Search

Obsahem bakalářské práce Kulturní a historický kontext československého snímku Atentát (1964) je pohled na dobové vydávání filmů. Hlavním příkladem, který nás provází celou prací je snímek Atentát (1964). Součástí práce je jeho podrobná analýza. Teoretická část je zaměřena na popis skutečné události. Další kapitoly se věnují rozebírání snímku, který je natočen na základě dané skutečné události a jeho zařazení do historického a kulturního kontextu., The content of this Bachelor thesis called Cultural and Historical Context of the Czechoslovak Film Atentát (1964) focuses on the different regimes of historicity in the context of a film industry. The main example which will provide us through all the work is the movieAtentát (1964). Part of the work is its detailed analysis. Theoretical part focuses on the description of the real event, on which the film is based on. The other chapters discuss the different time frames (the time of the real event, the time of movie making and the time of its release)., Fakulta filozofická, Studentka představila téma práce, cíle, zvolenou metodu. Vedoucí a oponent práce seznámili komisi s posudky. Studentka reagovala na otázly obsažené v posudcích a na další dotazy členů komise. Diskuse., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

The vast majority of people in countries affected by COVID-19 felt the radical change the pandemic brought about in almost all aspects of life. Social interactions were cut to a minimum and all cultural activities were banned. In this paper, I evaluate the following question: how did the pandemic situation change our perception of space? I assess what this situation offered us, and how the restrictions imposed due to COVID-19 changed our perception of urban and public space. In order to dig deeper into these questions, I use the ideas of three philosophers who work with a conception of space emphasizing its perception.Through the chosen theories, I introduce public space as something beyond a simple materialistic interpretation. On the one hand, I use Henri Lefebvre’s spatial triad to establish different layers of space. On the other, I argue that the material layer of public space could provide us with valuable experience, according to the phenomenological approach advocated by Maurice Merleau-Ponty and Michel de Certeau. Much of the argument in this paper is based on my own observations during the eight-month lockdown period in the Czech Republic during the spring of 2021., Každodenní život obyvatel, spojený s vnímáním veřejných prostorových vztahů, byl silně ovlivněn pandemií covid-19. Ve svém článku si pokládám otázku, jak se změnilo vnímání prostoru skrze všechny vládní opatření. Moje myšlenky staví na prostorových vrstvách filosofa Henriho Lefevbra a dávají je do kontextu s mojí vlastní observací veřejného prostoru v březnu roku 2021.

In my paper I reflect on discrepancy between built and lived environment, as introduced by Hannah Arendt, in her terms the public realm and space of appereance. According to that I will ask what values and emotions public spaces, namely in this paper, the monuments and public art placed in the shared areas, evoke. My study question could be outlined as follows: What role do monuments and public art play in our lives and how do they shape and influence our identities and the ways we perceive the world? In my presentation I will work with the thoughts of Hannah Arendt, Judith Butler and Sandra Shapshay who promotes an aesthetic category called “monumental” in which she finds a link between the political and the aesthetic function of public art., V návaznosti na nedávné události strhávání soch po celém světě, vyvstali i otázky týkající se nemateriálních hodnot, jež umění ve veřejném prostoru představuje.