Search

The work is concerned with the conditions for lactic acid fermentation in a mixture of beetroot (Beta vulgaris L) juice and carrot (Daucus carota L) juice and different content of brewer’s yeast autolysate with Lactobacillus plantarum A112 and with Lactobacillus acidophilus NCDO 1748.Both cultures showed good biochemical activity in these mixtures. The production of lactic acid has been stimulated using the higher content of brewer’s yeast autolysate. In these mixtures, L. plantarum A112 has shown better growth and lactic acid production than L. acidophilus NCDO 1748., U radu su ispitivani uslovi za mlečno-kiselu fermentaciju sa Lactobacillus plantarum A112 i Lactobacillus acidophilus NCDO1748 smeša soka cvekle (Beta vulgaris L) i soka mrkve (Daucus carota L) sa različitim sadržajem autolizata pivskog kvasca. Obe kulture pokazale su dobru biohemijsku aktivnost u tim smešama. Proizvodnja mlečne kiseline bila je stimulisana višim sadržajem autolizata pivskog kvasca. U smešama sokova povrća sa višim sadržajem autolizata pivskog kvasca L. plantarum A112 pokazao je bolji rast i proizvodnju mlečne kiseline nego L. acidophilus NCDO1748.

The conditions for lactic acid fermentation based on a mixture of beetoot juice (Beta vulgaris L) and carrot juice (Daucus carota L) and different content of brewer’s yeast autolysate with Lactobacillus plantarum A112 and with Lactobacillus acidophilus NCDO 1748 has been studied. Both cultures showed good biochemical activity in these mixtures. The production of lactic acid has been stimulated using a higher content of brewer’s yeast autolysate. In these mixtures, L. plantarum A112 showed better growth and lactic acid production than L. acidophilus NCDO 1748. From the data obtained through chemical analyses of the fermented products, it can be seen that the mixture of beetroot and carrot juice and brewer’s yeast autolysate is richer in minerals (Ca, P, Fe) and β-carotene than fermented beetroot juice with the same content of brewer’s yeast autolysate., U radu su ispitivani uslovi za mlečno-kiselu fermentaciju smeše na bazi soka cvekle (Beta vulgaris L) i mrkve (Daucus carota L) i različitog sadržaja autolizata pivskog kvasca sa Lactobacillus plantarum A112 i Lactobacillus acidophilus NCDO 1748. Obe kulture su pokazale dobru biohemijsku aktivnost u ispitivanim smešama. Produkcija mlečne kiseline bila je stimulisana višim sadržajem autolizata pivskog kvasca. U toj smeši, L. plantarum A112 je pokazao boqi rast i produkciju mlečne kiseline od L. acidophilus NCDO 1748. Rezultati dobijeni hemijskom analizom fermentisanih proizvoda su pokazali da je smeša soka cvekle i mrkve i autolizata pivskog kvasca bogatija u sadržaju minerala (Ca, P, Fe) i β-karotenu od pojedinačno fermentisanog soka cvekle sa istim sadržajem autolizata pivskog kvasca.

The importance of much greater thanfunctional foodsmuch less than in the world is increasing, and the procedures for their production are under intense development. The goal of this paper is to optimise the production of a functional food additive based on beetroot juice (Beta vulgaris L.) using brewer's yeast autolysate. In order to improve the nutritive properties of the product and to preserve it, the possibility of beetroot juice fermentation using a Lactobacillus species has been investigated. Comparative investigations of three bacteria cultures (L. plantarum A112, L. acidophilus BGSJ15-3 and L. acidophilus NCDO1748) during fermentation in two media, beetroot juice and a mixture of beetroot juice with an autolysate of brewer's yeast, have been performed. The poorest fermentative activity and growth in both substrates was observed using the L. acidophilus NCDO1748 culture. The two cultures demonstrated better fermentative activity in the mixture of tested substrates, while acidifying activity (production of lactic acid and a decrease in pH) of the L. acidophilus BGSJ15-3 culture was considerably better than that of the L. plantarum A112 culture. L. plantarum A112 culture showed better growth than L. acidophilus BGSJ15-3. From the results obtained, it has been concluded that the L. plantarum A112 and L. acidophilus BGSJ15-3 can be successfully used for fermentation of the mixture of beetroot juice and brewer's yeast autolysate in order to obtain a functional food additive.

