Stefano Negrini, Angelo Gabriele Aulisa, Pavel Cerny, Jean Claude de Mauroy, Jeb McAviney, Andrew Mills, Sabrina Donzelli, Theodoros B. Grivas, M. Timothy Hresko, Tomasz Kotwicki, Hubert Labelle, Louise Marcotte, Martin Matthews, Joe O’Brien, Eric C. Parent, Nigel Price, Rigo Manuel, Luke Stikeleather, Michael G. Vitale, Man Sang Wong, Grant Wood, James Wynne, Fabio Zaina, Marco Brayda Bruno, Suncica Bulat Würsching, Caglar Yilgor, Patrick Cahill, Eugenio Dema, Patrick Knott, Andrea Lebel, Grigorii Lein, Peter O. Newton, Brian G. Smith, and Acibadem University Dspace
Účel: Studie prokázaly, že ortéza je účinnou léčbou pacientů s idiopatickou skoliózou. Podle současné klasifikace spadají téměř všechny ortézy do kategorie torakolumbosakrálních ortéz (TLSO). V důsledku toho je zobecnění vědeckých výsledků buď nemožné, nebo zavádějící. Cílem této studie je vytvořit klasifikaci typů ortéz. Metody: Čtyři vědecké společnosti (SOSORT, SRS, ISPO a POSNA) vyzvaly všechny své členy, aby se zúčastnili studie. Šest odborníků 1. úrovně vypracovalo počáteční klasifikace. Na konsenzuálním setkání s dalšími 26 odborníky a představiteli společností umožnila tematická analýza a obecná diskuse definovat klasifikaci (minimálně 80% shoda). Klasifikace byla použita na ortézy publikované v literatuře a oficiálně schválena 4 vědeckými společnostmi a ESPRM. Výsledky: Klasifikace je založena na následujících klasifikačních položkách: anatomie (CTLSO, TLSO, LSO), tuhost (velmi tuhá, tuhá, pružná), primární korekční rovina (frontální, sagitální, transverzální, frontální a sagitální, frontální a transverzální, sagitální a transverzální, třídimenzionální), konstrukce - ventily (jednokotoučové, dvoukotoučové, vícesegmentové), konstrukce - uzávěr (dorzální, laterální, ventrální) a primární působení (ohyb, detorze, prodloužení, pohyb, push-up, tříbodové). Odborníci vypracovali definici pro každou položku a byli schopni klasifikovat 15 publikovaných ortéz do devíti skupin. Závěry: V rámci studie byly vybrány dvě skupiny ortéz, které se zabývají problematikou ortéz: Klasifikace je založena na nejlepších současných odborných znalostech (nejnižší úroveň důkazů). Odborníci uznávají, že se jedná o první vydání a že se bude měnit s budoucími poznatky a výzkumem. Široké uplatnění této klasifikace by mohlo mít význam pro výzkum rovnátek, vzdělávání, klinickou praxi a růst v této oblasti. Purpose: Studies have shown that bracing is an effective treatment for patients with idiopathic scoliosis. According to the current classification, almost all braces fall in the thoracolumbosacral orthosis (TLSO) category. Consequently, the generalization of scientific results is either impossible or misleading. This study aims to produce a classification of the brace types. Methods: Four scientific societies (SOSORT, SRS, ISPO, and POSNA) invited all their members to be part of the study. Six level 1 experts developed the initial classifications. At a consensus meeting with 26 other experts and societies’ officials, thematic analysis and general discussion allowed to define the classification (minimum 80% agreement). The classification was applied to the braces published in the literature and officially approved by the 4 scientific societies and by ESPRM. Results: The classification is based on the following classificatory items: anatomy (CTLSO, TLSO, LSO), rigidity (very rigid, rigid, elastic), primary corrective plane (frontal, sagittal, transverse, frontal & sagittal, frontal & transverse, sagittal & transverse, three-dimensional), construction—valves (monocot, bivalve, multisegmented), construction—closure (dorsal, lateral, ventral), and primary action (bending, detorsion, elongation, movement, push-up, three points). The experts developed a definition for each item and were able to classify the 15 published braces into nine groups. Conclusion: The classification is based on the best current expertise (the lowest level of evidence). Experts recognize that this is the first edition and will change with future understanding and research. The broad application of this classification could have value for brace research, education, clinical practice, and growth in this field.