Search

The present study aims to briefly discuss the basic aspects of the occupation of Central European cities by enemy troops, based on a comparison of the course of military stays. The findings will be based on the author’s research of both recent literature and archival sources in the Czech lands, including Silesia, Germany (especially Upper Palatinate, Bavaria, and the north of the country) and Austria

Článek pojednává o životě a kariéře jedné z obětí staroměstské exekuce v roce 1621, Fridricha z Bílé, majitele Řehlovic, kterému historiografie dosud nevěnovala prakticky žádnou pozornost. Byl to velmi vzdělaný muž, stavovský direktor, hejtman německých lén Českého království a poměrně významná postava českého stavovského povstání. The article deals with life and career of one of the victims of the Prague execution in 1621, Friedrich of Bílá, the owner of Řehlovice, to whom historiography has so far paid virtually no attention. He was a very educated man, the estate director, the governor of the German fiefdoms of the Bohemian Kingdom and a relatively significant figure in the Bohemian estate uprising.

Vilém Konecchlumský z Konecchlumský byl jednou z obětí staroměstské exekuce a příslušníkem drobného rytířského rodu, který se, až na něj samotného, do českých dějin nijak výrazněji nezapsal. I Vilém vlastnil jen drobné nemovitosti, zpočátku na Jičínsku, později na Kutnohorsku a Čáslavsku. V roce 1605 se účastnil uherského tažení proti Štěpánu Bočkajovi, přičemž velel menšímu oddílu vojáků najatých městy Kutnou Horou a Čáslaví. Podobná role mu připadla také o třináct let později a ačkoli jeho provinění ve srovnání s jinými byla zanedbatelná, stála jej život, čest i majetek. Vilém Konecchlumský of Konecchlumí was one of the victims of the „Old Town execution“ and a member of a small knightly family, which, apart from himself, did not make a significant contribution to Czech history. Vilém also owned only small properties, initially in the Jičín region, later in the Kutná Hora and Čáslav regions. In 1605 he took part in the Hungarian campaign against Stephen Bocskai, comman-ding a smaller unit of soldiers hired by the towns of Kutná Hora and Čáslav. He had a similar role thirteen years later, and although his transgressions were negligible compared to others, they cost him his life, his honor, and his possessions.

Tato studie se zabývá problematikou nového daňového zákona, který byl přijat na českém zemském sněmu roku 1615. Ten je ve starší literatuře interpretován jako strategická chyba a slabost české stavovské opozice, která dobrovolně ustoupila požadavku císaře a schválila mu výběr vysokých daní na splátky panovníkových dluhů na 5 let (1616-1620). Autor na základě dochovaných pramenů dospívá k jiné interpretaci a rozhodnutí zemského sněmu považuje za formu státního bankrotu, kterým byla znehodnocena část úvěrových aktiv širokého okruhu panovnických věřitelů, kteří neměli českou zemskou příslušnost. Zemský sněm jako stavovský orgán převzal kontrolu nad pozemkovým majetkem panovníka a ustavil vlastní centrální berní úřad, který měl výběr aktuálních daní i starších nedoplatků (od roku 1597) a následné užití těchto peněz v souladu s rozpočtovým určením daní organizovat nezávisle na finančních institucích panovníka. Tím došlo k odstavení panovnického dvora od hlavních příjmů z českých daní, které do té doby tvořily rozhodující část příjmů dvorské komory. Tyto okolnosti autor považuje za jeden z hlavních důvodů, které vedly voleného následníka trůnu Ferdinanda Štýrského k zahájení válečného tažení do Čech v létě roku 1618. Jeho hlavním cílem bylo ovládnutí ekonomických zdrojů; nábožensko-politická krize a květnová defenestrace českých místodržících byly vhodnou záminkou k tomuto zásahu, jehož hlavním cílem bylo ovládnutí ekonomických zdrojů. This study deals with the issue of the new tax law, which was adopted by the Czech Provincial Assembly in 1615. In the older literature, this is interpreted as a strategic mistake and weakness of the Czech estate opposition, which voluntarily gave in to the emperor's request and approved the collection of high taxes to repay the monarch's debts for 5 years (1616-1620). Based on the preserved sources, the author arrives at a different interpretation and considers the decision of the Provincial Assembly a form of state bankruptcy, which devalued part of the credit assets of a wide range of the monarch’s creditors who did not have Czech citizenship. The Provincial Assembly, as the state body controlled by the estates, seized the monarch's land and established its own central tax office, whose task was to collect current taxes and older arrears (since 1597) and subsequently to use this money independently of the monarch's financial institutions in accordance with budget appropriation of taxes. As a result, the royal court was cut off from most revenues from Czech taxes, which until then formed a decisive part of the court's income. The author considers these circumstances to be one of the main reasons that led the elected heir to the throne, Ferdinand of Styria, to begin a military campaign in Bohemia in the summer of 1618. His main goal was to control economic resources; the religious-political crisis and the defenestration of the Czech governors in May were a suitable pretext for this intervention aimed at the control of economic resources.