The importance of »functional foods« in the world is increasing, and the procedures for their production are under intense development. The goal of this paper is to optimise the production of a functional food additive based on beetroot juice (Beta vulgaris L.) using brewer’s yeast autolysate. In order to improve the nutritive properties of the product and to preserve it, the possibility of beetroot juice fermentation using a Lactobacillus species has been investigated. Comparative investigations of three bacteria cultures (L. plantarum A112, L. acidophilus BGSJ15-3 and L. acidophilus NCDO1748) during fermentation in two media, beetroot juice and a mixture of beetroot juice with an autolysate of brewer´s yeast, have been performed. The poorest fermentative activity and growth in both substrates was observed using the L. acidophilus NCDO1748 culture. The two cultures demonstrated better fermentative activity in the mixture of tested substrates, while acidifying activity (production of lactic acid and a decrease in pH) of the L. acidophilus BGSJ15-3 culture was considerably better than that of the L. plantarum A112 culture. L. plantarum A112 culture showed better growth than L. acidophilus BGSJ15-3. From the results obtained, it has been concluded that the L. plantarum A112 and L. acidophilus BGSJ15-3 can be successfully used for fermentation of the mixture of beetroot juice and brewer’s yeast autolysate in order to obtain a functional food additive.

The importance of much greater thanfunctional foodsmuch less than in the world is increasing, and the procedures for their production are under intense development. The goal of this paper is to optimise the production of a functional food additive based on beetroot juice (Beta vulgaris L.) using brewer's yeast autolysate. In order to improve the nutritive properties of the product and to preserve it, the possibility of beetroot juice fermentation using a Lactobacillus species has been investigated. Comparative investigations of three bacteria cultures (L. plantarum A112, L. acidophilus BGSJ15-3 and L. acidophilus NCDO1748) during fermentation in two media, beetroot juice and a mixture of beetroot juice with an autolysate of brewer's yeast, have been performed. The poorest fermentative activity and growth in both substrates was observed using the L. acidophilus NCDO1748 culture. The two cultures demonstrated better fermentative activity in the mixture of tested substrates, while acidifying activity (production of lactic acid and a decrease in pH) of the L. acidophilus BGSJ15-3 culture was considerably better than that of the L. plantarum A112 culture. L. plantarum A112 culture showed better growth than L. acidophilus BGSJ15-3. From the results obtained, it has been concluded that the L. plantarum A112 and L. acidophilus BGSJ15-3 can be successfully used for fermentation of the mixture of beetroot juice and brewer's yeast autolysate in order to obtain a functional food additive.

Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1., This diploma thesis is focused on the optimization of pasteurization of the cabbage juice in order to extend its shelf life. The theoretical part is focused on the description of the sauerkraut production technology and characterization of the main components of fermented cabbage and its juice, it also deals with pasteurization options and presence of probiotic strains. In the experimental part, the composition of the brine was analyzed from a chemical point of view (bioactive substances, sugars, carbohydrates), from a microbiological point of view (presence of probiotics, pathogenic organisms) and the effect of selected pasteurization processes on these components. Pasteurization at 90 °C for 0.5 minutes was determined as the most suitable treatment, during which potential pathogens are being eliminated, while most of the original bioactive components are preserved. After suggesting the effective pasteurization treatment, suitable species of genus Lactobacillus was selected to enrich the cabbage juice product because of decreasing of probiotics viability during pasteurization treatment. The strain Lactobacillus plantarum was determined as the most suitable probiotic species for cabbage juice enrichment, due its ability to survive in 2 weeks storage at 8 °C in cabbage juice. Chemical composition after 2 weeks of incubation with mentioned organism has changed. Quantity of lactic and acetic acid increased, while no changes in content of vitamin C were observed. Finally, sensory analysis was performed to evaluate suggested mixed fruit-vegetable drink. According to results of sensory analysis, the drink composed of cabbage juice and apple-beetroot juice in the ratio of 2:1 was found as the most acceptable.

