Search

This paper presents an investigation into automated data collection, applied to pedestrians in public spaces. Three case studies conducted in Brno, Czech Republic, a typical, medium-sized city in Central Europe, were used to determine the accuracy of the proposed method. Data were recorded in two ways: (i) automated data collection, using a data logger constructed on the principle of a minicomputer to measure the intensity of Wi-Fi signals from mobile devices; and (ii) in situ observation. Data from in situ observation provided a basis for the comparison and verification of corresponding values from the automated data collection. The research framework of the paper comprises the determination of exact values for optimum characterization of pedestrian behavior in a given locality, taking into consideration conventions from previously published works: (i) the number of pedestrians (N); (ii) speed (u); (iii) flow (q); and (iv) density (k). The results of this study confirm that as the density of the street network increases, the accuracy of the data collected by the digital method decreases significantly. These findings indicate that the method is more suitable for projects focused on identifying major trends or shifts in pedestrian preferences when navigating city centers than for projects that require exact counts in specific locations at a given time.

Cílem článku je porovnat počet procházejících osob v jednotlivých směrech na ulici, celkový počet chodců a rychlost chůze ve třech vybraných lokalitách v ulicích pěší zóny v historickém jádru Brna a ověřit závislost rychlosti pohybu chodců na charakteru vybrané lokality. V článku porovnáváme získávání těchto dat empiricky a digitálním sběrem dat pomocí k tomuto účelu sestrojeného dataloggeru využívajícího Wi-fi signál z mobilních telefonů uživatelů veřejných prostorů. Výstupem jsou grafy porovnávající časy a naměřená data u všech sledovaných lokalit, dále pak porovnání těchto hodnot s údaji získanými digitální metodou., The aim of this paper is to compare the number of pedestrians in individual directions of street, the total number of pedestrians and the walking speed in three selected locations of the pedestrian zone in Brno’s historical centre. This will be done in order to verify the dependence of pedestrian walking speed on the character of the selected location. This article compares the acquisition of this data both empirically and by digital data collection using a data logger via a Wi-fi signal from the mobile phones of public space users. The outputs are presented as graphs comparing times and measured data from all case studies, complete with comparisons to the digital method.

Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě., Urban spaces hold a lot of essential public functions and play an irreplaceable role in the operating of a modern city. Therefore, monitoring their quality in relation to social needs and the way of its utilization are very important. There are some empirical methods suitable for long-term observation based on direct observation of users’ behaviour in a space that require a rather high number of researchers and are time-consuming. The most frequently used empirical methods for studying public life are the monitoring of pedestrian movement, the monitoring of traffic movement, path tracking and the monitoring of people movement intensity based on the local amenities.

The characteristics of open spaces between residential buildings have, as authors suppose, an impact on the sustainable development of urban areas. Spatial arrangement and accessibility of these spaces, the type and height of surrounding buildings, the quantity and character of greenery, and many more characteristics influence the quality of environment, and the quality of life of local residents. These and further characteristics of the open spaces between residential buildings influence the ecological stability of the area, its hygienic qualities, the intensity and way of using by various social groups, and also the prices of real estates. These qualities indicate the environmental, social and economic sustainability of the urban area. The proposed research methodology assessed specific indicators of sustainability within a range from 0 to 10 points. 5 points correspond to the general standard in the area, 0 points indicate degradation, and 10 points indicate the highest contribution to sustainable development. Observation methods, questionnaire survey, statistical analyses, and methods of measurement were used to determine the values of the given indicators. The paper analyses the impact of the open spaces between residential buildings on sustainability via the case studies performed in the Central European cities of Brno, Czech Republic and Vienna, Austria. Two forms of residential urban structures in the City of Brno in the Czech Republic were selected for the analysis: the closed courtyards in the urban block from the 19th century and the open spaces in the housing estates constructed under socialism in the 20th century. The question is, if the different forms of spaces between residential buildings influence the sustainability of urban area and satisfaction of inhabitants in different ways. A complementary case study in Vienna indicates that inhabitants of a housing estate in Vienna, as well as inhabitants of housing estates in Brno, highly appreciate the mea

Způsob zobrazení vyhodnocovaných dat z průzkumu k hodnocení kvality veřejných prostranství může ovlivnit interpretaci závěru. V současné době probíhá sběr dat dvěma základními způsoby – z veřejně dostupných databází a pozorováním in situ. Tento článek popisuje metodiku prezentace a vyhodnocování dat pořízených za tímto účelem. Přínos předložené metodiky je demonstrován na případové studii zkoumaného Jakubského náměstí ve městě Brně, včetně stanovení okrajových podmínek jednotlivých zobrazovacích metod., The way of the evaluating of a data from the survey for the quality of public spaces and its display can influence the interpretation of the conclusion. Currently, data collection takes place in two basic ways - from publicly available databases and in situ observations. This article describes a methodology for presenting and evaluating data acquired for this purpose. The contribution of the presented methodology is demonstrated on the case study of the square Jakubské náměstí in Brno, including the determination of the boundary conditions of individual imaging methods.