S rozvojem archeologie konfliktu se do popředí zájmu dostává zejména výzkum bojišť, polních opevnění, obléhacích prací a táborů. Méně pozornosti archeologie věnuje systematickému studiu širšího socio‑kulturního kontextu „velkých vojenských událostí“ raného novověku. Předložená studie prezentuje současný stav a perspektivy archeologického studia stop, které zanechala třicetiletá válka ve střední Evropě v letech 1618 až 1648. Přináší základní informace nejen o bojištích, militárních pozicích a trendech ve výzkumu obětí války, ale poukazuje i na dlouhodobý zájem archeologů o zaniklé lokality a zánikové horizonty v žijících sídlech. Díky dílčím lokálním výzkumům se daří studovat globální dopady války na širší sídelní síť, její zázemí, hospodářství a rozkrývat změny, jimiž válka poznamenala společnost i kulturu doby. The development of conict archaeology has brought to the fore, in particular, the investigation of battleelds, eld fortications, siege structures and military camps. Less attention has been devoted to the systematic study of the broader socio‑cultural context of major military conicts in the early modern age. This article presents the current state and perspectives of archaeological research concerning the traces of the Thirty Years’ War in central Europe in the years 1618–1648. It brings basic information about battlefields, military positions and trends in the research into war casualties, and it also points out a long‑term interest of archaeologists in deserted sites and desertion horizons in functioning settlements. Thanks to local investigations, archaeologists can study the global impact of the war on a broader settlement network, its hinterland and economy, and disclose changes in society and culture brought about by the Thirty Years’ War.

To obtain a manor in Bohemia during the Thirty Years‘ War was for many aristocrats much easier than to preserve it’s economical (notably agricultural) development. However, in case of aristocracy many mechanisms could be used to prevent large demage caused by war and troops encampment. In this paper some of the protective strategies are presented in their specifi c regional context.

This paper gives an overview of the emergence and development of mobile light fi eld artillery in selected European countries during the fi rst half of the Thirty Years’ War. In the fi nal part of the paper, the importance of the collection of four fi eld bronze cannons from the period of the Thirty Years’ War at the Opočno Castle in East Bohemia is also discussed.

The defense of the Silesian -Hungarian border in the Duchy of Těšín at the end of the Thirty Years‘ War was a great burden on the local civilian population. How the civilian population was infl uenced by the military presence and how it participate in defense, construction works of Jablunkov fortifi cations and providing basic necessities of life in the same place will be presented in this article.

The article briefl y introduces the three most famous Swedish com manders of the Thirty Years’ War, Johan Banér, Lennart Torstensson and Hans Christoph Königmarck, their fates before joining the war, and their greatest military achievements.

Recently, for the fi rst time ever, it has been published to the full extent the memoirs of Michel Stüeler, the burgher of Krupka, from the peak period of the Thirty Years‘ War. The fi elds in which they can fi nd their application are the entire crowd – mining and metallurgy, military history, agriculture (including fruit growing, viticulture or vegetable growing), hunting, medicine (recorded diseases, their course and duration of treatment), psychology and psychoanalysis, including sexology, literature (reading, book purchases), German studies, historical demography, historical geography and toponomastics, folklore, as well as paleometeorology and the history of forensic science. The whole work is literally a well for learning the history of mentalities, everyday life and culture in a small town during the Thirty Years‘ War.