V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin., This diploma thesis focuses on the development possibilities of fruit and vegetable juices containing sauerkraut juice, the characterization of their nutritional and sensory qualities and their stability, as well as the potential for enriching selected juices with probiotic culture of Lactobacillus plantarum. The best combinations of various juice mixtures were selected based on sensory analysis and were stored for 30 days at 8 °C. Changes in selected parameters were monitored during the storage. Antioxidant activity, total flavonoids and polyphenols content and content of total water-soluble and reducing saccharides were determined by spectrophotometric methods. HPLC was used for lactic and L-ascorbic acid determination, flow cytometry was used for probiotic cell content determination, culture test was used to observe viability of cells, pH was monitored. Contents of antioxidant activity and of total polyphenols content did not drastically change during the storage. Major changes were observed in total and reducing sugar content and total flavonoids content. It was observed that probiotic viability was preserved for 14 days, decrease occurred afterwards. In order to achieve as high content of probiotics as possible, it would be advisable to store probiotically enriched juices for maximum of 14–19 days at temperature of 8 °C. The highest viability was observed in JHM sample (containing apple, pear, carrot and sauerkraut juice in the same ratio). Even through viability of probiotic cells was determined as low, these presented functional beverages remain nutritionally, visually and taste-wise interesting products, which can help popularize the consumption of non-traditional local foods.

Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1., This diploma thesis is focused on the optimization of pasteurization of the cabbage juice in order to extend its shelf life. The theoretical part is focused on the description of the sauerkraut production technology and characterization of the main components of fermented cabbage and its juice, it also deals with pasteurization options and presence of probiotic strains. In the experimental part, the composition of the brine was analyzed from a chemical point of view (bioactive substances, sugars, carbohydrates), from a microbiological point of view (presence of probiotics, pathogenic organisms) and the effect of selected pasteurization processes on these components. Pasteurization at 90 °C for 0.5 minutes was determined as the most suitable treatment, during which potential pathogens are being eliminated, while most of the original bioactive components are preserved. After suggesting the effective pasteurization treatment, suitable species of genus Lactobacillus was selected to enrich the cabbage juice product because of decreasing of probiotics viability during pasteurization treatment. The strain Lactobacillus plantarum was determined as the most suitable probiotic species for cabbage juice enrichment, due its ability to survive in 2 weeks storage at 8 °C in cabbage juice. Chemical composition after 2 weeks of incubation with mentioned organism has changed. Quantity of lactic and acetic acid increased, while no changes in content of vitamin C were observed. Finally, sensory analysis was performed to evaluate suggested mixed fruit-vegetable drink. According to results of sensory analysis, the drink composed of cabbage juice and apple-beetroot juice in the ratio of 2:1 was found as the most acceptable.

V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin., This diploma thesis focuses on the development possibilities of fruit and vegetable juices containing sauerkraut juice, the characterization of their nutritional and sensory qualities and their stability, as well as the potential for enriching selected juices with probiotic culture of Lactobacillus plantarum. The best combinations of various juice mixtures were selected based on sensory analysis and were stored for 30 days at 8 °C. Changes in selected parameters were monitored during the storage. Antioxidant activity, total flavonoids and polyphenols content and content of total water-soluble and reducing saccharides were determined by spectrophotometric methods. HPLC was used for lactic and L-ascorbic acid determination, flow cytometry was used for probiotic cell content determination, culture test was used to observe viability of cells, pH was monitored. Contents of antioxidant activity and of total polyphenols content did not drastically change during the storage. Major changes were observed in total and reducing sugar content and total flavonoids content. It was observed that probiotic viability was preserved for 14 days, decrease occurred afterwards. In order to achieve as high content of probiotics as possible, it would be advisable to store probiotically enriched juices for maximum of 14–19 days at temperature of 8 °C. The highest viability was observed in JHM sample (containing apple, pear, carrot and sauerkraut juice in the same ratio). Even through viability of probiotic cells was determined as low, these presented functional beverages remain nutritionally, visually and taste-wise interesting products, which can help popularize the consumption of non-traditional local foods.

Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1., This diploma thesis is focused on the optimization of pasteurization of the cabbage juice in order to extend its shelf life. The theoretical part is focused on the description of the sauerkraut production technology and characterization of the main components of fermented cabbage and its juice, it also deals with pasteurization options and presence of probiotic strains. In the experimental part, the composition of the brine was analyzed from a chemical point of view (bioactive substances, sugars, carbohydrates), from a microbiological point of view (presence of probiotics, pathogenic organisms) and the effect of selected pasteurization processes on these components. Pasteurization at 90 °C for 0.5 minutes was determined as the most suitable treatment, during which potential pathogens are being eliminated, while most of the original bioactive components are preserved. After suggesting the effective pasteurization treatment, suitable species of genus Lactobacillus was selected to enrich the cabbage juice product because of decreasing of probiotics viability during pasteurization treatment. The strain Lactobacillus plantarum was determined as the most suitable probiotic species for cabbage juice enrichment, due its ability to survive in 2 weeks storage at 8 °C in cabbage juice. Chemical composition after 2 weeks of incubation with mentioned organism has changed. Quantity of lactic and acetic acid increased, while no changes in content of vitamin C were observed. Finally, sensory analysis was performed to evaluate suggested mixed fruit-vegetable drink. According to results of sensory analysis, the drink composed of cabbage juice and apple-beetroot juice in the ratio of 2:1 was found as the most acceptable.

V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin., This diploma thesis focuses on the development possibilities of fruit and vegetable juices containing sauerkraut juice, the characterization of their nutritional and sensory qualities and their stability, as well as the potential for enriching selected juices with probiotic culture of Lactobacillus plantarum. The best combinations of various juice mixtures were selected based on sensory analysis and were stored for 30 days at 8 °C. Changes in selected parameters were monitored during the storage. Antioxidant activity, total flavonoids and polyphenols content and content of total water-soluble and reducing saccharides were determined by spectrophotometric methods. HPLC was used for lactic and L-ascorbic acid determination, flow cytometry was used for probiotic cell content determination, culture test was used to observe viability of cells, pH was monitored. Contents of antioxidant activity and of total polyphenols content did not drastically change during the storage. Major changes were observed in total and reducing sugar content and total flavonoids content. It was observed that probiotic viability was preserved for 14 days, decrease occurred afterwards. In order to achieve as high content of probiotics as possible, it would be advisable to store probiotically enriched juices for maximum of 14–19 days at temperature of 8 °C. The highest viability was observed in JHM sample (containing apple, pear, carrot and sauerkraut juice in the same ratio). Even through viability of probiotic cells was determined as low, these presented functional beverages remain nutritionally, visually and taste-wise interesting products, which can help popularize the consumption of non-traditional local foods.

V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin., This diploma thesis focuses on the development possibilities of fruit and vegetable juices containing sauerkraut juice, the characterization of their nutritional and sensory qualities and their stability, as well as the potential for enriching selected juices with probiotic culture of Lactobacillus plantarum. The best combinations of various juice mixtures were selected based on sensory analysis and were stored for 30 days at 8 °C. Changes in selected parameters were monitored during the storage. Antioxidant activity, total flavonoids and polyphenols content and content of total water-soluble and reducing saccharides were determined by spectrophotometric methods. HPLC was used for lactic and L-ascorbic acid determination, flow cytometry was used for probiotic cell content determination, culture test was used to observe viability of cells, pH was monitored. Contents of antioxidant activity and of total polyphenols content did not drastically change during the storage. Major changes were observed in total and reducing sugar content and total flavonoids content. It was observed that probiotic viability was preserved for 14 days, decrease occurred afterwards. In order to achieve as high content of probiotics as possible, it would be advisable to store probiotically enriched juices for maximum of 14–19 days at temperature of 8 °C. The highest viability was observed in JHM sample (containing apple, pear, carrot and sauerkraut juice in the same ratio). Even through viability of probiotic cells was determined as low, these presented functional beverages remain nutritionally, visually and taste-wise interesting products, which can help popularize the consumption of non-traditional local foods.

