Search

Práce se zabývá českým vyslancem hrabětem Františkem Karlem Vratislavem z Mitrovic a jeho působením u stálého říšského sněmu v Řezně v letech 1709-1723. Text je zaměřen na kulturně historické fenomény v životě barokního vyslance – aristokrata, tedy zejména na ceremoniál, slavnosti, bydlení či cestování. Díky analýze vyslancova působení můžeme následně také zjišťovat, jak fungoval sněm jako celek a jakou roli v jeho aparátu hrál český vyslanec. Zároveň můžeme práci v širším smyslu chápat jako příspěvek k dalšímu poznání doby baroka a vztahů českých zemí a svaté říše římské., This dissertation concerns the Bohemian envoy Franz Karl Wratislaw von Mitrowitz and his diplomatic mission to the Perpetual Imperial Diet in Regensburg (1709-1723). Text is focused on the cultural-historical phenomena in the life of the baroque envoy – aristocrat: ceremonial, festivities, housing or travelling. Because of the analyse of the diplomat’s stay we can figure out, how the Diet actually functioned and what role played there the Bohemian envoy. In broader picture we can see the work as a contribution to the further research of baroque period and relationship between Bohemian Crown and Holy Roman Empire., Fakulta filozofická, Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

The following text is focused on the diplomatic mission of the Imperial diplomat, Count Heinrich Franz von Mansfeld (1641-1715), in France between 1680 and 1683. The main task of this text is an analysis of the 61 reports from the Mansfeld's mission, which are deposited in The Austrian State Archives in Vienna. His reports, however, have not preserved completely. Hence a larger range of historical sources and working approaches has been used. It is the instruction for Mansfeld dated from 27 March 1680, or the period newspaper La Gazette. The method employed in my research is the contextual-comparative analysis. Such a case study has not yet been published. Because of that, we have had only a limited knowledge of what Mansfeld in Paris had done, and why. The court of Louis XIV was moreover an exemplary case in many ways, such as a centre of pre-modern western aristocratic culture, a centre of European politics, and a centre of European diplomacy., Následující text se zabývá diplomatickou misí císařského diplomata hraběte Heinricha Franze von Mansfeld (1641–1715) ve Francii mezi lety 1680 až 1683. Hlavním úkolem této práce je analýza 61 dopisů z Mansfeldovy mise, které jsou uloženy v Rakouském státním archivu ve Vídni. Jeho zprávy se však bohužel nedochovaly v úplnosti. Proto bylo užito více historických pramenů a přístupů. Nejvíce pak Mansfeldovi určená instrukce z 27. března 1680 a noviny La Gazette. Aplikovanou metodou byla kontextuálně komparativní analýza. Takováto případová studie dosud nebyla publikována. Proto jsme měli pouze limitovanou znalost toho, co Mansfeld v Paříži dělal a proč. Dvůr Ludvíka XIV. je v mnoha ohledech více než dobrý příklad pro studium, neboť byl centrem předmoderní západní aristokratické kultury, centrem evropské politiky i evropské diplomacie., Fakulta filozofická, Představení tématu a metodologie výzkumu. Seznámení s posudky (školitel a oponent). Rozprava o tématu práce., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Tato magisterská práce se zabývá diplomatickou misí knížete Maxmiliána II. z Dietrichsteinu do Polsko-litevské unie v roce 1645. Dietrichstein byl mimořádným velvyslancem nejen španělského krále Filipa IV. a císaře Ferdinanda III., ale neformálně i císařovny vdovy Eleonory Gonzagové. Proto je nejprve věnována pozornost historickému kontextu vztahů mezi dvory ve Španělsku, habsburské monarchii a Polsku. Poté se práce zaměřuje na jednotlivé aspekty mise roku 1645, včetně kritérií výběru diplomata, fáze příprav, velvyslancova pobytu na polském dvoře a jednání s polským králem Vladislavem IV. z rodu Vasovců. Při výzkumu mise byly využity zejména materiály z Moravského zemského archivu v Brně., The present master's thesis deals with the 1645 diplomatic mission of