Search

Cílem studie je v kontextu historického vývoje didaktiky analyticky vysvětlit teoretický konstrukt transformace obsahu včetně struktury jeho podpojmů, zdůvodnit jeho operacionalizaci pro výzkum vztahů mezi vyučováním a učením prostřednictvím sémanticko-logických sítí (S-L sítí) a demonstrovat aplikační potenciál tohoto přístupu replikací ve výuce fyziky, geografie a matematiky. Cílem výzkumu bylo popsat a vysvětlit důvody, které způsobily potíže žáků v porozumění vědeckým schématům během transformací obsahu ve třídě. Metody: Pro analýzu vztahů mezi vyučováním a učením prostřednictvím vzdělávacího obsahu byla použita modifikovaná metodika 3A rozšířená o kognitivní vrstvu. Metodologickým východiskem analýzy je komparace S-L sítí tří základních dimenzí obsahové transformace: vědecké schéma, tematizace vědeckého obsahu ve vzdělávacím prostředí a reprezentace mentálních schémat žáků při řešení problémů. Výsledky: Teoretické konstrukty a jejich metodologická operacionalizace byly ověřeny replikací ve vzdělávacích oborech fyzika, geografie a matematika. V každém z těchto oborů umožnily vysvětlovat vliv detailů výuky na změny ve struktuře žákovské znalosti s ohledem na specifický obsah daného oboru. Závěry: Prokázalo se, že i detailní momenty S-L struktury, v praxi obtížně zachytitelné, mohou mít silný vliv na žákovské porozumění struktuře vědecké znalosti. Přitom byly úspěšně replikovány teoretické a metodologické konstrukty. Získané poznatky mohou sloužit k bezprostřední podpoře vzdělávací praxe v příslušných oblastech učiva.

Článek je motivován aktuální potřebou teoreticky vykládat jeden z klíčových požadavků současnosti, a sice požadavek na výrazné snížení celkového objemu učiva a požadavek na definici jádrového a rozvíjejícího učiva. Prostřednictvím historické analýzy výuky českého jazyka se snaží přispět k objasňování obecných kontextů a příčin těchto chronicky opakovaných nároků. Dokládá, že redukce samy o sobě měly na kvalitu vzdělání v oblasti jazykové komunikace minimální dopad, a vybízí k uvážlivému a expertnímu postupu při současné kurikulární reformě.

This theoretical study builds on Fisherman‘s view of active content as an agent of cognitive change and on Kvasz’s theorem that cognitive changes on the level of historical cultural epistemology and cognitive changes on the level of student’s personal epistemology can be explain through the same typology. The paper looks for the clarification of this agreement through concepts like “intentionality”, “content transformation” and the “instrumentalization of experience”. The educational potential of active content between the cultural and the personal level is explained with reference to the concept of “meme”, which represents the creation of active content in cultural history as well as the distribution of active content within society and its influence upon an individual. The tools for meme replication in educational environment are learning tasks; they generate cognitive changes in students insomuch as they have sound semantic and logical structure of cognitive schemata. Upon this explanatory basis authors interpret Kvasz’s typology of cognitive changes that stems from the analysis of scientific revolutions in the cultural history.

Significant attention has been devoted to the forced switch to distance learning as a result of the COVID-19 pandemic. However, some aspects of this issue that are very important for practice are still understudied. The aim of this study is to describe the development of an online-available screening tool which could help the teachers to identify the students at risk of lowered effectiveness during the distance learning and also to select an appropriate teaching approach for the given class. A complex survey involving 35 teachers of Czech language, German language, Mathematics, Physics and Geography, and more than 1400 of their students from 70 classes, was carried out. In the first step, we identified which out of the more than 100 potentially relevant variables have predictive value for the effectiveness of distance learning. Subsequently, a series of multilinear regression models enabling to quantify the impact of the individual variables on effectiveness and perceived usefulness of distance learning were developed. Moderation analysis was also used to model how suitable synchronous and asynchronous activities based on active learning are for classes with different characteristics. Based on the results of the models, a simple screening tool helping teachers to tailor their approach and strategy is being developed.

Abstrakt: Cílem této teoreticko-metodologické studie je vymezit didaktický konstrukt dynamická místa kurikula, zasadit ho do širšího teoretického rámce, charakterizovat s ním spojené metody výzkumu a uvést příklady dobré praxe. V úvodní části příspěvku definujeme pojem dynamická místa a zasazujeme jej do kontextu etablovaných konstruktů jako je obsahová transformace nebo modernizace kurikula. V této části studie také diskutujeme roli formálního a neformálního vzdělávání při řešení dynamických míst kurikula. Další část příspěvku je zaměřena metodologicky a věnuje se různým způsobům vymezování dynamických míst oborů a jejich výběru a legitimizace pro následnou transformaci. Poslední část se věnuje příkladům dobré praxe. Představujeme zde dva návrhy řešení zjištěných dynamických míst z kurikula fyziky a zeměpisu pro ZŠ. Konstrukt dynamických míst je platný také pro kurikulum středních škol. V textu nicméně klademe důraz především na implementaci dynamických míst do kurikula základních škol, které se dotýká všech žáků. Dynamická místa kurikula v tomto textu představujeme jako potenciální spojnici mezi formálním a neformálním vzděláváním. Prvním důvodem je, že při procesu vymezování a výběru dynamických míst se nabízí spolupráce zástupců formálního vzdělávání (oboroví didaktici, učitelé z praxe) i vzdělávání neformálního (pracovníci science center a dalších institucí neformálního vzdělávání). Druhým důvodem je vysoký potenciál institucí neformálního vzdělávání pro ztvárnění dynamických míst díky dobře vybaveným expozicím a laboratořím. Skrze výukové programy nabízené institucemi neformálního vzdělávání školám tak může docházet k aktualizaci kurikula formálního vzdělávání.