V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin., This diploma thesis focuses on the development possibilities of fruit and vegetable juices containing sauerkraut juice, the characterization of their nutritional and sensory qualities and their stability, as well as the potential for enriching selected juices with probiotic culture of Lactobacillus plantarum. The best combinations of various juice mixtures were selected based on sensory analysis and were stored for 30 days at 8 °C. Changes in selected parameters were monitored during the storage. Antioxidant activity, total flavonoids and polyphenols content and content of total water-soluble and reducing saccharides were determined by spectrophotometric methods. HPLC was used for lactic and L-ascorbic acid determination, flow cytometry was used for probiotic cell content determination, culture test was used to observe viability of cells, pH was monitored. Contents of antioxidant activity and of total polyphenols content did not drastically change during the storage. Major changes were observed in total and reducing sugar content and total flavonoids content. It was observed that probiotic viability was preserved for 14 days, decrease occurred afterwards. In order to achieve as high content of probiotics as possible, it would be advisable to store probiotically enriched juices for maximum of 14–19 days at temperature of 8 °C. The highest viability was observed in JHM sample (containing apple, pear, carrot and sauerkraut juice in the same ratio). Even through viability of probiotic cells was determined as low, these presented functional beverages remain nutritionally, visually and taste-wise interesting products, which can help popularize the consumption of non-traditional local foods.

Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1., This diploma thesis is focused on the optimization of pasteurization of the cabbage juice in order to extend its shelf life. The theoretical part is focused on the description of the sauerkraut production technology and characterization of the main components of fermented cabbage and its juice, it also deals with pasteurization options and presence of probiotic strains. In the experimental part, the composition of the brine was analyzed from a chemical point of view (bioactive substances, sugars, carbohydrates), from a microbiological point of view (presence of probiotics, pathogenic organisms) and the effect of selected pasteurization processes on these components. Pasteurization at 90 °C for 0.5 minutes was determined as the most suitable treatment, during which potential pathogens are being eliminated, while most of the original bioactive components are preserved. After suggesting the effective pasteurization treatment, suitable species of genus Lactobacillus was selected to enrich the cabbage juice product because of decreasing of probiotics viability during pasteurization treatment. The strain Lactobacillus plantarum was determined as the most suitable probiotic species for cabbage juice enrichment, due its ability to survive in 2 weeks storage at 8 °C in cabbage juice. Chemical composition after 2 weeks of incubation with mentioned organism has changed. Quantity of lactic and acetic acid increased, while no changes in content of vitamin C were observed. Finally, sensory analysis was performed to evaluate suggested mixed fruit-vegetable drink. According to results of sensory analysis, the drink composed of cabbage juice and apple-beetroot juice in the ratio of 2:1 was found as the most acceptable.

Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1., This diploma thesis is focused on the optimization of pasteurization of the cabbage juice in order to extend its shelf life. The theoretical part is focused on the description of the sauerkraut production technology and characterization of the main components of fermented cabbage and its juice, it also deals with pasteurization options and presence of probiotic strains. In the experimental part, the composition of the brine was analyzed from a chemical point of view (bioactive substances, sugars, carbohydrates), from a microbiological point of view (presence of probiotics, pathogenic organisms) and the effect of selected pasteurization processes on these components. Pasteurization at 90 °C for 0.5 minutes was determined as the most suitable treatment, during which potential pathogens are being eliminated, while most of the original bioactive components are preserved. After suggesting the effective pasteurization treatment, suitable species of genus Lactobacillus was selected to enrich the cabbage juice product because of decreasing of probiotics viability during pasteurization treatment. The strain Lactobacillus plantarum was determined as the most suitable probiotic species for cabbage juice enrichment, due its ability to survive in 2 weeks storage at 8 °C in cabbage juice. Chemical composition after 2 weeks of incubation with mentioned organism has changed. Quantity of lactic and acetic acid increased, while no changes in content of vitamin C were observed. Finally, sensory analysis was performed to evaluate suggested mixed fruit-vegetable drink. According to results of sensory analysis, the drink composed of cabbage juice and apple-beetroot juice in the ratio of 2:1 was found as the most acceptable.