Prince Maximilian of Dietrichstein to the Polish-Lithuanian Commonwealth. Dietrichstein was an extraordinary ambassador sent not only by King Philip IV of Spain and Emperor Ferdinand III but unofficially also by Dowager Empress Eleonora Gonzaga. For this reason, attention is first given to the historical context of Spanish-Imperial as well as Habsburg-Polish relations. The thesis then focuses on specific aspects of the 1645 mission, including the criteria for choosing the diplomat, the preparation phase, the ambassador's stay at the Polish court and finally the negotiations with King Ladislaus IV of Poland. The research of this mission is based primarily on sources available in the Moravian Provincial Archive in Brno., Fakulta filozofická, Představení tématu a metodologie práce. Seznámení s posudky (školitel a oponent). Rozprava nad tématem., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Předkládaná práce pojednává o první diplomatické misi 25 letého hraběte Aloise Thomase Raimunda z Harrachu, kterou absolvoval v letech 1694 až 1696 v Saském kurfiřství v době, kdy v zemi vládl kurfiřt Fridrich August I. Celá práce stojí na analýze Harrachových relací, které pravidelně posílal císaři Leopoldovi I. a snaží se přiblížit saské prostředí v 17. století a činnost císařského vyslance na kurfiřtském dvoře., The present thesis deals with the first diplomatic mission of the 25-year-old Count Alois Thomas von Harrach, which he undertook between 1694 and 1696 in the Saxon Electorate during the reign of the Elector Frederick Augustus I. The whole thesis is based on the analysis of Harrach's dispatches, which he regularly sent to Emperor Leopold I. The thesis tries to present the Saxon environment in the 17th century and the activities of the imperial envoy at the Electoral Court., Fakulta filozofická, Student představil obsah a hlavní badatelské výsledky své práce s důrazem na rozsah vlastního archivního výzkumu, prováděného především ve vídeňském archívu. Vyhovujícím způsobem reagoval na oba posudky a představil jasnou perspektivu dalšího možného výzkumu dané problematiky., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

In this article the author first analyses the development of the first audiences attended by Imperial envoys at the court of St James’s (1660-1750). A key focus is on the crucial changes that were introduced by James II in the 1680s when the English king attempted to unify ceremonial rules for the reception of all envoys. Second, this article outlines the periods of long-lasting conflict between English kings and Habsburg emperors regarding the appropriate title that should be given to the English king by the emperor and his Imperial Court Chancellery; the former was given the ‘Serenitas’ title by Vienna but desired instead to be addressed as ‘Majestas’. This article is based on the written instructions and reports of Imperial diplomats and demonstrates that although successive British and Austrian rulers did find ways to navigate the rules in order to communicate diplomatically, nevertheless, the previously unchallenged Imperial primacy amongst Christian sovereigns was gradually lost., V tomto článku autor nejprve analyzuje vývoj prvních audiencí, kterých se účastnili císařští vyslanci na dvoře svatého Jakuba (1660-1750). Klíčový důraz je kladen na zásadní změny, které zavedl Jakub II. v 80. letech 17. století, kdy se anglický král pokusil sjednotit ceremoniální pravidla pro přijímání všech vyslanců. Zadruhé článek nastiňuje období dlouhotrvajícího konfliktu mezi anglickými králi a habsburskými císaři ohledně vhodného titulu, který měl být anglickému králi udělen císařem a jeho kanceláří (král vyžadoval "Majestas", ale císař ho oslovoval "Serenitas"). Tento článek vychází z písemných instrukcí a zpráv císařských diplomatů a ukazuje, že ačkoli britští a rakouští panovníci našli způsob, jak se v pravidlech orientovat, aby mohli diplomaticky komunikovat, přesto se dříve nezpochybnitelné císařské prvenství mezi křesťanskými panovníky postupně vytrácelo.

