Search

Badatelsky orientovaná výuka a formativní hodnocení jsou představiteli moderních metod a postupů ve výuce. Aby mohly být smysluplně a efektivně používány, je nutné vytvořit příležitosti k tomu, aby se s nimi učitelé seznamovali, promýšleli je a propojovali je s cíli a obsahy výuky. Tento text si klade za cíl představit online multimediální vzdělávací prostředí Hyperspace, které formou videozáznamů, textových a obrázkových popisů výuky představuje badatelsky orientovanou výuku a formativní hodnocení, a vede uživatele k jejich reflexi. Cílovou skupinou pro toto prostředí jsou (budoucí) učitelé i vzdělavatelé učitelů. Text nejprve představuje teoretická východiska, na kterých je prostředí postaveno, poté jeho design a vývoj. Detailně jsou popsány jednotlivé komponenty i možnosti práce s Hyperspace pro různé cílové skupiny. Na závěr jsou diskutovány výzvy pro budoucí rozvoj Hyperspace. Text je určen především vzdělavatelům učitelů, kteří chtějí využívat multimediální prostředí pro podporu (budoucích) učitelů.

The article presents a study within the international project named The Social Unit of Learning. This study examines the ways in which students interact with each other when solving an open mathematical problem in small groups (four students a group). Attention is focused on peer feedback, especially on its form and how it affects the process of solving the problem. From our analysis, feedback appears often in the group discussion and takes the form of both positive (confirmation; question asking for clarification, request for clarification, eliciting) and negative reactions (rejection, explained or unexplained objection, doubt, question involving doubt). The analysis also identified a communication pattern that generalizes the course of the group discussion and factors influencing the quality of peer feedback related to the content structure of the problem (thematic, conceptual and competence layer).

The article provides an overview of research focusing on pre- and in-service teacher education, conducted in the Czech Republic by teams of researchers of which the authors were members. It employs the methodology of a qualitative meta-analysis of studies aimed at distinguishing key areas of research and their main results. Twenty-one studies were analyzed, 11 of which targeted pre-service teachers and 10 in-service teachers. The article briefly describes the historical and cultural context that informs mathematics education in the Czech Republic. It also elaborates on key theoretical concepts shared by the studies analyzed, including teachers’ pedagogical content knowledge, competence and pedagogical reflection. The meta-analysis uncovered a common core of the studies in their focus on the process of professionalization for mathematics teachers in its three dimensions: professional vision, professional knowledge, and professional action. Six core research strands are identified within the group of studies: lesson study as a means of developing teachers’ pedagogical content knowledge; joint reflection; professional vision and its development; culture of problem solving and teacher development; problem posing to support subject-didactic competence and teachers’ competencies for content and language integrated learning and culturally responsive teaching. The article outlines the methodology and main results of the studies in each research strand and discusses their implications. Finally based on the meta-analysis, a discussion of the core concepts of teacher reflection, problem solving and problem posing is developed.

Cíle – Předkládaná empirická studie se zaměřuje na otázky související s implementací badatelsky orientované výuky matematiky do pregraduálního vzdělávání učitelů. Metody – Základem výzkumného šetření bylo dvouleté experimentální vyučování kurzů matematiky a didaktiky matematiky pro studenty magisterského oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ. Data pořízená během seminářů náležejících ke kurzům a během výstupů studentů v rámci praxí byla zpracována kvalitativně, s využitím otevřeného kódování, konstantní komparace a tematického kódování. Analýza se soustředila na sledování změn ve znalostech matematického obsahu, sledování změn v postojích k matematice a matematickému vzdělávání a na sledování znaků badatelsky orientovaného vyučování ve videozáznamech z praxí. Výsledky – Data získaná během kurzu matematiky odhalila několik pozitivních změn ve znalostech matematického obsahu (např. v přístupu studentů k argumentaci) a v postojích k matematice. Data získaná během kurzu didaktiky a praxí ukazují, že přes svoji zkušenost s badatelsky orientovanou výukou si většina studentů ponechala své představy o převážně transmisivním charakteru výuky matematiky: při praxi nepodporovali diskusi ve třídě, nebyli otevřeni k neočekávaným vstupům do diskuse, nedostatečně reagovali na podněty žáků. Výsledky výzkumu ilustrují dvě případové studie: studentka s přístupem typickým pro sledovaný vzorek a studentka, jejíž vystoupení lze jako jedno z mála považovat za úspěšný začátečnický pokus o realizaci badatelsky orientovaného vyučování. Závěry – Ukázalo se, že v případě budoucích učitelů je posun od transmisivního k badatelsky orientovanému chápání výuky matematiky komplexnější záležitostí a že dvouletá aktivní účast v badatelsky orientovaných kurzech nebyla u většiny studentů dostatečným impulzem pro takový posun. Výsledky však naznačují, že některé dílčí kroky tohoto posunu proběhly. Klíčová slova: badatelsky orientovaná výuka, příprava budoucích učitelů, matematika, 1. stupeň ZŠ, experimentální výuka, kvalitativní výzkum.

Tento text je shrnutím našich dosavadních poznatků o uplatňování myšlenek badatelsky orientovaného vyučování matematice. Po nezbytném vymezení některých pojmů v něm představujeme, jak je chápáno badatelsky orientované vyučování matematice. Využíváme podněty přicházející z didaktiky přírodovědných předmětů a navazujeme na související podněty a poznatky z didaktiky matematiky. Ukazujeme, (a) jak existující didaktické teorie a podoby školní praxe v matematickém vzdělávání korespondují s badatelsky orientovaným vyučováním; (b) co může být zdrojem matematického bádání ve škole; (c) čím jsou charakteristické matematické úlohy, které mohou vést k badatelským aktivitám žáků. V závěru uvádíme náměty několika úloh podněcujících badatelsky orientované vyučování matematice.

Článek seznamuje čtenáře s International Group for the Psychology of Mathematics Education (PME). Jsou charakterizovány cíle PME, historie jejího vzniku a její současné aktivity.