Search

Příspěvek představuje návrh kategorizace nástrojů, které může veřejná správa použít pro podporu a prosazování efektivního hospodaření se srážkovou (HDV) na rozvojových plochách měst a obcí. Přehled nástrojů, jejich popis a třídění podle vybraných kritérií vznikl jako součást katalogu pro potřeby tvorby software a metodiky na podporu rozhodovacích procesů v územním plánování v rámci řešení projektu TAČR SS03010080 (2021–2023). Vycházíme z publikovaných obecných přehledů nástrojů a jejich specifikace na problematiku HDV, podloženou metodikami pro jednotlivé kategorie nástrojů. Jednotlivé skupiny nástrojů jsou doplněny příklady z české i zahraniční praxe a kategorizovány podle hierarchické úrovně veřejné správy, podle ovlivněného subjektu a fáze procesu (plánování, realizace, provoz), ve které se nástroj nejlépe uplatňuje. Celkem bylo rozlišeno a charakterizováno 18 skupin nástrojů z pěti základních kategorií, tedy nástrojů normativních, koncepčních, koordinačních a organizačních, ekonomických, dobrovolných a etických. Na základě charakteristik a typologie rozvojových ploch měst budou následně s použitím software a metodiky doporučovány vhodné nástroje prosazování optimálního návrhu HDV specifikované v katalogu. This paper proposes categorising the tools public administrations can use to support and promote efficient rainfall (HDV) management on urban and municipal development sites. The overview of tools, their description and classification according to selected criteria was developed as part of a catalogue for the development of software and methodology to support decision-making processes in spatial planning within the framework of the TAČR project SS03010080 (2021–2023). We base our work on published general tool lists and their specifications on HDV issues, supported by methodologies for each tool category. The individual groups of tools are complemented by examples from Czech and foreign practice and categorised according to the hierarchical level of public administration, the affected entity and the process stage (planning, implementation, operation) in which the tool is best applied. In total, 18 tools have been distinguished and characterised from five basic categories, i.e. normative, conceptual, coordination and organisational, economic, voluntary and ethical tools. Based on the characteristics and typology of urban development areas, the appropriate tools for promoting optimal HDV design specified in the catalogue will then be recommended using the software and methodology.

Ve výzkumu migrace se můžeme setkat s aplikací multidisciplinárních přístupů s využitím poznatků z existujících teorií, z čehož vyplývá nutnost statistického výkaznictví. Není vždy snadné určit, kdo je migrant, a studie zabývající se migrací mohou být rozděleny podle mnoha kritérií. Současná literatura obsahuje celou řadu studií zabývajících se migrací, jejími determinantami a dopady na ekonomiku atd. Studií zabývajících se primárně regionální (tedy vnitřní) migrací je však velmi málo ve srovnání s množstvím studií analyzujících migraci mezinárodní. Cílem této studie je poukázat na problémy v reportování migrace a navrhnout strategii analýzy migrace na základě víceúrovňového výzkumu migrace a aplikovat tuto strategii na vnitřní migraci. In the research of migration, we can encounter the application of multidisciplinary approaches with the use of knowledge from existing theories, which implies the need for statistical reporting. It is not always easy to determine who a migrant is, and studies exploring migration can be dividing up according to many criteria. Contemporary literature contains a whole score of studies dealing with migration, its determinants and impacts on the economy, etc. However, there are very few studies dealing primarily with regional (i.e. internal) migration in comparison to the number of studies analyzing international migration. The goal of this study is to point out problems in reporting migration and to propose a strategy to analyze migration based on multilevel research of migration while making this strategy applicable to internal migration.