Bakalářská práce představuje krizi manželství Apolonie Rozálie Vratislavové z Mitrovic s Ferdinandem Leopoldem Šporkem, jež vyvrcholila hraběnčinou žádostí o rozvod od stolu a lože. Za jejím jednáním stál strach o vlastní život, což bylo dáno násilnickou povahou hraběte Šporka, jeho hrubým chováním a opilstvím. Hlavními vytyčenými cíli textu je rekonstrukce příčin, průběhu a vyvrcholení krize manželů a zasazení tohoto případu do kontextu manželského práva v českých zemích druhé poloviny 17. století. Dále se práce snaží o porovnání tohoto vztahu s dalšími manželskými konflikty a rozvodovými řízeními v jiných aristokratických domácnostech., This bachelor's thesis presents the crisis of the marriage of Apolonia Rosalia Vratislav of Mitrovice to Ferdinand Leopold von Sporck, which culminated in a countess' request for divorce from the table and bed. Behind her actions was a fear for her own life, which was due to the violent nature of count Sporck, his rude behaviour and drunkenness. The main objectives of the text are the reconstruction of the causes, the course and culmination of the crisis of spouses and the placement of this case in the context of matrimonial law in the Czech lands of the second half of the 17th century. Furthermore, the work tries to compare this relationship with other marital conflicts and divorce proceedings in other aristocratic households., Fakulta filozofická, 1. Představení práce autorkou. 2. Přečtení posudků. 3. Rozprava: Pramenná základna výzkumu. Možnosti dalšího bádání Úloha rodinného zázemí v manželských sporech ve šlechtickém prostředí. Emancipace raněnovověkých šlechtických žen., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Práce si klade za cíl přiblížit skladbu reprezentativních, obytných a dalších prostorů zámku Rychnova nad Kněnžou v 18. století, kdy byl ve vlastnictví rodu Libštejnských z Kolovrat., The goal of this thesis is to describe and analyze representative, living and other interiors od chateau Rychnov nad Kněžnou, which was owned by LIbštejnští z Kolovrat., Fakulta filozofická, V. Pchálková představila téma své práce, pohovořila o pramenech. Zaznělo podrobné hodnocení vedoucího práce a oponenta. Autorka reagovala na podněty z posudků i komise., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Cílem práce je přiblížit reflexi habsburského rodu, jež se odrážela na slavnostech, které se konaly na francouzském královském dvoře v době, kdy v Paříži působila Alžběta Habsburská (1570-1574). Text vychází z panegyrických tisků, jejichž prostřednictvím je sledována svatba francouzského krále Karla IX. s habsburskou princeznou a korunovace nové francouzské královny v Saint Denis. Pozornost je věnována i dvěma slavnostním vjezdům - Karla IX. a Alžběty - do Paříže, nebo pohřbu francouzského krále. Použité symboly a alegorie na slav-nostech ukazují, jak francouzská společnost nahlížela na habsburský rod., The aim of this thesis is to present the reflection of the Habsburg family during festivities that took place at the French royal court. The work focuses on a time period when Elizabeth of Habsburg was active in Paris (1570-1574). The text is based on panegyric prints, through which her wedding to Charles IX., king of France, is observed. Other described ceremonies include the coronation of the new French queen in Saint Denis. Even though, most attention is focused on two royal entries - of both Charles IX. and Elizabeth - to Paris. The last ceremony presented by this work is the funeral of the French king. The symbols and allegories used at these events show how French society viewed the Habsburg dynasty., Fakulta filozofická, 1. Studentka představila DP - hlavní teze, prameny, metody. 