, že Basel I i Basel II selhaly a očekáváme totéž pro Basel III. Věříme, že Basel III selže, protože: i) závisí na předešlých dohodách, které selhaly, ii) opožděné implementaci, iii) existuje silný tlak ze strany bank s podporou lobistů a iv) silnému vlivu politiků. Spíše než navrhování nových regulačních iniciativ v bankovnictví, doporučujeme uložení vyšší osobní odpovědnosti u bankovních manažerů, regulátorů a dohledu. V důsledku toho nezabrání Basel III budoucím globálním bankovním krizím .

Předmětem této práce je zhodnotit a analyzovat data o vývoji poskytování úvěrů v českém bankovním sektoru ve vztahu k vývoji hrubého domácího produktu. Nejprve je vymezen finanční systém se zaměřením na bankovní úvěry, hospodářský cyklus, rešerše odborných analýz a vývoj ekonomiky včetně vývoje úvěrů v České republice. Poté jsou specifikovány statistické metody, které se aplikují na analýzu závislosti vývoje HDP na vývoji vybraných druhů úvěrů., This thesis deals with the appraisal and analysis of the data which map load acquisitions in a Czech banking sector in dependence on the gross domestic product. The first part aims at a financial system description with respect to the loans, economic cycle, literature review and an economy development, including the loans' development in the Czech Republic. The second part describes the statistical methods that have been applied on the analysis of the selected loan products versus the GDP evolution., Fakulta ekonomicko-správní

Tato diplomová práce se zabývá vlivem monetární politiky na cenovou politiku bank. Práce seznamuje s bankovním systémem v ČR, napomáhá porozumění transmisních mechanismů a nástrojů monetární politiky, analyzuje mezibankovní trh a statistickými metodami zkoumá vliv úrokové sazby centrální banky na vybrané úrokové sazby úvěrů resp. vkladů. V práci jsou následně shrnuty dopady cenové politiky bank na ziskovost bankovního sektoru., This theses deals with the influence of the monetary policy on price policy of banks. The theses introduces the bank system in the Czech Republic, it shall also facilitate to compre-hend transmission mechanisms and monetary policy tools, analyze the interbank market and review the influence of the Czech National Bank interest rate on selected interest rates of credits or deposits with the help of statistical methods. In the conclusion, the theses summarizes the impacts of banks price policy on the bank sector profitability., Ústav ekonomických věd, Student zpracoval diplomovou práci na téma Vliv monetární politiky na cenovou politiku bank. Cílem práce bylo na základě vlivu nastavení měnově politických nástrojů centrální bankou na mezibankovní úrokové sazby a na sazby komerčních bank zhodnotit vliv monetární politiky na cenovou politiku bank. Po obhajobě práce student odpověděl na následující otázky: Jaké nekonvenční nástroje měnové politiky v současnosti používají centrální banky, resp. ČNB? Měl tento nástroj vliv na cenovou politiku komerčních bank?