Search

Japánnak sok évszázadon át kevés tapasztalata volt a külföldi állampolgárokkal vagy nagyobb nemzeti kisebbségekkel való együttélésről. A 16. században azonban meglehetősen intenzív kapcsolatokat épített ki néhány európai állammal, ami viszonylag erős kapcsolatokhoz vezetett a nemzetközi kereskedelemhez és a kereszténység tömeges elterjedéséhez az országban. Azonban az új vallás sikere miatt az ország központi hatóságai a 17. század első felében fokozatosan elzárták Japánt a külföldiek elől. A kis holland közösség szigorúan a Nagaszakiban található Dejima kis szigetére korlátozódott, és Japánban szigorúan szabályozták az életét. Csak Perry küldetése és Japán és a nyugati hatalmak közötti hivatalos kapcsolatok kikényszerítése volt a feltétele egy szélesebb külföldi közösség megjelenésének Japánban. Ez elsősorban az újonnan alapított Yokohama kikötőben összpontosult, amely a japán külföldi enklávé fontos székhelyévé vált. Míg egyrészt a külföldiek jelentős kiváltságokat élveztek az országban az egyenlőtlen szerződések megléte miatt, másrészt jelentős problémákkal kellett szembenézniük, különösen a japán lakosság egy részének idegengyűlöletével. Ennek ellenére az itteni gazdasági, politikai és kulturális színtér állandó részévé váltak, és a Meidzsi-korszak Japán fejlődésére gyakorolt ​​hatásuk tagadhatatlan. Po dlouhá staletí mělo Japonsko jen malé zkušenosti se soužitím s cizími státními příslušníky či významnějšími národnostními menšinami. V 16. století však navázalo poměrně intenzivní kontakty s některými evropskými státy, díky čemuž byla země silně provázána s mezinárodním obchodem a na jejím území bylo masově šířeno křesťanství. Právě úspěch nového náboženství však vedl centrální autority v zemi, aby Japonsko cizincům v první polovině 17. století postupně uzavřela. Malá nizozemská komunita byla striktně omezena na malý ostrůvek Dedžima v Nagasaki a její život v Japonsku byl přísně regulován. Až Perryho mise a vynucení navázání oficiálních vztahů mezi Japonskem a západními mocnostmi vytvořily předpoklady pro vznik širší zahraniční komunity v Japonsku. Ta se koncentrovala primárně v nově založeném přístavu Jokohama, který se stal významným sídlem zahraniční enklávy v Japonsku. Cizinci se sice v zemi na jedné straně těšili značným privilegiím díky existenci nerovných smluv, na straně druhé se museli potýkat se značnými problémy, především xenofobií části japonského obyvatelstva. Navzdory tomu se však stali trvalou součástí zdejší ekonomické, politické a kulturní scény, přičemž jejich vliv na rozvoj Japonska v éře Meidži je bezpochyby nepopiratelný.

Šimonosecký incident byl zásadním diplomatickým konfliktem mezi světovými velmocemi a Japonskem. Knížectví Čóšú se pokusilo zablokovat Šimonoseckou úžinu poté, co byl vydán císařský rozkaz k vyhnání "barbarů" z Japonska. Jeho baterie napadly tři zahraniční plavidla v červnu a červenci 1863. Reakce velmocí zainteresovaných v japonské politice byla neústupná. Americké a francouzské lodi ostřelovaly nepřátelské pozice. Tyto útoky však nedokázaly zastavit výstavbu nových baterií, čímž byla uzavřena jedna z cest k plavbě po Vnitřním moři, což ohrozilo mezinárodní obchod. Pouze poté, co se britským diplomatickým zástupcům podařilo vytvořit jednotnou frontu velmocí, mohl být tento problém vyřešen. Jejich spojená flotila donutila Čóšú, aby se podrobilo a britská diplomacie přinutila tokugawský šógunát k vyplacení odškodného. Výsledky tohoto incidentu měly zásadní dopad na další směřování britské politiky a její zapojení do Restaurace Meidži. The Shimonoseki Incident was a major diplomatic conflict between the Great Powers and Japan. It was initiated by the Chōshū Domain, which tried to block the Shimonoseki Straits for the foreign shipping after an Imperial edict to expel the “barbarians” was issued. Chōshū batteries attacked three foreign vessels in June and July 1863. The reaction of the Great Powers involved in the Japanese policy was harsh. The Americans and French sent ships to bombard the enemy positions. However, these attacks did not stop the construction of new batteries and obstruct the safe passage through the Inland Sea, which considerably affected international trade with Japan. Only after the British representatives in Japan united the powers for a joint action could the problem be solved. The allied fleet forced Chōshū into submission, and the British diplomacy forced the Japanese military government (the Tokugawa bakufu) to accept the terms under which an indemnity was paid. The incident results had a serious impact on the future policy of Great Britain in Japan and its involvement in the coming Meiji Restoration.

Moderní odborníci považují Japonsko za svébytnou civilizaci odlišnou od jejích kontinentálních protikladů. K tomuto faktu výrazným způsobem přispěly podmínky, v nichž se jeho společnost vyvíjela. Geografické a přírodní podmínky japonských ostrovů ovlivňovaly podobu jejich předmoderní společnosti, ekonomiky a politického vývoje. Přírodní podmínky tak ovlivňovaly podobu japonské civilizace jako celku. Japonská geografie pak také ovlivňovala dynamiku vývoje vztahů Japonska a jeho kontinentálních sousedů a tím i celou zahraniční politiku země. Klima pak přispívalo k rytmu života na ostrovech a určovalo, kde budou lidé obývající Japonsko žít. Fakt, že je Japonsko často ovlivňováno přírodními katastrofami pak měl výrazný dopad na utváření japonské mentality. Jako celek utvářely přírodní a geografické podmínky velkou část japonské historie a japonskou společnost. Modern scholars consider Japan as a separate civilization different from its continental counterparts. This fact is contributed mostly to the special conditions in which its society developed. The geographical and natural conditions of Japanese Islands influenced the shape of the its pre-modern society, its economy and its political development. The natural conditions determined the way of its life, its culture and the shape of Japanese civilization as a whole. The geography of Japan than influenced the dynamics of its development, its relations with the Asian continent and the foreign policy of the Country. The climate than contributed to the rhythm of life on the islands and the place people choose to live in. The fact, that Japan is often afflicted by natural catastrophes then had important impact on the shaping of Japanese mentality. As whole the geographic and natural conditions predetermined much of Japanese history and shaped the evolution of its society.