2. Vedoucí práce doc. marek přečetl posudek, vyjádřil se k pramenům a metodologii. Navrhl hodnocení A. 3. Oponent předkládané shrnul svůj posudek - kladně zhodnotil aktuálnost tématu a jazykovou vybavenost autorky, vyslovil otázku k výběru pramenů a otázku k tématu práce. Práci hodnotí jako přínosnou a hodnotí stupněm B. 4.Práce navržena na cenu děkana., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Die Studie rekonstruiert die Geschichte des Aufenthalts des Malteserritters Franz Sigismund Graf von Thun in Wien Ende des 17. Jahrhunderts, während dessen er versuchte, ein hohes Amt am Hof Leopolds I. zu erlangen. Wir erfahren, dass er den angebotenen Posten des kaiserlichen Botschafters in Rom nicht annahm. Er wurde auch nicht für den Posten des kaiserlichen Gesandten für Friedensverhandlungen mit den Türken ausgewählt. Er gewann auch nicht den Posten des Kommandanten der Prager Festung und verlor den Kampf um das Amt des Obersten Stallmeister. Alle seine Bemühungen endeten, als er nach Malta, dem Zentrum seines Ordens, aufbrechen wollte. Die Hauptquelle war die persönliche Korrespondenz zwischen den Brüdern des Hauses Thun. Diese Geschichte wird in der Folge in verschiedenen Kontexten interpretiert: 1) im Kontext der Geschichte der Wiener Hofgesellschaft, 2) im Kontext der Geschichte der Familie Thun und 3) im Kontext der Geschichte des Malteserordens, und dies erklärt sein Scheitern., Studie rekonstruuje příběh pobytu maltézského rytíře Františka Zikmunda hraběte z Thunu ve Vídni na konci 17. století, během něhož se snažil získat vysoký úřad u dvora Leopolda I. Zjistili jsme, že nepřijal nabízené místo císařského velvyslanec v Římě. Nebyl vybrán ani na post císařského vyslance pro mírová jednání s Turky. Nezískal ani post velitele pražské pevnosti a prohrál i boj o úřad nejvyššího štolmistra. Veškeré jeho úsilí skončilo tím, že se chystal odjet na Maltu do centra svého řádu. Hlavním zdrojem se stala osobní korespondence mezi bratry z rodu Thunů. Tento příběh je následně interpretován v několika různých kontextech: 1) v kontextu dějin dvorské společnosti ve Vídni, 2) v kontextu dějin rodiny Thunů a 3) v kontextu dějin maltézských rytířů a díky tomu je vysvětlen jeho neúspěch.

Předkládaná práce je věnována španělské velvyslanecké misi hraběte Františka Eusebia z Pöttingu, která probíhala mezi lety 1663-1674. Pöttingova diplomatická činnost je zde představena na pozadí upadajících vztahů mezi rakouskou a španělskou větví Habsburků ve druhé polovině 17. století. Autorka při koncipování práce vycházela převážně z ego - dokumentů, konkrétně dopisů, které hrabě z Pöttingu zasílal po dobu španělského pobytu svému švagrovi knížeti Ferdinandovi z Ditrichštejna. Prostudovaná korespondence umožnila nejen představit hraběte z Pöttingu v jeho roli velvyslance, ale též nahlédnout do jeho rodinného života v Madridu. Prostor je zde věnován také samotnému vztahu mezi odesílatelem, hrabětem z Pöttingu, a adresátem - jeho švagrem, zmíněným moravským knížetem. Celkově tato práce nabízí pohled na vnitropolitickou situaci v Hispánské monarchii a události na madridském královském dvoře očima císařského diplomata., This diploma thesis is focused on the diplomatic mission of count Franz Eusebius von Pötting from 1663 to 1674. The main aim of this thesis is based on Spanish mission of this count and tense relationships between Spain and Roman-German empire in the half of the 17th century. Moreover, the author states which type of information count of Pötting was sending to prince Ferdinand von Dietrichstein and also tries to explain the essence of their mutual relationship. In addition, the thesis describes overall internal affairs of Spain and the situation at the Spanish court during the second half of the 17th century., Fakulta filozofická, 1. Studentka představila svou práci. 2. Posudky oponenta a vedoucího práce. 3. Studentka reagovala na výtky v posudcích. 