Search

Sbornik obsahuje 24 vybraných přispěvků představených na 18. rocniků mezinarodni konference Psychologie prace a organizace 2019, ktera se konala v květnu 2019 v Brně. Zahrnuje empiricke, přehledove a připadove studie a představeni výzkumných projektů z různich oblasti pracovni psychologie. Největsi cast přispěvkůse věnuje psychometrickým charakteristikam metod měřicich konstrukty z oblasti psychologie prace a organizace, faktorům ovlivňujicim pracovni postoje a engagement a take leadershipu. Jednotlive studie zachycuji soucasne poznani i výzvy a směřovani budouciho pracovně-psychologickeho výzkumu.

Effective adaptation to the stress connected with a loss of employment requires expenditure of larger or smaller amounts of energy. This paper focuses on problems faced by unemployed men and women and their selection of various coping strategies. The research was carried out via questionnaire methods in a sample of 92 men and 84 women who had been unemployed for minimum of three months. The life satisfaction of the respondents was generally evaluated as a neutral value (neither satisfied nor dissatisfied). The most frequently selected coping strategies (regardless of gender) were self-distraction, active coping, planning and acceptance. Relatively infrequent strategies were religion, substance use and behavioural disengagement. Some differences were found between men and women in their evaluation of the seriousness of unemployment-related problems and their preferences of coping strategies.

Tento přispěvek se zabýva subjektivnim vnimanim pracovni zatěže zaměstnanců uřadů prace zabývajicich se přimo klienty a jejich problemy. Cilem přispěvku je postihnout, jak tito pracovnici, ktere lze vzhledem k charakteru jejich pracovnich povinnosti řadit do skupiny pomahajicich profesi, pociťuji svou pracovni zatěž vůbec, jak subjektivně hodnoti a proživaji změny na svem pracovisti a v pracovni naplni souvisejici s reformou veřejne spravy a jak se snaži s naroky sve prace vyrovnat. Výzkum byl realizovan v unoru a březnu 2012 na uřadech prace v CR. Respondenty (N = 150, průměrný věk 39,23 let; průměrna doba působeni na uřadu prace 12,5 roku) byli zaměstnanci uřadů prace pracujici přimo s klienty. Použitou metodou byl inventař tvořený sedmi položkami, z nichž 3 zjisťuji subjektivni hodnoceni pracovni a mimopracovni zatěže a srovnani pracovni narocnosti zaměstnani v komparaci s jinými profesemi na pětibodových skalach Lickertova typu. Dalsi položky se vztahuji k hlavnim zdrojům zvýsene pracovni zatěže, ke způsobům voleným pro jeji zvladani a k hodnoceni přednosti a nedostatků provedene reformy dotýkajici se cinnosti uřadů prace. Z výsledků vyplýva, že respondenti posuzuji svou vlastni pracovni zatěž jako relativně vysokou (vyssi než zatěž mimo zaměstnani i než zatěž v jiných srovnatelných profesich). K hlavnim zdrojům zatěže ve sve praci řadi nedostatek volneho casu, konflikty s kolegy, problemy s technikou. Nelze vyloucit, že se do pocitu vysoke pracovni zatěže na uřadech prace promita i hodnoceni uskutecněných reforem na uřadech prace, na nichž řada respondentů neshledala žadne pozitivni výsledky. Převažovaly kriticke připominky (nepřipravený software, nedostatek pracovniků, chyby v realizaci) nad konstatovanim kladů (jedno výplatni misto). Ke zvladani zatěže voli respondenti nejcastěji odpocinek, kontakt s cleny rodiny a přateli, sport a dalsi oblibene zajmove aktivity.

Cilem přispěvku je analyzovat možný moderujici vliv osobnostnich proměnných představovaných zde komponentami sense of coherence (SOC) na proživani a hodnoceni pracovni zatěže socialnich pracovnic (N = 98). Použitou metodou bylo pisemne dotazovani prostřednictvim dvou formulařů předkladaných respondentům v tistěne podobě: (1) Inventař SOC (sense of coherence) v překladu J. Křivohlaveho obsahujici 29 položek, který zjisťuje zatěžovou odolnost jako osobnostni proměnnou globalnějsiho charakteru, celost a (2) pětipoložkový inventař zjisťujici subjektivni miru pracovni a mimopracovni zatěže, spokojenosti, komparaci vlastni pracovni zatěže s jinými profesemi, nazory na překažky ve zvladani pracovni zatěže a na to, co by bylo potřebne pro bezproblemove zvladani dane pracovni zatěže.Výsledky podporuji nazor, že socialni prace patři k povolanim subjektivně relativně narocným. Oslovene socialni pracovnice považovaly svou pracovni zatěž za poměrně vysokou (průměr jejich hodnoceni se bližil stupni skaly "spise vysoka zatěž"), vyssi než zatěž života mimo zaměstnani a vyssi ve srovnani se zatěži běžných bliže nespecifikovaných povolani. Důvody vzniku zvýsene pracovni zatěže přicitaly respondentky vnějsim okolnostem i vnitřnim (osobnostnim) proměnným. Co se týka vlivu osobnostni proměnne typu SOC, ukazal se jako poměrně malo výrazný. Na urcite souvislosti lze usuzovat pouze ze vztahu komponenty SOC "srozumitelnost" (comprehensibility) a vnimani pracovni zatěže. V tomto připadě je tedy zvlasť zdůrazněna potřeba podobne vztahy ověřovat v dalsich výzkumech. V přispěvku jsou strucně teoreticky analyzovany psychologicke souvislosti subjektivniho hodnoceni pracovni zatěže a zvladani profesnich naroků.

This article focuses on the application of the psychology of work and organization to the situation in the industrial areas of the former Czechoslovakia and neighboring Central European countries over the last eight decades. The psychology of work and organization in the country has passed through a series of changes, both favorable and unfavorable. The development of work and organizational psychology in Czechoslovakia can be divided into three stages according to certain features which characterize each stage: 1918-1945, 1945-1990, from 1990 to the present.

We examined the relationship between unemployment and heart rate variability (HRV) in a region of high unemployment in the Czech Republic. The study involved 21 involuntarily unemployed and 21 employed men and women aged 30-49 years, matched on number of potentially confounding factors, including age, gender, type of job, health related behavior and body mass index. HRV was assessed in response to a modified orthostatic test. Compared with the employed group, unemployed participants had decreased high frequency HRV (p=0.018), lower root mean square of successive differences (p=0.050), and lower total spectral variability (p=0.022). These findings suggest that unemployment is a potential chronic stressor that may lead to suppression of vagal activity. This may be one mechanism linking unemployment with cardiovascular disease risk.