Search

Support for regional production along with its certification and labelling can be understood more broadly as regional development initiatives. Accordingly, the declared objectives of many certification schemes include environmental, economic, social, and cultural aspects. However, to bring benefits for the region, a certification scheme must be used efficiently. Key actor interviews combined with an assessment of the activities of thirty Czech certification schemes, all members of the Association of Regional Brands, helped us identify positive and negative factors affecting the initiatives’ success and potential for enhancing regional development. In line with current institutional approaches to regional development, the engagement and creativity of actors as well as creating networks, which help them overcome various constraints, were found to be essential.

Serious problems are becoming evident after 20 years of liberalization concerning the development of Czech military training areas (MT As) and, in particular in their neighbouring zones. An important task is to devise procedures that emphasize essential conditions for the successful spatial and social integration of these marginal areas in the Czech regional system. The contemporary research presented is based on primary research of an area of special interest in the context of a situation analysis and specification of the role of local inhabitants of the military training area regarding issues of its functional use. The presented article analyzes the regional development intentions of the different hierarchical levels of board/administration (municipal, micro-regional, regional and departmental/governmental), concerning the role of an MT A in the regional system – in the case of MT A Boletice, this study’s area of interest. The qualitative research presented is based on the analysis, interpretation and evaluation of primary data, procured through structured interviews and questionnaires carried out with representatives of local administration at various hierarchical levels. The attitudes of the primary stakeholders interested in the decommitment/conversion of MT As are mainly concerned with investment benefits and project development locations rather than environmental protection legislation. Percepce marginality: role veřejné správy a aktérů regionálního rozvoje v otázkách budoucího vývoje českých vojenských újezdů V průběhu posledních dvou dekád liberalizace společnosti, uvolnění poměrů, se stále zřetelněji prosazují zájmy a s nimi též problémy týkající se využívání českých vojenských újezdů s předpokládanými dopady na vývoj/rozvoj sousedících správních celků. V tomto ohledu je nezbytné navrhnout postupy, které vyzdvihnou základní předpoklady úspěšné prostorové a sociální integrace zmíněných marginalizovaných oblastí Česka (vojenských újezdů) do regionálního systému. Příspěvek se zabývá rolí aktérů regionálního rozvoje a především veřejné správy v otázkách budoucího vývoje marginalizovaných území. Je zde akcentována percepce periferních území (dle konceptu jádro–periferie) s důrazem na oblasti vyčleněné z ekonomických, sociálních i politických vazeb na okolní prostředí (marginalizované zóny). Současný výzkum je založen na původním výzkumu v kontextu konstrukce situační analýzy zájmového území VÚ Boletice zahrnující analýzu role místních obyvatel vojenského újezdu v oblasti ovlivnění budoucího funkčního využití území. Dále se zde analyzují záměry a postoje rozlišných úrovní veřejné správy (úroveň obecní, mikroregionální, regionální, sektorová ministerská, zájmová a specifická) s ohledem na možnosti využití/konverze vojenských majetků. Kvalitativní povaha výzkumu je založena na analýze, interpretacích a hodnocení primárních dat poskytnutých prostřednictvím strukturovaných interview a anketního šetření. Z výsledků výzkumu jednoznačně vyplývají závěry charakterizující jednak protichůdné postoje aktérů regionálního rozvoje ve vztahu k marginalizovaným vojenským zónám ovlivněné možným investičním a ekonomickým profitem z navržených záměrů, projektů, jednak absence diskuze o koordinovaném přístupu k řešení územních problémů mezi jednotlivými úrovněmi veřejné správy (od lokální po ústřední), resorty státní správy a soukromými subjekty. Legislativa na ochranu environmentálních hodnot území (přírody a krajiny) je akcentována až v případech, kdy daný ekonomický záměr nenese přímý ekonomický zisk pro konkrétní správní území. Mj. proto se jako nezastupitelná jeví role správy zvláště chráněných území v oblasti edukace, osvěty, managementu a marketingu environmentálně vysoce cenných marginalizovaných oblastí v rámci českých vojenských újezdů.

The article focuses on geoparks as areas with a specific form of local heritage protection. It contributes to a research into two interconnected fields: firstly, the research into local people’s participation in local development; secondly, the research into tourism sustainability. Discussion of foreign publications reveals that in the context of Czechia geoparks are misunderstood concept. This argument is supported by a case study from one part of the National Geopark Železné hory. The field research proved that there are significant barriers to meeting the purpose of geoparks. Two conditions are required in geoparks: the possibility of cooperation among local actors and the ability to be competitive through a diverse offer of services and products. The paper discusses factors affecting the actual state of society and their operation in the local development. The aim of the paper is to identify the obstacles to the development of geoparks as a reflection of the problems in local and regional development. In addition, the article deals with possible instruments for the management of geoparks and their utilization for effective coordination of local development.

Regional product labelling can be described as a part of ‘alternative food networks’ since both of them share the idea of ‘re-connecting’ spatially and socially separated production and consumption. This article situates the issue of regional products in the broader context of region formation. It aims to the factors essential for the implementation of a labelling scheme in a given region in order to cast light on the relationship between regional labelling and the process of a region’s institutionalisation. By analysing a set of 22 labelling schemes of the Association of Regional Brands we seek to find answers to the following questions: Which regions have been introducing regional labelling schemes and what do they have in common from the geographic point of view?; What is the place of a regional product label in the process of the region’s institutionalisation? Data on individual regions obtained through an analysis of electronic and printed sources was confronted with specialised literature and thematic maps. We studied spatial characteristics as well as features determining a region’s place in the process of institutionalisation. The most striking common features of regions, which are decisive factors in the implementation of a labelling scheme, include the rural character and a certain degree of problem occurrence the motivate regional stakeholders to overcome those difficulties, but do not impede further development. Another important factor is an attractive natural landscape.