Tato diplomová práce se zabývá optimalizací pasterace zelné šťávy za účelem prodloužení její trvanlivosti. Teoretická část je zaměřena na popis technologie výroby a charakterizaci hlavních složek kysaného zelí a jeho nálevu, možnostmi pasterace a dále se zabývá probiotickými kmeny. V experimentální části bylo analyzováno složení nálevu z chemického hlediska (bioaktivní látky, cukry, sacharidy), z hlediska mikrobiologického (přítomnost probiotik, patogenních organismů) a dále vliv vybrané pasterace na tyto složky. Jako nejvhodnější byla zvolena pasterace při 90 °C po dobu 0,5 minuty, při které dochází k usmrcení případných patogenů a zároveň k zachování nejvíce původních významných složek zelného nálevu. Z důvodu ztráty životaschopnosti probiotických bakterií v zelné šťávě po jejím ošetření vybraným pasteračním zákrokem byl následně vybrán vhodný zástupce rodu Lactobacillus pro obohacení zelné šťávy. Jako nejlepší probiotický druh pro obohacení zelné šťávy byl zvolen Lactobacillus plantarum, u kterého byla stanovena nejvyšší viabilita během skladování v zelné šťávě při 8 °C po dobu 2 týdnů. Z chemického hlediska došlo po 2 týdnech k nárůstu obsahu kyseliny octové a mléčné, obsah vitaminu C zůstal beze změny. Nakonec byla provedena senzorická analýza pro zhodnocení návrhu kombinovaného ovocno-zeleninového nápoje. Z výsledků senzorické analýzy byl jako senzoricky nejlepší zvolen nápoj vzniklý smícháním zelné šťávy s jablečno-řepným džusem v poměru 2:1., This diploma thesis is focused on the optimization of pasteurization of the cabbage juice in order to extend its shelf life. The theoretical part is focused on the description of the sauerkraut production technology and characterization of the main components of fermented cabbage and its juice, it also deals with pasteurization options and presence of probiotic strains. In the experimental part, the composition of the brine was analyzed from a chemical point of view (bioactive substances, sugars, carbohydrates), from a microbiological point of view (presence of probiotics, pathogenic organisms) and the effect of selected pasteurization processes on these components. Pasteurization at 90 °C for 0.5 minutes was determined as the most suitable treatment, during which potential pathogens are being eliminated, while most of the original bioactive components are preserved. After suggesting the effective pasteurization treatment, suitable species of genus Lactobacillus was selected to enrich the cabbage juice product because of decreasing of probiotics viability during pasteurization treatment. The strain Lactobacillus plantarum was determined as the most suitable probiotic species for cabbage juice enrichment, due its ability to survive in 2 weeks storage at 8 °C in cabbage juice. Chemical composition after 2 weeks of incubation with mentioned organism has changed. Quantity of lactic and acetic acid increased, while no changes in content of vitamin C were observed. Finally, sensory analysis was performed to evaluate suggested mixed fruit-vegetable drink. According to results of sensory analysis, the drink composed of cabbage juice and apple-beetroot juice in the ratio of 2:1 was found as the most acceptable.

