Search

Tento článek představuje koncept biorafinérie založený na cirkulárním hospodářství, který vyvinula výzkumná skupina „Biorafinérie“ na Vysoké škole aplikovaných věd v Žitavě/Görlitz. Cílem koncepce biorafinérií je komplexní využití rostlinných surovin a zbytků, aby se využil celý jejich potenciál pro tvorbu nových produktů. Materiálové nebo energetické využití všech částí rostlin nebo rostlinných zbytků vede k významným ekonomickým a ekologickým výhodám ve srovnání s běžnými metodami recyklace a běžně přijímanými koncepcemi využití. Proces biorafinace naší výzkumné skupiny rovněž předpokládá, že produkty vyrobené z přírodních vláken nebo obsahující přírodní vlákna budou po jejich použití podrobeny novému recyklačnímu procesu využívajícímu saprobiontní houby. Výsledkem houbové recyklace je výroba biokompozitů na bázi mycelia, které jsou určeny pro další použití, např. ve stavebnictví nebo jako obalový materiál. Tímto způsobem lze dlouhodobě zachycovat uhlík a zamezit emisím CO2.

THE PERCEPTION AND EXPERIENCE OF EMOTIONS IN response to music listening are subject of a growing body of empirical research across the humanities and social sciences. While we are now able to investigate music perception in different parts of the world, insights into historical music perception remain elusive, mainly because the direct interrogation of music listeners of the past is no longer possible. Here, we present an approach to the retroactive exploration of historical music perception using semantic network analysis of historical text documents. To illustrate this approach, we analyzed written accounts of 19th-century perception of music that is described as ‘‘uncanny’’ (unheimlich). The high centrality values of ‘‘eerie’’ (gespenstisch) indicate that music termed as such should be highly similar to ‘‘uncanny’’ (unheimlich) music. We thus also analyzed written accounts of 19th-century perception of music described as ‘‘eerie’’ (gespenstisch). Using semantic network analyses on other expressive qualities as well as compositional features, we were then able to highlight in which way ‘‘uncanny’’ (unheimlich) and ‘‘eerie’’ (gespenstisch) music are similar and how they might be distinguished. Semantic network analysis may thus be a valuable tool in describing what compositional features were associated with particular expressive qualities by listeners of the past. [ABSTRACT FROM AUTHOR]