Based on richly preserved correspondence, the paper maps the life of the lord offi cer Frederick Sovinský of Mohelnice, an eyewitness to the events of the Thirty Years‘ War. The paper also presents the possibilities of utilizing the information potential of patrimonial provenance papers on the issue of the broad history of war in the early modern period.

In the Saxon -Bohemian borderlands or in the Ore Mountains we can identify during the late Middle Ages and Early Modern period a series of processes through which this region was transformed into an interactive cultural landscape whose inhabitants share a common regional identity. During the Thirty Years’ War (1618–1648) a disintegration process was initiated as a result of the Czech (Catholic) and Saxon (Lutheran) Confessionalisation. Its exclusive witness was Lutheran preacher Christian Lehmann (1611–1688), Baroque writer, chronicler and intellectual.

This article should introduce war events and life during Thirty Years’ War in small rural town Kožlany, part of Chříč dominium. It will briefl y summon town history and basic historical sources of Kožlany. Than it will focus on events in Kožlany in 1620–1654 based on municipal book. Article will end by introducing society in Kožlany via the Register of Subjects according to their faith and a Roll of assessment in 50’s 17th century.

The essay focuses on the life and activities of Juliana Alžběta Sekerková of Sedčice. She was born 1615 in a noble family, probably non -Catholic. After the death of her parents she entered the Premonstratensian Canonry in Doksany (1636) where she later became prioress (1655). Her early life in the religious community was aff ected by the wartime’s violence and danger which repeatedly forced the whole convent to leave Doksany. As prioress Juliana Alžběta was involved in a controversy between Vincent, Abbot of Strahov and Cyrill, Provost of Doksany on the side of the latter. Wartime and the following years (to 1683) were described in her chronicle which continued a previous chronicle by provost Nicholas. She also authored „Vitae“ of the Doksany canonesses of her time.

This study tries to introduce changes of nobilitating process in the three decades after publishing renewed establishment and also fi nd the answer who were those people who endeavoured to become a noblemen. Through deeds of elevation we can see people who had to withstand all the misery of Thirty Year’s War but they managed it with braveness, faith and devotion.

This study, based on archival resources and chronicle of Jakob Schabner, will outline the course of the Thirty Years War in Weiden in the Upper Palatinate in its first part, focusing especially on the conquest of the city, on attempts at them, and on military stays and their aspects. In the second part, it will focus on the war experience of the local population and the struggle of the burghers with soldiers.

Exponovanou dobu třicetileté války mimo jiné připomínají, často velmi barvitě a tudíž čtenářsky atraktivně, měšťanské kroniky a paměti. Ty české (Mikuláš Dačický, Jiří Kezelius, Václav F. Kocmánek a další) se již většinou dočkaly své novodobé edice – a situace se začíná pomalu zlepšovat i na poli vydávání písemných památek z německojazyčného urbánního prostředí, když jen v posledních pár letech došlo k publikování českolipské kroniky měšťana a pekaře Hanse Kriescheho, pamětí koželuha a bývalého bergmistra Michela Stüelera z Krupky a k výzkumu života a díla chomutovského městského písaře a radního Andrease Augustina Fiedlera. Právě jejich práce a osudy předkládaný článek analyzuje společně s mnohem méně poznanými analistickými počiny kantora z Benešova nad Ploučnicí Christiana Haufa, chabařovického Barthela Habela a dvěma autorsky neznámými texty o dobytí mosteckého hradu Švédy roku 1646, patrně z per tamních měšťanů. Kromě Fiedlera a autorů obou mosteckých dokumentů začali všichni uvedení psát již v době předbělohorské, Kriesche však jen do roku 1621, Hauf nesystematicky do roku 1628 a Habel do roku 1632, takže pouze paměti Michela Stüelera pokrývaly celé válečné období, ačkoli se do dnešních dob v opise dochovala pouze část s údaji z let 1629–1649. Originály jsou mostecké texty, Kriescheho kronika, Fiedlerova kronika i kronika Habelova, navzdory v literatuře opakovanému tvrzení, že její autograf se nedochoval. Hauf je znám z přepisu z 18. století a Stüeler jen z přepisu novodobého. Literárně a jazykově vyniká pouze Fiedlerovo dílo, spíše kolektanea než kronika, ambiciózní práce, unikátní navíc i svým vyprávěcím záběrem od počátků světa do autorových dob a třemi dimenzemi svých zápisů (svět, Čechy, chomutovský region). Každá z kronik a pamětí má nicméně naprosto mimořádný význam pro regionální historii, např. pro starší dějiny Chabařovic je Habelova kronika primárním zdrojem. Stüelerovy zápisky pak dávají nahlédnout jak do myšlení tehdejšího měšťana, tak do nejintimnějších sfér jeho privátního života. Do budoucna jistě nelze vyloučit ani nálezy dalších narativních pramenů z jazykově německého prostředí českého severu a severozápadu, tím spíš, že řada archivních fondů tamních měst zůstává dosud nezpracována. The article addresses burgher historiographical production written in German in the towns of north and northwest Bohemia during the Thirty Years’ War or shortly afterwards, including reflections on military events. The work specifically analyses the chronicles and memoirs of Michel Stüeler of Krupka, Hans Kriesche of Česká Lípa, Barthel Habel of Chabařovice, Christian Hauf of Benešov nad Ploučnicí and Andreas Augustin Fiedler of Chomutov, as well as two anonymous descriptions of the assault on the castle in Most.