There is no education without content. Teaching and learning in schools is devoted to “something,” not to “nothing” or “anything.” The more heterogeneous, multicultural, and multilingual the classroom, the more semantization of educational content within teaching and learning is needed. Therefore, the role of various languages in the classroom is revisited. In this article, we elaborate on the theory of language-sensitive content transformation and introduce the concept of operational isomorphism and its potential in the field of didactics, research on teaching, and learning and teacher education. Using a case study of mathematics teaching, we illustrate, how students can benefit from semantization and instrumentalization practices in the classroom and how these processes take the form of extensional deconstruction and intensional expansion or intensional condensation.

Cílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.

In response to K. Šebesta’s article, this paper attempts to assert the scientific nature of the didactics of Czech language as the mother tongue. The authors challenge the notion that the Czech language Didactics is but applied science and suggest to consider it an interdisciplinary field that requires both basic and applied research.

Alignment and patterning of neurons have great importance in some research fields, especially for regenerative medicine and for the formation of artificial neural networks. Alignment of neurons on quartz grooves and parylene cues on quartz substrate was evaluated in this work. The neurons’ alignment on quartz grooves is considered to be topographical alignment, while the neurons’ alignment on parylene cues on quartz substrate is considered to be chemical alignment. Both quartz grooves’ and parylene cues’ widths were fabricated in a range from 2 µm to 8 µm; quartz grooves’ heights were in a range from 0.25 µm to 4 µm, while parylene cues’ heights were only 0.25 µm. Neurons were dissociated hippocampal neurons from rat E18. Neurons were cultivated on test substrates for 7 days before alignment evaluation. As expected, neurons aligned according to the direction of grooves and cues; however, transversal growth direction was also observed with much smaller tendency. Chemical alignment was found to be more effective than topographical alignment. If parylene cues are thin and distanced enough, then neurons have a tendency to follow the direction of individual parylene cues; however, neurons on quartz grooves have a tendency just to follow a preferable direction than individual quartz grooves.

N/A

Následující text je volným pokračováním úvodníku a dokresluje tematiku obsahu a učiva v obecnějších souvislostech historického vývoje pedagogických, resp. didaktických studií a učitelského vzdělávání v posledních zhruba třiceti letech. Nemá být jen připomínkou faktografie, ale především nástinem vývoje toho typu diskurzu, který spojuje způsob myšlení v kulturních oborech se způsobem myšlení zakotveným v učitelské vzdělávací praxi.

Cílem této empirické studie je: (1) představit žákovský prekoncept jako konstitutivní prvek výuky mateřského jazyka, (2) ukázat na konkrétním příkladu větného členu (přívlastku), že pojetí žákovského prekonceptu jako klíčové determinanty výuky je nejen opodstatněné, ale přímo nutné; (3) uvést návrh, kudy by se další výzkum i snahy o zlepšování výuky v této oblasti mohly ubírat. V první části jsou vymezeny základní pojmy – představa, prekoncept a koncept – a je analyzováno jejich místo ve výuce mateřského jazyka. Následně se text věnuje kritickým místům ve výuce českého jazyka a české syntaxe, další část prezentuje samotný výzkum. Metodou stratifikovaného náhodného výběru byl vytvořen vzorek žáků 1. ročníku střední školy, u nichž byl metodou individuálního řízeného rozhovoru nad speciálně designovanými cvičeními zjišťován žákovský prekoncept přívlastku. Z výsledků vyplývá, že žáci disponují prekonceptem přívlastku a i hůře prospívající žáci jsou schopni tento prekoncept verbalizovat a přesně ho popsat, avšak po zavedení terminologie se u některých projevuje blok vyvolaný edukací a dochází ke střetu přirozeného vnímání jazyka a gramatického popisu. Zároveň se ukazuje, že po přechodu na rovinu školních znalostí žáci začnou o jazykových jevech přemýšlet jinak – jejich spontánní uvažování je zastaveno a nastupují nevhodné zmechanizované postupy, které žákům škola vnutila. Studie rovněž upozorňuje na desetiletí přetrvávající problém – výuka zavádí terminologii příliš brzy, aniž by navazovala na přirozenou jazykovou kompetenci a komunikační zkušenost žáků. I přes nedostatečné ukotvení základních znalostí pak postupuje dál, čímž se vytváří bludný kruh neúspěchu.

