Wittmann, Maxmilian, Kyselka, Mojmír, Havliš, Karel, Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc., Hrubanová, Denisa, Wittmann, Maxmilian, Kyselka, Mojmír, Havliš, Karel, Prof.Ing.Ivar Otruba,CSc., and Hrubanová, Denisa
Prostředí městského interiéru nejčastěji slouží jako místo, kde se odehrávají různá setkávání a společenské události. Tato prostranství tak ožívají díky lidem, kteří dávají těmto prostorům opodstatnění a smysl. Z tohoto pohledu zůstává ovšem otázkou, jakou úlohu zaujímá městský interiér v současné době, která je na počátku nového tisíciletí charakterizovaná velkou mírou individualismu. V rámci deurbanizačních tendencí jsou často objekty a na ně navazující prostranství přimykající centrálním oblastem měst opouštěny a jejich ruch se přesouvá na jejich periferie. Chceme-li vrátit městskému interiéru jeho společenskou funkci, jako místa střetávání a příjemných mezilidských vztahů, musíme na jeho utváření nahlížet z pohledu současných tendencí rozvoje lidské společnosti. Z pohledu udržitelného rozvoje je rovněž nutné nerozšiřovat zbytečně hranice urbanizovaného území do přilehlé krajiny na úkor opuštěné zástavby centrální polohy měst a zachovat tak její intenzivní charakter. Z tohoto pohledu je zapotřebí si uvědomit, že je to právě zeleň, která dává městu příležitost, aby byly veřejné prostory vnímány jako plnohodnotná součást městského života. Aby tyto prostory nebyly jen místy, kterými jejich obyvatelé pouze procházejí a nemají důvod se v nich zdržovat déle, než je nezbytně nutné. Uplatnění zeleně v prostředí městského interiéru poskytuje městu řadu pozitivních specifik. Zeleň je přidanou hodnotou, která může působit i zcela samostatně jako funkční celek, který propojuje ostatní funkce městského organizmu. Ať už ve své solitérní podobě, tak v liniových a plošných aplikacích. Spolu s vodními prvky, mobiliářem, různorodými zpevněnými povrchy a terénními úpravami utváří příjemné a kompozičně zajímavé prostředí pro život ve městě, které může být v současnosti znovu žádoucí a vyhledávané., Urban interior environment mostly serves as a place for various meetings and social events. Thus, these spaces come alive thanks to people, who give them reason and meaning. However, the question is what role urban interior has in the present day, which, at the beginning of the new millennium, is characterized by a high degree of individualism. Within the deurbanization tendencies, buildings and adjoining areas in central parts of cities are often abandoned and the activities move to the periphery. If we want to return the social function to the urban interior, as a place of pleasant encounters and relationships, we need to approach its formation with respect to current trends in the development of human society. From the perspective of sustainable development, it is also necessary not to extend the boundaries of urbanized area to adjacent landscape, while abandoning the central locations in cities, but to maintain their intensive character. From this point of view, it is necessary to realize, that it is the greenery that gives the city an opportunity to perceive public spaces as an integral part of urban life and not just as places that people walk through having no reason to stay longer than necessary. Application of greenery in urban interior provides many positive features to the city. Greenery is an added value that can also operate independently as a functional unit that links the other functions of the urban organism. Both in its solitary form and in line or area applications. Along with water elements, urban furniture, various hard surfaces and landscaping, greenery creates a pleasant and interesting living environment in the city that can be desirable and sought-after again.