4. Diskuse, Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Bakalářská práce se věnuje životu Františky Slavatové rozené hraběnky z Meggau (1610-1676), vdovy po Jáchymu Oldřichu Slavatovi. Její vdovský život je představen především pomocí oslavného spisu, který několik let po její smrti vydal jezuita Bartholomäus Christel. Součástí práce je nejen obsah oslavného spisu, který nese především náboženský charakter, ale také Františčin kariérní život coby hofmistryně arcivévody Leopolda a později i císařovny Klaudie Felicitas., The bachelors thesis contains life of Frantiska Slavatova, born countess of Megga (1610-1676), the widow of Jachym Oldrich Slavata. Her widowhood is introduced by celebratory file, which was published by jesuit Bartholomäus Christel, several years after Frantiska's death. Part of the thesis is not only celebratory file, which has mainly religious character, but shows as well as Frantiska's life as a hofmeisterin for archduke Leopold and later for empress Klaudia Felicitas., Fakulta filozofická, 1. Představení práce studentkou. 2. Přečtení posudků. 3. Rozprava: historicko-antropologický přístup, otázka využitých zdrojů, nedostatečná interpretace pramenů, srovnání s podobnými osobnostmi., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Předkládaná diplomová práce pojednává o Ferdinandovi Johannovi hraběti Verdugovi (1635-1672), se zaměřením na jeho práci v úřadu Žateckého krajského hejtmana za panský stav, ve kterém působil v letech 1665-1667. Práce se zabývá fungováním úřadu samotného. Výzkum je založen na korespondenci, kterou hrabě Verdugo vedl s druhým jmenovaným hejtmanem za rytířský stav a krajským sekretářem Christianem Ferdinandem Ungarem, jež byl nepostradatelným článkem v hladkém fungování úřadu. Tito muži mezi sebou projednávali především záležitosti týkající se průtahu vojsk v kraji, výběru berní a zachování pořádku a míru v kraji. Mimo těchto povinností museli čelit také mimořádným záležitostem. Například urovnávat spory mezi poddanými, vrchností a městy., This master thesis is focused on The Count Ferdinand Johann of Verdugo (1635-1672) and his served in Žatec regional governor's office. He served as a regional governor (Kreishauptmann) for three years from 1665 to 1667 and he was a governor for Herrenstand. This thesis describes functioning of the office itself. The research is based on correspondence, which The Count Verdugo exchanged with other governor and regional secretary (Kreissecretary), Christian Ferdinand Ungar, who was indispensable for his office running smoothly. These men were discussing mostly about passing of armies, tax collection and maintaining order and peace in the region. In addition to these duties, they also had to face extraordinary matters. Apart from these duties, they also had to deal with special issues. For example, dealing with conflicts between subordinates, nobility and towns., Fakulta filozofická, 1. Představení tématu diplomové práce: cíl, prameny, struktura, metody 2. Seznámení s posudkem vedoucí diplomové práce 3. seznámení s posudkem oponenta diplomové práce 4. Závěrečná rozprava, Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Předkládaná bakalářská práce pojednává o cestě císařského vyslance Josefa Klementa z Kounic, který byl vyslán zastupovat své suverény do Švédského království a strávil zde dva roky mezi lety 1775 až 1777. V průběhu této mise absolvoval poznávací cestu po jižním Švédsku, která je nosným tématem dané práce. Kounicova mise je zasazena do kontextu švédských dějin v 18. století a nechybí ani diplomatický kontext, který je demonstrován především na historii rodu Kouniců a habsbursko-švédských diplomatických vztazích v raném novověku. V závěru je absolvovaná cesta po historických provinciích Švédska komparována s dalšími cestopisy pojednávajícími o stejné oblasti., This bachelor thesis deals with a journey of the imperial envoy Joseph Clemens von Kaunitz who was sent to the kingdom of