Search

Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře., This thesis aims to classify contemporary way of thought in the architecture and urbanism mainly in respect to the formation of public space. Generally, it seeks to identify ideological background of individual ways of thoughts and their genealogy – therefore it explores their historical roots too. The methodological framework of the thesis is grounded in the critical theory and production of (public) space as well as architectural production is therefore understood as a political act; not necessarily in terms of the established political parties or ideologies but rather in the sense of production of the city space as a social arena, in which completion of various agents, interests and notions is present including the architectural discourses. The resulting form of the public space is than a result of this competition and unavoidable ideological antagonism, which is present in the ideological basis of the individual way of thoughts in architecture and urbanism.

Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře., This thesis aims to classify contemporary way of thought in the architecture and urbanism mainly in respect to the formation of public space. Generally, it seeks to identify ideological background of individual ways of thoughts and their genealogy – therefore it explores their historical roots too. The methodological framework of the thesis is grounded in the critical theory and production of (public) space as well as architectural production is therefore understood as a political act; not necessarily in terms of the established political parties or ideologies but rather in the sense of production of the city space as a social arena, in which completion of various agents, interests and notions is present including the architectural discourses. The resulting form of the public space is than a result of this competition and unavoidable ideological antagonism, which is present in the ideological basis of the individual way of thoughts in architecture and urbanism.

Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny., Residential satisfaction is a part of the social pillar sustainable development. An investigation of satisfaction can contribute to designing of such residential estates that will better satisfy their needs towards overall life satisfaction. Overall life satisfaction underpins the prosperous and generally satisfied society. This work deals with the relationship between the urban structure and the satisfaction of the residents living there. To describe this relationship, it is necessary to define the terms urban structure and residential satisfaction. The research block shall be based on theoretical grounds and overview of urban structures. The theoretical block deals with the historical overview and development of urban structures in the city of Brno and Vienna since the mid-19th century to the present. Based on this knowledge, locations for case studies of the residential estates have been selected subsequently to represent various urban structures. A local survey, questionnaire survey and interviews with residents took place in the residential estates selected in this way. The result of the research some of questions answers and asks some other ones, because the residential satisfaction is a relative consideration and not an exactly expressible value. It is also conditional on many factors that cannot be managed in this work. It is evident that the compact city may not be well-functioning if it is not in the central part of the city and the relative success of the of the open building line of the prefab estates compared to compact sets nearby city centers has been also a surprising result. However, some other assumptions have been confirmed.

Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře., This thesis aims to classify contemporary way of thought in the architecture and urbanism mainly in respect to the formation of public space. Generally, it seeks to identify ideological background of individual ways of thoughts and their genealogy – therefore it explores their historical roots too. The methodological framework of the thesis is grounded in the critical theory and production of (public) space as well as architectural production is therefore understood as a political act; not necessarily in terms of the established political parties or ideologies but rather in the sense of production of the city space as a social arena, in which completion of various agents, interests and notions is present including the architectural discourses. The resulting form of the public space is than a result of this competition and unavoidable ideological antagonism, which is present in the ideological basis of the individual way of thoughts in architecture and urbanism.

Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře., This thesis aims to classify contemporary way of thought in the architecture and urbanism mainly in respect to the formation of public space. Generally, it seeks to identify ideological background of individual ways of thoughts and their genealogy – therefore it explores their historical roots too. The methodological framework of the thesis is grounded in the critical theory and production of (public) space as well as architectural production is therefore understood as a political act; not necessarily in terms of the established political parties or ideologies but rather in the sense of production of the city space as a social arena, in which completion of various agents, interests and notions is present including the architectural discourses. The resulting form of the public space is than a result of this competition and unavoidable ideological antagonism, which is present in the ideological basis of the individual way of thoughts in architecture and urbanism.

Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny., Residential satisfaction is a part of the social pillar sustainable development. An investigation of satisfaction can contribute to designing of such residential estates that will better satisfy their needs towards overall life satisfaction. Overall life satisfaction underpins the prosperous and generally satisfied society. This work deals with the relationship between the urban structure and the satisfaction of the residents living there. To describe this relationship, it is necessary to define the terms urban structure and residential satisfaction. The research block shall be based on theoretical grounds and overview of urban structures. The theoretical block deals with the historical overview and development of urban structures in the city of Brno and Vienna since the mid-19th century to the present. Based on this knowledge, locations for case studies of the residential estates have been selected subsequently to represent various urban structures. A local survey, questionnaire survey and interviews with residents took place in the residential estates selected in this way. The result of the research some of questions answers and asks some other ones, because the residential satisfaction is a relative consideration and not an exactly expressible value. It is also conditional on many factors that cannot be managed in this work. It is evident that the compact city may not be well-functioning if it is not in the central part of the city and the relative success of the of the open building line of the prefab estates compared to compact sets nearby city centers has been also a surprising result. However, some other assumptions have been confirmed.

Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny., Residential satisfaction is a part of the social pillar sustainable development. An investigation of satisfaction can contribute to designing of such residential estates that will better satisfy their needs towards overall life satisfaction. Overall life satisfaction underpins the prosperous and generally satisfied society. This work deals with the relationship between the urban structure and the satisfaction of the residents living there. To describe this relationship, it is necessary to define the terms urban structure and residential satisfaction. The research block shall be based on theoretical grounds and overview of urban structures. The theoretical block deals with the historical overview and development of urban structures in the city of Brno and Vienna since the mid-19th century to the present. Based on this knowledge, locations for case studies of the residential estates have been selected subsequently to represent various urban structures. A local survey, questionnaire survey and interviews with residents took place in the residential estates selected in this way. The result of the research some of questions answers and asks some other ones, because the residential satisfaction is a relative consideration and not an exactly expressible value. It is also conditional on many factors that cannot be managed in this work. It is evident that the compact city may not be well-functioning if it is not in the central part of the city and the relative success of the of the open building line of the prefab estates compared to compact sets nearby city centers has been also a surprising result. However, some other assumptions have been confirmed.

Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny., Residential satisfaction is a part of the social pillar sustainable development. An investigation of satisfaction can contribute to designing of such residential estates that will better satisfy their needs towards overall life satisfaction. Overall life satisfaction underpins the prosperous and generally satisfied society. This work deals with the relationship between the urban structure and the satisfaction of the residents living there. To describe this relationship, it is necessary to define the terms urban structure and residential satisfaction. The research block shall be based on theoretical grounds and overview of urban structures. The theoretical block deals with the historical overview and development of urban structures in the city of Brno and Vienna since the mid-19th century to the present. Based on this knowledge, locations for case studies of the residential estates have been selected subsequently to represent various urban structures. A local survey, questionnaire survey and interviews with residents took place in the residential estates selected in this way. The result of the research some of questions answers and asks some other ones, because the residential satisfaction is a relative consideration and not an exactly expressible value. It is also conditional on many factors that cannot be managed in this work. It is evident that the compact city may not be well-functioning if it is not in the central part of the city and the relative success of the of the open building line of the prefab estates compared to compact sets nearby city centers has been also a surprising result. However, some other assumptions have been confirmed.

Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře., This thesis aims to classify contemporary way of thought in the architecture and urbanism mainly in respect to the formation of public space. Generally, it seeks to identify ideological background of individual ways of thoughts and their genealogy – therefore it explores their historical roots too. The methodological framework of the thesis is grounded in the critical theory and production of (public) space as well as architectural production is therefore understood as a political act; not necessarily in terms of the established political parties or ideologies but rather in the sense of production of the city space as a social arena, in which completion of various agents, interests and notions is present including the architectural discourses. The resulting form of the public space is than a result of this competition and unavoidable ideological antagonism, which is present in the ideological basis of the individual way of thoughts in architecture and urbanism.