Cílem této práce bylo provést empirické ověření teoretického modelu vnitřní migrace a zhodnotit vliv vybraných determinant na vnitřní migraci v Polsku. K dosažení tohoto cíle byla provedena analýza vnitřní migrace v Polsku a ekonometrická analýza. Analýza byla zpracována s použitím dat ze 16 voivodeships (tj. Na úrovni NUTS2); analyzované období bylo od roku 2003 do roku 2017. Na základě vybraných teoretických konceptů migrace a současných studií o vnitřní migraci byl specifikován teoretický model vnitřní migrace. Bylo odhadnuto celkem pět modelů; nejprve byly pro všechny vojvodství odhadnuty čtyři modely a následně byl proveden odhad GLS s tzv. „silnou oblastí“. Výsledky ekonometrické analýzy ukazují, že regionální mzdové rozdíly spolu s rozdíly v míře nezaměstnanosti určovaly vnitřní migraci, což je v souladu s předpoklady neoklasické ekonomiky. Pozitivní vztah byl indikován mezi stupněm migrace a její zpožděné proměnné v loňském roce, což zároveň poukazuje na platnost předpokladu teorie kumulativní příčiny. Test proměnné figuríny ukázal, že v období krize vzrostl stupeň regionální migrace. Z pohledu faktorů push a pull byly tahovými faktory v hostitelském regionu tyto determinanty: mzda, poptávka po práci v průmyslovém sektoru ekonomiky a zahraniční lidský kapitál; naopak, mezi faktory, které tlačí, patřila zvyšující se míra nezaměstnanosti, náklady na bydlení a stupeň urbanizace. The goal of this paper was to carry out an empirical verifi cation of the theoretical model of internal migration and evaluate the infl uence of selected determinants on internal migration in Poland. In order to achieve this goal, an analysis of internal migration in Poland and an econometric analysis were carried out. The analysis was processed using data from 16 voivodeships (i.e. on the NUTS2 level); the analyzed period was from 2003 to 2017. Based on selected theoretical concepts of migration and present studies on internal migration, the theoretical model of internal migration was specifi ed. A total of fi ve models were estimated; fi rst, four models were estimated for all voivodeships and subsequently a GLS estimate was carried out with the so-called “strong region”. Results of the econometric analysis show that regional wage differences together with differences in the unemployment rate determined internal migration, which is in agreement with the assumptions of neo-classical economy. The positive relationship was indicated between the degree of migration and its delayed variable last year, which points simultaneously to the validity of the assumption of the theory of cumulative causation. The test of the dummy variable has shown that the degree of regional migration increased in the period of crisis. From the perspective of push and pull factors, pull factors in the host region were the following determinants: wage, demand for work in the industrial sector of the economy, and foreign human capital; on the contrary, push factors included the increasing unemployment rate, housing costs and the degree of urbanization.

Cílem předkládaného článku je na základě zjištění týkajících se existujících indikátorů pro měření průmyslu 4.0 vytvořit vlastní kompozitní ukazatel a provést shlukovou analýzu pro země EU. Existuje poměrně velké množství akademických studií v oblasti měření průmyslu 4.0, které se zaměřují na složené ukazatele, které se pokoušejí tento jev statisticky zachytit. Momentálně však tyto složené ukazatele nejsou k dispozici. V empirické části jsme vytvořili vlastní ukazatel - index relativního výkonu průmyslu 4.0. Tento index byl vypočítán pomocí metodiky Světového ekonomického fóra. Výpočet našeho vlastního složeného ukazatele umožnil zaznamenat vývoj výkonnosti Industry 4.0 v čase a tak vyhodnotit relativní postavení členských států. Pro roky 2011 a 2019 byla provedena shluková analýza a údaje byly získány ze statistik Eurostatu a Světové banky. Výsledky tohoto dokumentu mohou sloužit jako vodítko pro budoucí cílení soudržné politiky EU v oblasti podpory průmyslu 4.0, což může v budoucnu přispět k posílení pozice ekonomiky EU jako celku. Based on findings regarding existing indicators for the measurement of Industry 4.0, the goal of the presented article is to create our own composite indicator and carry out a cluster analysis for EU countries. There is a relatively large amount of academic studies in the area of the measurement of Industry 4.0 that focus on the composite indicators that attempt to capture this phenomenon statistically. At the moment, however, there are no available timelines of these composite indicators. In the empirical section, we have created our own indicator – the “Industry 4.0 relative performance index”. This Index was computed using the methodology of the World Economic Forum. Computation of our own composite indicator has made it possible to record the development of Industry 4.0 performance in time and thus evaluate the relative positions of member states. Cluster analysis was carried out for the years 2011 and 2019, and data was extracted from Eurostat and Worldbank statistics. Results of this paper may serve as guidance for future targeting of cohesive EU policy in the field of Industry 4.0 support, which in the future may contribute to strengthening the position of the EU economy as a whole.