Článek se zabývá využitím multikriteriálního rozhodování v urbanistické praxi, jako vhodných metod pro výběr z více variant možného rozvoje měst. Jednotlivé metody jsou popisovány ve vztahu k tématu disertační práce, která se zabývá hodnocením kvality veřejných prostranství. Cílem článku je, na základě popisu jednotlivých metod, jejich současného využití a systému výpočtu, zvolení konkrétní metody aplikovatelné na hodnocení kvality veřejných prostranství ve středoevropském kontextu., The review article deals with the use of multi-criteria decision-making process in urban planning practice as a decision tool in making choices of multiple variations of possible urban development. Various methods are described in relation to the chosen topic of the dissertation thesis which is assessment of quality of public spaces. The aim of this article is to choose specific method applicable to the evaluation of the quality of public spaces in the Central European context based on the description of the various methods, their current use and the system of calculating.

Hmotové řešení reaguje jak na pozici v nároží, tak na potřebu distancovat galerijní prostory maximálně od hlučné křižovatky. Budova přímo navazuje na okolní objekty a vyplňuje nároží hmotou, která převyšuje přilehlé objekty. Snaží se citlivě doplnit městskou strukturu., Mass solution responds to the position in the corner, and the need to divide gallery spaces up from the noisy crossroad. The building is directly connected to the surrounding objects and fills the corner of a mass that exceeds the adjacent objects. It tries to carefully add urban structure.

Hmotové řešení reaguje jak na pozici v nároží, tak na potřebu distancovat galerijní prostory maximálně od hlučné křižovatky. Budova přímo navazuje na okolní objekty a vyplňuje nároží hmotou, která převyšuje přilehlé objekty. Snaží se citlivě doplnit městskou strukturu., Mass solution responds to the position in the corner, and the need to divide gallery spaces up from the noisy crossroad. The building is directly connected to the surrounding objects and fills the corner of a mass that exceeds the adjacent objects. It tries to carefully add urban structure.

Hmotové řešení reaguje jak na pozici v nároží, tak na potřebu distancovat galerijní prostory maximálně od hlučné křižovatky. Budova přímo navazuje na okolní objekty a vyplňuje nároží hmotou, která převyšuje přilehlé objekty. Snaží se citlivě doplnit městskou strukturu., Mass solution responds to the position in the corner, and the need to divide gallery spaces up from the noisy crossroad. The building is directly connected to the surrounding objects and fills the corner of a mass that exceeds the adjacent objects. It tries to carefully add urban structure.

Z průzkumu, které provedlo moje náměstí vyplývá, že v Brně existují čtvrti, které nemají své centrum v podobě náměstí. Nebo je kvalita daného prostoru velmi nízká. Práce se zabývá hledáním společných znaků, a možností, jak postupovat při jejich utváření od měřítka celého města po konkrétní veřejná prostranství., There are a quarters in Brno that have no public centre which is represent by square. There could be also squares that have low quality. The diploma project is looking for common feature and oportunities how to act in developing new public spaces at that areas from concept of whole city to single public space.

Z průzkumu, které provedlo moje náměstí vyplývá, že v Brně existují čtvrti, které nemají své centrum v podobě náměstí. Nebo je kvalita daného prostoru velmi nízká. Práce se zabývá hledáním společných znaků, a možností, jak postupovat při jejich utváření od měřítka celého města po konkrétní veřejná prostranství., There are a quarters in Brno that have no public centre which is represent by square. There could be also squares that have low quality. The diploma project is looking for common feature and oportunities how to act in developing new public spaces at that areas from concept of whole city to single public space.

Hmotové řešení reaguje jak na pozici v nároží, tak na potřebu distancovat galerijní prostory maximálně od hlučné křižovatky. Budova přímo navazuje na okolní objekty a vyplňuje nároží hmotou, která převyšuje přilehlé objekty. Snaží se citlivě doplnit městskou strukturu., Mass solution responds to the position in the corner, and the need to divide gallery spaces up from the noisy crossroad. The building is directly connected to the surrounding objects and fills the corner of a mass that exceeds the adjacent objects. It tries to carefully add urban structure.