Search

In the 20 years since the important discovery of metabasite quarrying in the Jizerské hory Mountains (northern Bohemia, Czech Republic) a wealth of knowledge has been gathered on this raw material used to make Neolithic polished stone tools. A synthesis of these results now gives a more comprehensive view of how this raw material was employed in different periods and extracted directly at the source sites. The overview is at the same time a springing board for further research. Exploitation of metabasite and its widest spatial distribution was in the Linear Pottery culture (LBK; 5400–5000/4900 BC). In the post-LBK period of regionalisation, the sources of raw materials for the production of polished tools were diversified and the degree of utilisation of Jizera Mountains-type metabasite is demonstrably varied by region.

The assemblage of ground tools and their fragments from the site of Bílý Kámen Hill near the town of Sázava (Czech Republic, Central Bohemia) is one of the largest chronologically uniform collections in Central Europe. Based on the dominant representation of bored axe-hammers, we date it to the late phase of the Stroked Pottery culture (SBK; 5100/5000–4500/4400 cal BC). Their connection to the extraction of local marble and the production of prestigious bracelets raises many questions. The material composition of the assemblage could be the key to understanding the origin of the artefacts. In this article, we examined 912 samples using optical and electron microscopy methods. This points to the dominant representation of amphibole-rich Jizera Mountains-type metabasites. Other rocks are represented only in small quantities and raw materials of local origin are probably missing in the assemblage. It is thus comparable to assemblages from contemporaneous settlement sites, although we do not yet know of stable occupation in the vicinity of the site, nor do we even anticipate its existence.

Článek předkládá aktuální pohled na problematiku neolitické těžební lokality Bílý kámen u Sázavy (okr. Benešov). Své výsledky opírá jak o analýzu dostupných starších nálezů, tak o poznatky získané novým archeologickým výzkumem. Zjištění ukazují, že tradovanou představu o jedné z nejvýznamnějších památek po pravěké těžební činnosti nesilicitových hornin ve střední Evropě bude nutné podstatně revidovat. Již konstatování, že se nejedná o hlavní zdroj suroviny mramorových náramků kultury s vypíchanou keramikou (5100/5000–4500/4400 cal BC) otevírá nový prostor ve zdánlivě dávno vyřešené diskusi. Zároveň získaná radiokarbonová data obohacují naše poznání o aktivity probíhající na Bílém kameni v pozdním středověku a raném novověku.

This paper summarizes current knowledge of the distribution of obsidian in prehistoric Bohemia (Czech Republic). In terms of this raw material’s distribution, Bohemia is a peripheral area, and it is also the westernmost part of its regular archaeological occurrence. Because of its rarity within the specified area, it is possible to identify this material quite easily even in earlier archaeological literature, and together with new discoveries, to create a coherent picture of its distribution. So far, only two locations in Bohemia have been described where the processing of raw obsidian material is documented. Both these sites are located in the eastern part of the study area; in terms of location these are the closest sites to the anticipated sources. The sites are dated to a later stage of the Stroked Pottery culture. Because no such processing sites are known from other periods, we believe it was mainly the distribution of entire blanks and pre-prepared cores that took place at that time. Furthermore, our study discusses the original sources of obsidian in terms of the region that is being monitored. In accordance with the aims of our investigation, the selected obsidian artefacts were subjected to geochemical analysis to identify their origins. The peak of the distribution is the period of the Stroked Pottery culture (4900–4500/4400 cal BC). The basic outcome of the geochemical analysis is the identification of at least two sources of raw material in the Carpathian source area.

The article focuses on the chronological status of the distribution of ‘chocolate’ silicite originating from the area of south-east Poland in the prehistory of the Czech lands. The flow of ‘chocolate’ silicite across the Carpathian Mountains culminated in the period of the Stroke-Ornamented Ware culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) in the area studied. Based on the analysis of the contexts of finds and the classification of the artefacts, the raw material is interpreted as an indicator of the presence of individuals or groups with an exclusive social status. Both the pattern of distribution and the status are common to other ‘exotic’ raw materials, especially for Carpathian obsidian, in the studied area in that same period. By comparing the spatial and chronological image expansion of both materials can lead to similar conclusions in their assessment

Práce přináší výsledky první geochemické analýzy provedené na pravěkých obsidiánových artefaktech z území Čech. Ke studiu bylo vybráno jedenáct vzorků s důvěryhodným datačním kontextem. Převážnou většinu analyzovaných vzorků je možné zařadit do období neolitu. Artefakty byly analyzovány dvěma nedestruktivními geochemickými metodami: hodnoty koncentrací zjištěné metodou pXRF byly kalibrovány pomocí výsledků LA-ICP-MS. Na základě výsledků je možné devět vzorků přiřadit s největší pravděpodobností slovenskému zdroji, surovina dvou vzorků pochází pravděpodobně z maďarských zdrojů.

Jurské rohovce z oblasti dnešního Bavorska představují nezanedbatelný fenomén, který na rozdíl od mnoha jiných proniká do kulturního prostředí pravěkých Čech ze západu. Ačkoli jsou tyto suroviny využívány v českém prostředí nepřetržitě přinejmenším od mladého paleolitu po starší eneolit, je možné pozorovat různé trendy jak v množství jejich přísunu, tak v preferenci jednotlivých variet. Předkládaná stať přináší přehled dosavadního stavu pramenné základny, a především na jejím základě formuluje své závěry.

Práce je zaměřena na štípanou industrii z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000–4500/4400 cal. BC). V souboru byly sledovány technologické kategorie štípané industrie, morfologicko-funkční skupiny nástrojů a spektrum využívaných surovin v rámci STK. Soubor artefaktů z obj. 37 umožnil detailnější studium postupu výroby při zpracování silicitů z glacigenních sedimentů. Na základě dílčích výsledků u jednotlivých kategorií a skupin artefaktů proběhlo srovnání nálezů z výplní sídlištních objektů a příkopu rondelu. Soubor byl dále konfrontován s jinými publikovanými lokalitami STK se závěrem, že množství a charakter nálezů ze sídelního areálu s rondelem ve Vchynicích odpovídá dosavadním poznatkům o regionálním zastoupení surovin, o způsobu výroby štípané industrie a o výskytu a typech retušovaných nástrojů.

Předkládaná práce přináší přehled českých pravěkých nálezů štípaných artefaktů vyrobených z obsidiánu. Pozornost je dále zaměřena zejména na období mladého neolitu, kdy podíl této suroviny v českých souborech kulminuje a zároveň je možné nálezy lépe chronologicky ukotvit. Podrobně jsou rozebrány dva nejbohatší soubory, pocházející ze Smiřic a Plotišť nad Labem u Hradce Králové. Práce rozšiřuje svůj prostorový rámec i na Svitavsko, a to z důvodu úzké vazby této oblasti k východočeskému prostředí. Obsidián byl na sídlištích kultury s vypíchanou keramikou zpracováván ve formě donesených hlíz a podle specifické makroskopické stavby artefaktů bylo na místech zpracování vytěženo vždy jen malé množství kusů suroviny. Nejpravděpodobnější zdrojovou oblastí českých nálezů se jeví Zemplínské vrchy na jihovýchodním Slovensku, méně pravděpodobné jsou Tokajsko-zemplínské vrchy v severovýchodním Maďarsku.