In this paper is tested validity of the neoclassical migration model. For this purpose, were used Fixed effects model and VAR model. Data contain period of years 2001 to 2010 from 14 regions of the Czech republic and dataset contains 140 observations. Empirical results of Fixed effects model show that socioeconomic determinants had signifficant influence on regional rate of migration in the Czech republic. The direction and strength of influence of the most explanatory variables corresponded to the neoclassical theory. Estimations of VAR model indicate that regional migration did not decrease disparities within regions. These results questioned validity of neoclassical migration model.

The influence of economic variables on the probability of being absent was analyzed using longitudinal data on work absence behaviour for each day during 2006 and 2009. Panel data contain everyday information about work attendance of each employee working in the company in South Bohemia, the final sample has 43 800 observations. During the observed period, there were a number of reforms of the sickness insurance in the Czech Republic performed and such reforms affected primarily the replacement level of earnings and influenced the period guaranteeing sickness benefits for an employee. The method used by Johansson and Palme (2002) has been followed. As them, I as well distinguish between the dynamic dependence varying in the fact whether the worker is in the work presence state or in the work absence state. Empirical results show that the worker's costs arising from being absent have a significant effect on work absence behaviour.

The aim of this thesis is to evaluate role of beauty on the labour market, mainly with emphasis on employment discrimination and gender differences. Existing approaches of economics of beauty and examples of experiments are introduced in the theoretical part as well as discrimination models and situation of labour market in the Czech Republic. The practical part is based on the research with online questionnaire survey. The variable of beauty consists of respondent´s self-evaluation, panel evaluation and BMI, statistically set up by summation. The verification of 7 outlined hypothesis are done through the Spearman´s rank correlation coefficient and so various aspects of beauty reward are analysed. The relation between attractiveness and wage, job finding rate, career growth rate and favouring of women with men superior was confirmed. Despite the insufficient survey sample size, which brought rather indicative results, it is possible to conclude that in the examined area with economic graduates the discrimination due to physical attractiveness is realized. Moreover, respondents stated that they consider physical appearance an important factor of success at selection procedure, so they themselves ascribe it significant value in this respect.

The aim of this thesis, which is based on examination of dataset consisting of 319 movies presented in Czech cinemas during period from 2013 to 2014, is to reveal factors influencing revenues of both domestic and foreign movies. Significance and magnitude of these factors is estimated by method of weighted least squares. Some significant factors influencing revenues are, for example, continuity, rating on CzechSlovak movie database or number of academic awards. Estimated coefficients show positive relation between all above mentioned factors and films revenues, as was expected. The main contribution of this thesis is recency of the examined data and examination of global topic on local level. Thanks to the latter, it is possible to compare findings to data across different countries or possibly on global scale.

This thesis deals with public expenditures associated with divorces in the Czech Republic. The theoretical part presents studies on the subject of marriage, domestic violence, alcoholism, divorce and quantifying the costs accompanying these social phenomena. The practical part presents areas of public expenditures in the Czech Republic that are associated with divorce, a theoretical model for calculating these expenditures and an estimate of expenditures on social support, social services and justice. Because of nonexistent data following areas are not included in the estimation: health care, police and crime. The largest amount of the estimated expenditures are expenditures on social support. This study shows that divorce is not a private institution, but it has an impact on all taxpayers of the country.