V rámci této diplomové práce byly řešeny možnosti vývoje ovocno-zeleninových šťáv s obsahem zelné šťávy, charakterizace jejich nutričních a senzorických kvalit, jejich stabilita a možnost obohacení vybraných kombinací pasterovaných šťáv s přídavkem probiotické kultury Lactobacillus plantarum. Na základě senzorické analýzy byly vybrány nejlepší kombinace ovocno-zeleninových šťáv, které byly skladovány po dobu 30 dní při teplotě 8 °C. U skladovaných vzorků byly během skladování sledovány změny vybraných parametrů. Spektrofotometricky byly stanoveny parametry antioxidační aktivity, obsah celkových polyfenolů, flavonoidů, celkových ve vodě rozpustných sacharidů a redukujících sacharidů; pomocí HPLC byla stanovena kyselina mléčná a L-askorbová, pomocí průtokového cytometru byl stanoven počet probiotických buněk, dále bylo měřeno pH. Viabilita probiotik byla na konci experimentu ověřena kultivačním testem. Hodnoty antioxidační aktivity a celkový obsah polyfenolů se během pozorování příliš neměnily. Naopak k výrazným změnám docházelo u obsahu celkových a redukujících sacharidů a celkových flavonoidů. Bylo zjištěno, že v průběhu 14 dní dochází k zachování probiotické viability a následně dochází k jeho poklesu. Z hlediska zachování co největšího obsahu probiotika by bylo vhodné probioticky obohacené šťávy skladovat při teplotě 8 °C maximálně 14–19 dnů. Nejvyšší viabilita byla pozorována u vzorku JHM (obsahujícím jablečnou, hruškovou, mrkvovou a zelnou šťávu ve stejném poměru). Navzdory zjištěné nízké viabilitě probiotické kultury, zůstávají tyto navrhované funkční potraviny nutričně, chuťově i vzhledově zajímavými produkty, které mohou napomoci k popularizaci konzumace netradičních lokálních potravin., This diploma thesis focuses on the development possibilities of fruit and vegetable juices containing sauerkraut juice, the characterization of their nutritional and sensory qualities and their stability, as well as the potential for enriching selected juices with probiotic culture of Lactobacillus plantarum. The best combinations of various juice mixtures were selected based on sensory analysis and were stored for 30 days at 8 °C. Changes in selected parameters were monitored during the storage. Antioxidant activity, total flavonoids and polyphenols content and content of total water-soluble and reducing saccharides were determined by spectrophotometric methods. HPLC was used for lactic and L-ascorbic acid determination, flow cytometry was used for probiotic cell content determination, culture test was used to observe viability of cells, pH was monitored. Contents of antioxidant activity and of total polyphenols content did not drastically change during the storage. Major changes were observed in total and reducing sugar content and total flavonoids content. It was observed that probiotic viability was preserved for 14 days, decrease occurred afterwards. In order to achieve as high content of probiotics as possible, it would be advisable to store probiotically enriched juices for maximum of 14–19 days at temperature of 8 °C. The highest viability was observed in JHM sample (containing apple, pear, carrot and sauerkraut juice in the same ratio). Even through viability of probiotic cells was determined as low, these presented functional beverages remain nutritionally, visually and taste-wise interesting products, which can help popularize the consumption of non-traditional local foods.

Tato diplomová práce se zabývá tvorbou balzámu na rty s obsahem humátu pro dosažení antivirového účinku vůči viru Herpes simplex jakožto jednou z dalších možných variant léčby tohoto onemocnění. Pro vizuální zpříjemnění produktu bylo připraveno barvivo z červené řepy, jehož charakterizace je také součástí práce. Barvivo bylo separováno na jednotlivé složky pomocí tenkovrstvé chromatografie a analyzováno pomocí FTIR, aby byly popsány strukturní molekulové jednotky, jež obsahuje. Samotný balzám na rty byl připraven v několika variantách, a to obsahující jak humát, tak i barvivo, obsahující pouze humát nebo barvivo a ve formě slepého vzorku. Tyto vzorky byly podrobeny dlouhodobé čtyřměsíční stabilitní studii, kdy bylo využito dvou rozdílných skladovacích podmínek. Analýza spočívala v posouzení organoleptických vlastností, roztěrových vlastností, stanovení lineární viskoelastické oblasti, flow-pointu a bodu tání a mikrobiální zátěže. Pro větší specifikaci byl studován účinek barviva a humátu pomocí difúzních a antimikrobiálních testů. Na závěr studie byla provedena senzorická analýza pro zjištění případné úspěšnosti produktu mezi spotřebiteli., This diploma thesis deals with the creation of lip balm containing humate to achieve an antiviral effect against the Herpes simplex virus as one of the other possible treatment options for this disease. To visually enhance the product, a dye was prepared from beetroot, the characterization of which is also part of the work. The dye was separated into its individual components by thin-layer chromatography and analyzed by FTIR to describe the structural molecular units it contains. The lip balm itself was prepared in several variants, containing both humate and dye, containing only humate or dye, and in the form of a "blank" sample. These samples were subjected to a long-term four-month stability study, where two different storage conditions were used. The analysis consisted in the assessment of organoleptic properties, spreading properties, determination of the linear viscoelastic area, flow point, melting point and bioburden. For greater specificity, the effect of dye and humate was studied using diffusion and antimicrobial tests. At the end of the study, a sensory analysis was carried out to determine the possible success of the product among consumers.