Search

The definition of functional meso regions for the territory of the Czech Republic is articulated in this article. Functional regions reflect horizontal interactions in space and are presented as a useful tool for various types of geographical analyses, and also for spatial planning, economic policy designs, etc. This paper attempts to add to the discussion on the need to delineate areal units at different hierarchical levels, and to understand the functional flows and spatial behaviours of the population in a given space. Three agglomerative methods are applied in the paper (the CURDS regionalisation algorithm, Intramax, and cluster analysis), and they have not been used previously in Czech geography for the delineation of functional meso regions. Existing functional regions at the micro-level, based on daily travel-to-work flows from the 2001 census, have served as the building blocks. The analyses have produced five regional systems at the meso level, based on daily labour commuting movements of the population. Basic statistics and a characterisation of these systems are provided in this paper.

Článek se zabývá problémem vymezení funkčních regionů na území České republiky a přispívá jak k teoretické diskusi (např. problém modifikovatelné územní jednotky) tak k praktickým aplikacím (např. prostorová správa, regionální plánování). Je aplikován vícestupňový aglomerační přístup k funkční regionální taxonomii, jenž byl v české geografii použit poprvé zcela nedávno. Regionalizační algoritmus poskytl čtyři variantní řešení založené na analýze denních toků do zaměstnání z censu z roku 2001. Výsledné regiony odpovídají mikroregionální úrovni a v rámci této úrovně byly identifikovány další dva stupně. Ke všem variantám jsou rovněž uvedeny základní statistiky.

Dojížďka za obchodem a službami představuje významný aspekt obslužné funkce sídel a lze ji považovat za jeden ze základních regionotvorných procesů. Jedná se o pohyb nepravidelný, jehož analýzy jsou vázány na datovou základnu, která je z oficiálních zdrojů nedostupná. Příspěvek představuje vybrané výsledky šetření spádovosti obyvatel za obchodem a službami na příkladě obslužných procesů v zázemí města Brna. Výsledky šetření mají jak časovou dimenzi v jednom modelovém prostoru (srovnání výsledků z konce 70. let s aktuálními), tak nabízejí možnost srovnání odlišných metodických přístupů (odpovědi reprezentantů obcí a odpovědi místních obyvatel). Je tedy možné sledovat vybrané změny nákupních možností, resp. spádovosti za obchodem službami v horizontu zhruba tří desetiletí.