Tato práce si klade za cíl vytvořit klasifikaci některých současných myšlenkových proudů v architektuře a urbanismu, zejména pak jejich vztah k utváření veřejného prostoru. Obecně zkoumá myšlenkové a ideové pozadí jednotlivých proudů i jejich genealogii – všímá si tedy i jejich historického pozadí a kořenů. Myšlenkový rámec této práce je ukotven v kritické teorii a utváření (veřejného) prostoru i konání architekta je chápáno jako politický akt; nikoliv nutně ve smyslu zavedených politických proudů a ideologií, ale ve smyslu tvorby města jako prostoru společenské arény, která přináší soutěž různých aktérů, zájmů a názorů, jejichž součástí je i architektonický diskurz. Výsledná forma produkce veřejného prostoru je tak výsledkem této názorové soutěže a nevyhnutelného názorového antagonismu, který se projevuje i v ideových východiscích jednotlivých myšlenkových proudů v architektuře., This thesis aims to classify contemporary way of thought in the architecture and urbanism mainly in respect to the formation of public space. Generally, it seeks to identify ideological background of individual ways of thoughts and their genealogy – therefore it explores their historical roots too. The methodological framework of the thesis is grounded in the critical theory and production of (public) space as well as architectural production is therefore understood as a political act; not necessarily in terms of the established political parties or ideologies but rather in the sense of production of the city space as a social arena, in which completion of various agents, interests and notions is present including the architectural discourses. The resulting form of the public space is than a result of this competition and unavoidable ideological antagonism, which is present in the ideological basis of the individual way of thoughts in architecture and urbanism.

Spokojenost obyvatel je součástí sociálního pilíře trvale udržitelného rozvoje. Zkoumáním spokojenosti obyvatel lze přispět k navrhování takových obytných souborů, které budou lépe odpovídat požadavkům obyvatel a budou lépe uspokojovat jejich potřeby za účelem celkové životní spokojenosti. Celková životní spokojenost je základem prosperující a obecně spokojené společnosti. Tato práce se zabývá vztahem mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel v ní žijících. Pro popsání tohoto vztahu je nutné definovat pojmy urbanistická struktura i spokojenost obyvatel. Výzkumnou část je třeba opřít o teoretické poznatky a přehled urbanistických struktur. Teoretická část práce se zabývá historickým přehledem a vývojem urbanistických struktur ve městě Brně a Vídni od poloviny 19. století do současnosti. Na základě tohoto poznání jsou následně vybrány lokality pro případové studie obytných souborů tak, aby byly zastoupeny různé urbanistické struktury. V takto vybraných obytných souborech proběhlo místní šetření, dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli. Výsledek výzkumu na některé otázky odpovídá a některé další klade, neboť spokojenost obyvatel je relativní pojem a nejedná se o exaktně vyjádřitelnou veličinu. Je také podmíněna mnoha faktory, které nelze v rámci této práce uchopit. Ukazuje se, že kompaktní město nemusí být dobře funkční, pokud není v centrální části města a překvapivým výsledkem byl i relativní úspěch volné zástavby panelového sídliště vůči kompaktním souborům v části blízké centru města. Některé další předpoklady však byly potvrzeny., Residential satisfaction is a part of the social pillar sustainable development. An investigation of satisfaction can contribute to designing of such residential estates that will better satisfy their needs towards overall life satisfaction. Overall life satisfaction underpins the prosperous and generally satisfied society. This work deals with the relationship between the urban structure and the satisfaction of the residents living there. To describe this relationship, it is necessary to define the terms urban structure and residential satisfaction. The research block shall be based on theoretical grounds and overview of urban structures. The theoretical block deals with the historical overview and development of urban structures in the city of Brno and Vienna since the mid-19th century to the present. Based on this knowledge, locations for case studies of the residential estates have been selected subsequently to represent various urban structures. A local survey, questionnaire survey and interviews with residents took place in the residential estates selected in this way. The result of the research some of questions answers and asks some other ones, because the residential satisfaction is a relative consideration and not an exactly expressible value. It is also conditional on many factors that cannot be managed in this work. It is evident that the compact city may not be well-functioning if it is not in the central part of the city and the relative success of the of the open building line of the prefab estates compared to compact sets nearby city centers has been also a surprising result. However, some other assumptions have been confirmed.