Search

Práce se věnuje komparací dvou autobiografií Milana Uhdeho a Jiřího Kuběny z hlediska generační zkušenosti. Řeší jejich životy zejména po tvůrčí straně, která byla ovlivňována tehdejším politickým režimem. Zabývá se především obdobím před rokem 1989, kdy byli autoři literárně nejproduktivnější., The work is dedicated to the comparison of the two autobiographies of Milan Uhde and Jiří Kuběna from the point of view of generational experience. It solves their lives, especially on the creative side, which was influenced by the political regime of the time. It mainly deals with the period before 1989, when the authors were the most productive in terms of literature., Fakulta filozofická, Studentka představila téma představila téma práce, cíle, zvolenou metodu. Vedoucí a oponent práce seznámili komisi s posudky. Studentka reagovala na otázky obsažené v posudcích a na další dotazy členů komise. Diskuse., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

This Master Thesis analyses the way in which four Irish memoirs, namely Frank McCourt's Angela's Ashes, Hugo Hamilton's The Speckled People, Patrick Doherty's I Am Patrick, and Tom Phelan's We Were Rich and We Didn't Know It, portray their authors' inculcation with two major and interrelated aspects of Irish Identity, Irish Nationalism and Irish Catholicism between the 1940s and 1960s when the authors grew up in Ireland. In order to understand their narratives, theoretical background regarding various fields connected with Irish national identity and identity in general have been provided. These fields include the nature of the genre of memoir, the notions of nation and nationalism, Irish history from the perspective of nationalism and of the Catholic Church, as well as the nature of Irish Catholicism in Ireland in the period in question., Tato diplomová práce analyzuje způsob, jakým čtyři irské memoáry, konkrétně Angela's Ashes od Franka McCourta, The Speckled People od Hugo Hamiltona, I Am Patrick od Patricka Dohertyho a We Were Rich and We Didn't Know It od Toma Phelana, zobrazují vstřebávání dvou klíčových a vzájemně úzce propojených aspektů irské identity, a to irského nacionalismu a irského katolicismu v době, kdy autoři v Irsku vyrůstali, tedy ve 40. až 60. letech dvacátého století. Pro porozumění jejich výpovědí obsahuje práce také teoretické pasáže týkající se různých oblastí spojených s irskou identitou i identitou obecně, především podstatu memoárového žánru, pojmy národa a nacionalismu, irskou historii z hlediska nacionalismu a katolicismu, a také charakter irského katolicismu v dotyčné době., Fakulta filozofická, Studentka stručně představila téma a strukturu své závěrečné práce. Dále se studentka snažila zodpovědět dotazy, které byly uvedeny v posudcích. Její prezentace byla přesvědčivá, komise se shodla na hodnocení B., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Bakalářská práce se zaměřuje na komparaci memoárových knih Ivana Klímy a Ladislava Fukse. V teoretické části je představen život a tvorba autorů. Dále jsou v této části vysvětleny žánry autobiografie a paměť, rovněž je uveden jejich vývoj. V praktické části jsou memoáry Moje šílené století I (2009), Moje šílené století II (2010) Ivana Klímy a Moje zrcadlo: vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem (1995) Ladislava Fukse analyzovány a komparovány z hlediska generační zkušenosti, využití narativních prvků, kompozice a jazykových prostředků. V závěru práce jsou obecně shrnuty výsledky komparace., The bachelor thesis is focused on the comparison of the memoirs of Ivan Klíma and Ladislav Fuks. The life and work of authors is presented in the theoretical part. Furthermore, the genres of autobiography and memory are also explained in this section. Moreover, their development is also indicated. The memoirs Moje šílené století I (2009), Moje šílené století II (2010) by Ivan Klíma and Moje zrcadlo: vzpomínky, dojmy, ohlédnutí & co bylo za zrcadlem (1995) by Ladislav Fuks are analyzed and compared in terms of the generational experience, use of narrative elements, composition and language means in the practical part. The results of the comparison are summarized in general at the end of the thesis., Fakulta filozofická, Studentka představila téma práce, cíle, zvolenou metodu. Vedoucí a oponent práce seznámili komisi s posudky. Studentka reagovala na otázky obsažené v posudcích. Diskuse., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Niklas Luhmann hat die europäische Moderne als einen Ausdifferenzierungsprozess beschrieben, der am Ausgang des sogenannten Mittelalters begann und alle gesellschaftlichen Bereiche erfasste. Das betrifft auch und insbesondere 'die Technik'. Deren herausragende Vertreter sind die Ingenieure, die man als Gewinner des Modernisierungsprozesses bezeichnen kann, erlebte dieser Berufsstand doch vor allem seit der Aufklärung eine Erfolgsgeschichte, die nicht mehr nur die Erweiterung und Ausdifferenzierung des eigenen Berufsbilds umfasste, sondern auch in die Gesellschaft hineinwirkte und diese wesentlich veränderte. [...] Insbesondere die Sozial- sowie die Technikgeschichtsforschung haben jedoch herausarbeiten können, dass sich eine Kluft auftat zwischen der Selbstwahrnehmung 'der Ingenieure' als "Intellektuelle[] der Technik" und der aus ihrer Sicht noch immer nicht angemessenen Fremdwahrnehmung durch eine doch maßgeblich durch Technik bestimmte und von ihr profitierenden Gesellschaft. Dieser häufig beklagten Verteilungsungerechtigkeit symbolischen Kapitals in Form von Sozialprestige liegen allerdings realgesellschaftliche Defizite zugrunde, insbesondere die Unterrepräsentation in politischen Gremien oder, wie der Hochofentechniker Joseph Schlink schon 1879 aufzählte, in Sachen "Besitz, Macht und Einfluss, Mitgliedschaft von parlamentarischen, kommunalen und sonstigen Körperschaften, Titel und Orden, Hoffähigkeit und Adel u. dergl.". Auf beide Problembereiche reagierten 'die Ingenieure' mit diskursiven, pragmatischen und institutionsorientierten Strategien. Aus 'der Technik' als dem schlechthin Anderen der Kultur wurde eine technische Kultur als harmonische Verbindung, sie wurde also als Anpassung beider Sphären konzeptualisiert. Den Autobiographien deutscher Ingenieure kommt insofern eine herausragende Rolle in diesem Prozess zu, als sie die persönlichen Erfahrungen der Autoren mit einem gruppenbezogenen Anspruch an die Gesamtgesellschaft verknüpfen. In diesem Sinne nutzt