Sweden and he spent two years between 1775 and 1777 there. During this mission he made a tour around the south of Sweden, which is the main topic of this work. Whithin the thesis, Kaunitz's mission is presented in the context of Swe-dish history of the 18th century. In addition there is also a diplomatic context, which is demon-strated primarily through the history of Kaunitz family and Habsburg-Swedish diplomatic relations in Early Modern Times. In the end, the journey around the historic provinces of Sweden is compared with other travel books dealing with the same region., Fakulta filozofická, 1. Predstavení tématu práce. 2. Rekapitulace posudků. 3. DIskuse na téma výpovědní hodnoty cestovního deníku Josefa Klementa z Kounic. 4. Naznačení dalších interpretačních možností zkoumaného pramene a představení širší pramenné základny vypovídající o životě Josefa Klementa z Kounic., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Tato práce se zaměřuje na kuchyňské účty původem severoitalské rodiny Collalto, konkrétně její moravské větve, v první polovině 18. století. Jedná se především o snahu najít nové poznatky o stravování šlechtické rodiny v novověku. Začátek práce pojednává o příchodu této hraběcí rodiny na Moravu a převzetí jejích majetků. Další kapitola je zaměřena na život hraběte Antonína Rombalda Collalto (1681-1740), jeho vzdělání, rodinu a dvorskou kariéru. Poté se stručně zaměřuje na výsledky výzkumu Bronislava Chocholáče, který o kuchyňských účtech rodiny Collalto, avšak zaměřených na poslední dekádu 17. století, napsal několik studií. Tento výzkum se stal, vedle samotných pramenů účetní povahy první poloviny 18. století, hlavním zdrojem informací o kuchyňských účtech této rodiny. Následují nejdelší, a pro tuto práci nejpodstatnější kapitoly, soustředěné na kuchyňské materiály z let 1725, 1753 a 1755. Je zde popsán jejich charakter, množství i cena. Stěžejní jsou pro tuto práci účty z moravského panství v Brtnici, hraběcího domu v Brně a paláce ve Vídni. Pomocí tabulek jsou shrnuty zjištěné informace tak, aby se staly co nejpřehlednějšími. Výsledky jsou porovnány se zpracovanými účty z konce 17. století. Práce se též snaží odpovědět na otázky jako: O jakou kuchyni se jedná? Pro koho se v kuchyni vařilo? Byl hrabě a jeho rodina na panství přítomen? Závěr je věnován jednoduché rekonstrukci toho, jak taková kuchyně vypadala, kdo v ní pracoval, jak se získávaly zásoby apod. Dohromady tato práce vytváří představu o stravování moravské šlechtické rodiny v první polovině 18. století., This work focuses on kitchen accounts originated by the Northern Italian family named Collalto, specifically Moravian part, in the first half of the 18th century. Above all, it is an effort to find new knowledge about the eating of a noble family in modern times. The beginning of the work deals with the arrival of this count family to Moravia and the takeover of property. The next chapter focuses on the life of Count Anton Rombald Collalto (1681-1740), his education, family and court career. The work is briefly focused on the results of research by Bronislav Chocholáč, who has written several studies on the Collalto family accounts, but focused on the last decade of the 17th century. This research became the main source of information about the family accounts of this family, besides the sources of the accounting materials of the first half of the 18th century. This is followed by the longest and most important chapters focused on kitchen materials from 1725, 1753 and 1755. Their character, quantity and price are described here. Accounts from the Moravian estate in Brtnice, the Count's House in Brno and the Palace in Vienna are crucial for this work. The tables summarize the information found to make it as transparent as possible. The results are compared with processed accounts from the late 17th century. The work also tries to answer questions like: What kind of kitchen is it? Who was cooking in the kitchen? Was the Count and his family present at the estate? The conclusion is devoted to the simple reconstruction of how such a kitchen looked like, who worked in it, how to acquire supplies, etc. Together, this work creates an idea about eating in the Moravian aristocratic family in the first half of the 18th century., Fakulta filozofická, 1. Představení bakalářské práce a posudků. 