Článek pojednává o stavu a perspektivách archeologického bádání v oblasti výzkumu období mezi lety 1618 až 1621 v době třicetileté války. The article discusses the state and perspectives of archaeological research in the field of Bohemian revolt and final accounting between 1618 and 1621.

The study deals with agricultural production of the burgher of Krupka (Graupen) in Northern Bohemia Michel Stüeler, who was although primarily a craftsman, a tanner, but as a result of the events of the Thirty Years’ War and the demands of the craftsmenworking he paid more and more intensively attention to his fields and gardens. On his agricultural lands grew first of all cereals, nevertheless experimented also with quite new plants, such as potatoes and maize, probably without bigger success. To his favorite activities belonged vegetable-growing and first of all fruit-growing (he grew also grapevine), Stüeler grafted fruit-trees too and bred goodly number of farming animals. His activities such as many the then agricultural experiences noted Stüeler in his diary, which survived in a transcription to this day and was not long ago opened to the public in a scientific edition.

Julius Henry, Duke of Saxe-Lauenburg was among those who obtained a dominion in Bohemia during the Thirty Years’ War. He and his son belong to the richest aristocrats in the land what was reflected in their representation and building activity. This paper is trying to introduce some interesting moments to motivate further research about this family which should be included in the early modern aristocracy discussion.

Příspěvek se zabývá cestami obyvatel severočeského hornického města Krupy do Prahy, jejich kontakty s hlavním městem, zvláště pak s jejich vrchností, která v Praze sídlila, a recepcí pražských událostí v posledních dvou desetiletích před bitvou na Bílé hoře a v exponovaném období třicetileté války. Na závěr se pokusí o srovnání se západočeskými, rovněž hornickými a na hranicích ležícími Kašperskými Horami. The paper looks at the journeys to Prague undertaken by the residents of the north Bohemian mining town of Krupka, their contacts with the capital (in particular with their manorial lord, who resided in Prague), and their viwe of events in Prague during the two decades leading up to the Battle at White Mountain und during the dangerous times of the Thiry Years´ War. The author concludes with a comparison with another mining town located on the edge of Bohemia, the town of Kašperské Hory in western Bohemia.

This study briefly outlines church developments in the Bohemian Forest town of Kašperské Hory ending with the events of the Battle of White Mountain. The study focuses in detail on the denominational conditions in this town in the years 1618–1648. It also attempts to describe the period of re-Catholicization, the succession of local spiritual leaders in the town and their relationships with the parishioners, economic problems connected to the chantry or the issue of school teaching during the ongoing Thirty Years’ War.

The Population in Kašperské Hory (Bergreichenstein) during the Thirty Years’War This study will focus on the limited possible recognition of changes and development of the population in Kašperské Hory in the period of 1618–1648. It will attempt to determine its numbers, outline the issue of language/ethnic composition, migration and other demographic aspects (birth rate, marriage rate, mortality), as well as to discuss the local elites, everyday lives of the inhabitants and interpersonal relationships.