«Il semplice» hosts in its pages texts originated from records and transcriptions: these texts are autobiographical, mainly related to the life of naïfs painters active until few decades ago along the banks of the Po river. These improvised authors talk about themselves giving verbal shape to a very personal world but all still recognizable; the orality of their narrations meets with ease the forms of expression of the other voices of the periodical.

Inzwischen mag es fast in Vergessenheit geraten sein, wie Facebook seine Hauptspielwiese bis zum Herbst 2011 genannt und organisiert hatte: Im Zentrum der Anwendung befand sich eine hellgraue Wand oder Mauer, an die man Informationen in zahlreichen Formaten und Varianten heften konnte. Was zuvor als flächig organisiertes, statisches, mit einem begrenzten Raum ausgestattetes, ältere Einträge automatisch verdrängendes Format diente, wird nun im Herbst 2011 ersetzt durch eine Organisationsform, die man - nicht ohne zahlreiche Implikationen - 'Timeline' zu nennen beliebt. Im Gegensatz zur vorherigen bietet diese neue Struktur ein dynamisches, spaltenartiges, nach oben in die offene Zukunft organisiertes Format, mit einem lediglich nach unten begrenzten Ursprung, ein Arrangement also, das ältere Einträge für den Besucher allesamt unmittelbar sicht- und abrufbar vorhält. Warum, so könnte man fragen, nimmt Facebook diese Änderung vor? Worin bestehen die Gründe, dass eine weitestgehend statische Fläche ersetzt wird durch eine verschiebbare, dynamische Zeitleiste? [...] Es läge nahe zu vermuten, dass einem solchen Medienwechsel vor allem ästhetische oder modische Überlegungen vorausgingen. [...] Ich möchte nun im Folgenden gegen diese allzu leichtgewichtige Vermutung einer rein ästhetischen, aufmerksamkeitsheischenden oder gänzlich arbiträren Umstellung seitens der Firma argumentieren, um einige strukturelle Gründe dafür anzuführen, warum sich dieser Wechsel dennoch und vor allem für die Firma Facebook als ratsam und nicht nur werbetechnisch als profitabel erwiesen hat. Eine solche Begründung findet sich allerdings weder in der Keynote von Zuckerberg vom September 2011 erwähnt noch im Kleingedruckten der Facebook-Statuten. Um die wahren Beweggründe für einen solchen, als durchaus tiefgreifend zu charakterisierenden Eingriff zu ermessen, erweist sich eine medienhistorische und auch medientheoretische Perspektive als außerordentlich hilfreich. Dazu sei zunächst etwas weiter au

Die hier vorgestellte Studie entwickelt eine Theorie 'lyrischer Selbstentwürfe' und leistet eine kritische Bestandsaufnahme und Evaluation diesbezüglicher Forschungspositionen. Entgegen verbreiteter literaturwissenschaftlicher Grundannahmen wird die These vertreten, dass lyrische Texte faktual sein und auf Autor:innen referieren können. Für solche Fälle liefert die Studie ein begriffliches Instrumentarium, das sie an Beispielanalysen erprobt.