2. Rozprava na téma výhody a limity zvoleného pramenného materiálu. 3. Otázky k rozpravě: kuchařské knihy v raném novověku. Jídelníček v době církevních slavností., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Artykuł ten przybliża podstawowe informacje o nieznanej dotąd misji dyplomatycznej hrabiego Hermana Jakuba Czernina z Chudenic, którego cesarz Leopold I wysłał jako swojego ambasadora do Rzeczypospolitej w pierwszej połowie 1695 r., by podtrzymać uczestnictwo króla polskiego w Świętej Lidze i dalszą pomoc wojskową króla na Węgrzech. Praca ta jest przyczynkiem do dziejów służby dyplomatycznej, dlatego ówczesna sytuacja międzynarodowa jest jedynie naszkicowana. Autor koncentruje się na ceremoniale uroczystego wjazdu, pierwszej oraz końcowej audiencji na dworze Jana III Sobieskiego, w których znalazły odzwierciedlenie napięte stosunki pomiędzy oboma władcami. Misja poselska nieomal zakończyła się fiaskiem z powodu konfliktu, do którego doszło w zamku warszawskim., Tato studie přináší základní údaje o dosud neznámé diplomatické misi hraběte Heřmana Jakuba Černína z Chudenic, jehož vyslal císař Leopold I. jako svého velvyslance do Polsko-Litevské unie v první polovině roku 1695, aby vyjednal setrvání polského krále ve Svaté lize a jeho další vojenskou pomoc v Uhrách. Jde o příspěvek k dějinám diplomatické služby, takže mezinárodní situace té doby je popsána pouze zevrubně. Největší pozornost je věnována použitému ceremoniálu slavnostního vjezdu, první a závěrečné audience na dvoře Jana III. Sobieského, v němž se zrcadlily tehdejší napjaté vztahy mezi oběma panovníky. Tato mise totiž málem skončila ceremoniálním fiaskem kvůli konfliktu, který se odehrál ve Varšavském zámku.

The article deals with the fundamental transformation of the Grand Tour of the nobility from the Czech and Austrian Lands during the first half of the 18th century. The author shows they moved from the thorough mastering of the aristocratic habits to the extensive education mainly in the field of public law in order to be able to participate in the activities of central and provincial bureaucratic institutions of the Austrian Habsburg Monarchy.The Catholic nobles started to study law at the universities in Protestant countries (mainly in Leiden and Leipzig), the attractiveness of the United Provinces, the Duchy of Lorraine and Imperial area (instead of Italy and France) increased significantly and the young nobles shortened the time dedicated to the noble exercises. At the end, the author tries to compare this situation with the Grand Tours of the Polish nobility., Studie se zabývá zásadním přerodem kavalírských cest české a rakouské šlechty v první polovině 18. století. Autor ukazuje, jak se změnil základní cíl cest od ovládnutí šlechtického habitu k rozsáhlejšímu univerzitnímu studiu zejména na poli veřejného práva, protože jen s těmito znalostmi se šlechtici mohli v dospělosti uplatnit ve dvorských a zemských úřadech v rakouské habsburské monarchii. Katoličtí šlechtici začali navštěvovat univerzity v protestantských zemích (zejm. nizozemský Leiden a saské Lipsko), nově je na rozdíl od Itálie a Francie více přitahovalo severní Nizozemí, Lotrinské vévodství a říšský prostor a kavalíři zkrátili čas, jejž věnovali šlechtickým cvičením. V závěru příspěvku se autor snaží porovnat situaci ve střední Evropě s polským prostředím.