The paper argues for a specific approach in research on (the quality of) the processes of teaching and learning. While different research methodologies are used to analyse static phenomena, in this paper an approach is proposed that concentrates on the processes that take place within the classroom, especially on the ways in which students develop their understanding and their competences through those instructional activities that have them work with the content (the content-focused approach). Specifically, the paper aims to introduce a research approach that has been developed as a response to some identified challenges of prevailing methods in research on teaching and learning. The 3A procedure is introduced as a specific research methodology for analysing real-life teaching and learning situations in the classroom (captured on video). We start by noting some challenges that current research on teaching and learning is facing and indicate how these challenges are met in the proposed research approach. In the second part we briefly mention some of the well-known methodologies that provided inspirations in the development of the proposed approach. Then the 3A procedure is presented and briefly discussed. It consists in three distinct steps of (1) annotating, (2) analysing and (3) altering a particular teaching and learning situation. To illustrate the approach, an example is provided of an analysis of a genuine teaching and learning situation. In the discussion, we argue that the use of the proposed methodology can bring systematic, empirically grounded and theoretically argued knowledge that will contribute to the understanding of instructional quality. Such analyses also help in developing a shared language for describing and interpreting teaching. This kind of knowledge (pedagogical knowledge for improvement) – represented in the form of case studies – should become the ground for the building of a knowledge base for teaching and could be used when striving to improve teaching practices. Keywords instructional quality, knowledge, conceptual-structure, teaching and learning situations, pedagogical knowledge, knowledge for improvement

Curriculum Reform in Upper-Secondary ComprehensiveSchools: Research Findings and RecommendationsAbstract: The paper presents the main research findings and recommendations concerningthe implementation of curricular reform in upper-secondary comprehensiveschools. The authors analyse ten problem areas of curricular reform, as they werecaptured in the Kvalitní škola research project. (1) There is no (shared) understandingof the key ideas and concepts of the reform; (2) Discussing the reform: participants andtheir non-voices; (3) The problem of language, of ’understanding’; (4) Doubts aboutwhat is being reformed; (5) When what-is-being-implemented has been implemented:the problem of coordination; (6) Conditions of implementation; (7) Ambiguous acceptationof the reform on the part of teachers; (8) Two-level curriculum: state-leveland school-level curriculum as the key elements of the reform; (9) Teachers makinga curriculum: doubts and hesitation; (10) Realising curriculum: formalism or a routeto the new culture of teaching and learning. Towards the end of the paper, the authorssummarise recommendations for the participants on different levels of the reform. Theyalso suggest an outlook for future research in this area.

The article deals with the object of didactic research and theory in aestheticseducation. It strives after such generalization, which allows one to think out interdisciplinaryrelations between didactics within the field of aesthetics as well as to othereducational areas. Goodman’s aesthetics theory of symbolization and its focusing ondenotation, exemplification and expression is the main source for explanations in thisapproach. Expression is analyzed as a symptomatic and aggregate type of representationalactivities in the aesthetic disciplines of education.

The paper focuses on the linking pedagogical theory to teaching practicewith the aim to improve quality of education through its analytic reflection by teachersor student teachers. The text deals with the original method of didactic reflection– concept analysis. Concept analysis is characterized as a methodical instrument forreflection and evaluation of the instruction. It is based on investigation of didacticcontent transformation in educational processes and it is oriented to creative approachand experiential learning in the instruction. The explanation uses the results of research(2009–2010) on the state of didactic skills and pedagogical content knowledge of arteducation teachers during their didactic training.

Tato teoreticko-metodologická studie představuje specifický přístup k výzkumu kvality výuky v oborových didaktikách, jenž je založen na anotování – analyzování – alterování výukových situací (metodika 3A). Koncepce metodiky vychází z praktického obratu v sociohumanitních vědách, který je reprezentován dvěma tezemi: (1) Praxe je východiskem teorie. (2) Teorie má být prakticky založená a orientovaná. Text seznamuje s ideovým kontextem, hlavními myšlenkami a koncepčními zdroji metodiky 3A a vysvětluje pojetí výzkumu založeného na Peschlově cyklu sdílení znalostí. Je objasněna souvislost metodiky 3A s koncepcí reflektivní praxe v přípravě učitelů a je vysvětlen teoretický model pro posuzování kvality výuky prostřednictvím metodiky 3A. Tento model, nazvaný Model hloubkové struktury výuky, umožňuje vyhodnocovat integritu mezi obsahem výuky, jejími cíli a konkrétními činnostmi žáků při řešení učebních úloh. Na uvedeném teoretickém základě jsou představeny hlavní kategorie a postupy metodiky 3A a jsou diskutovány některé širší souvislosti jejího uplatnění při profesním rozvoji učitelů (a profesionalizaci učitelství).