This bachelor thesis focuses on the depiction of poverty and immigration in Michael Gold's autobiographical novel Jews Without Money. It explains necessary historical and political background and defines the author and his work in the appropriate literary context. Main part of this thesis is the analytical section, which reflects on the poverty and immigration as it is depicted in Gold's book., Tato bakalářská práce se zaměřuje na zobrazení chudoby a imigrace v autobiografickém románu Židé bez Peněz od autora Michaela Golda. Práce vysvětluje potřebné historické a politické pozadí a definuje autora a jeho dílo v odpovídajícím literárním kontextu. Hlavní částí této práce je analytický segment, který reflektuje chudobu a imigraci, jak je zobrazená v Goldově díle., Fakulta filozofická, Student představil téma své práce. Komisi seznámil se závěry analytické části a vyjádřil se také k posudkům. Reagoval také na otázky a komentáře komise. Po diskuzi se komise shodla na hodnocení E., Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Das Ziel der Abschlussarbeit ist, die drogenbezogene deutschsprachige Belletristik zu untersuchen. Die Autorin konzentriert sich auf das Drogenerlebnis in verschiedenen Zeitabschnitten des ausgehenden 20. und des kommenden 21. Jahrhunderts. Vor allem wird die Aufmerksamkeit der Reflexion den drogensüchtigen Figuren, ihrem Milieu und dem gesellschaftlichen Kontext der Drogenproblematik in den ausgewählten Werken gewidmet., The aim of the thesis is to examine German-language fiction related to drugs. The author focuses on the experience with drugs in different periods of the end of the 20th century and the beginning of the 21st century. The attention of the reflection is mainly devoted to the characters of drug addicts, their environment, and the social context of the drug issue in the selected works., Cílem práce je prozkoumat německojazyčnou beletrii týkající se drog. Autorka se zaměřuje na zkušenost s drogami v různých obdobích konce 20. století a nastupujícího 21. století. Pozornost reflexe je věnována především postavám drogově závislých, jejich prostředí a společenskému kontextu drogové problematiky ve vybraných dílech., Fakulta filozofická, představení tématu struktura práce ( typy drog, vybraná liter.díla) výsledky práce: zpracování tématiky drogové závislosti různými autory otázky oponenta a vedoucího práce, Dokončená práce s úspěšnou obhajobou

Review of Sinan Çankaya (2020), Mijn ontelbare identiteiten. Amsterdam: De Bezige Bij., Review of Sinan Çankaya (2020), Mijn ontelbare identiteiten. Amsterdam: De Bezige Bij.

Mineke Bosch vraagt zich af of zij met al haar kennis van de geschiedenis van vrouwen, gender en wetenschap in staat is de werking van gender in haar eigen academische carrière onder ogen te zien en of het wel verstandig is die te benoemen. Het inzicht dat het persoonlijke politiek is heeft haar echter overtuigd van het belang van wat wetenschapshistoricus Donna Haraway credible witnessing noemde. Hopelijk zet haar terugblik aan tot verdere autobiografische reflectie van feministische wetenschappers.

Dineke Stam gebruikt een aantal thema’s als kapstokken voor haar boeiende verhaal: samenwerken, sporen en verzet, die ook steeds terugkomen in haar onderzoek en in de verschillende presentaties daarvan. Tijdens haar loopbaan buiten de universiteit hield zij zich bezig met drie belangrijke thema’s: Gender- en Vrouwengeschiedenis, Tweede Wereldoorlog & de Shoah en Kolonialisme & Slavernij, als onderzoeker, tentoonstellingsmaker en in participatieprojecten.

Geertje Mak geeft een zinderend persoonlijk inkijkje in haar autobiografische motor die knetterde door de wrijving tussen ideeën, disciplines, personen, en het van onderaf organiseren van haar eigen kennisontwikkeling. Zij gaat in op de interdisciplinariteit van genderstudies en haar eigen bewustwording van haar kleur wit en haar genderidentiteit.

Wetenschap kan autobiografisch geïnspireerd zijn. Werken in genderstudies hielp mij mijn eigen raadselachtige gender te doordenken. Mijn boek Radeloze helden (2023) getuigt daarvan. Het gaat over mannelijkheid in literatuur en film én over mij. Ik zet mijn eigen ‘mannelijkheid’ in om de transgenderbeweging te bevragen.

Een autobiografisch verhaal over de route die de auteur (1942) aflegde om van haar liefde voor de geschiedwetenschap ook haar beroep te maken, welke gender gerelateerde barrières ze op dit pad tegenkwam en hoe in de academische discipline waar ze uiteindelijk belandde ook de omwegen van betekenis bleken.

Marian Mourits beschrijft haar loopbaan in de medische wetenschap en de obstakels die vrouwen moeten overwinnen. Een duidelijk voorbeeld is hoe tijdens haar zwangerschap haar promotieonderzoek, zonder verder overleg, van haar werd afgepakt. Zij pleit in haar artikel voor meer sponsorship voor vrouwen.

Through various cases and instances, this essay opens with the question of biography and the demands of its form: that is, biography's attempt to reduce historical totalities to the page in moments of sudden condensation. It then introduces the figure of Charlotte Wolff (1897–1986), a doctor and later hand reader and sexologist, who appears on a diagram, constructed by Walter Benjamin in 1932, to map his life through his 'Urbekanntschaften' (primal acquaintances). It then seeks to transpose Benjamin's diagram into other linear forms, such as a family tree, a diagram of chemical affinity, and an astral chart, to add one: the diagram as a map of the hand. This opens up a number of temporal, historical, and epistemic reductions, or cases of reduction, in Wolff's work and beyond. It concludes with a particular moment in Wolff's biography - her arrest in 1933 and her escape to Paris - as a final instance of the line, as border.