Search

Cílem článku je porovnat počet procházejících osob v jednotlivých směrech na ulici, celkový počet chodců a rychlost chůze ve třech vybraných lokalitách v ulicích pěší zóny v historickém jádru Brna a ověřit závislost rychlosti pohybu chodců na charakteru vybrané lokality. V článku porovnáváme získávání těchto dat empiricky a digitálním sběrem dat pomocí k tomuto účelu sestrojeného dataloggeru využívajícího Wi-fi signál z mobilních telefonů uživatelů veřejných prostorů. Výstupem jsou grafy porovnávající časy a naměřená data u všech sledovaných lokalit, dále pak porovnání těchto hodnot s údaji získanými digitální metodou., The aim of this paper is to compare the number of pedestrians in individual directions of street, the total number of pedestrians and the walking speed in three selected locations of the pedestrian zone in Brno’s historical centre. This will be done in order to verify the dependence of pedestrian walking speed on the character of the selected location. This article compares the acquisition of this data both empirically and by digital data collection using a data logger via a Wi-fi signal from the mobile phones of public space users. The outputs are presented as graphs comparing times and measured data from all case studies, complete with comparisons to the digital method.

Cílem článku je porovnat počet procházejících osob v jednotlivých směrech na ulici, celkový počet chodců a rychlost chůze ve třech vybraných lokalitách v ulicích pěší zóny v historickém jádru Brna a ověřit závislost rychlosti pohybu chodců na charakteru vybrané lokality. V článku porovnáváme získávání těchto dat empiricky a digitálním sběrem dat pomocí k tomuto účelu sestrojeného dataloggeru využívajícího Wi-fi signál z mobilních telefonů uživatelů veřejných prostorů. Výstupem jsou grafy porovnávající časy a naměřená data u všech sledovaných lokalit, dále pak porovnání těchto hodnot s údaji získanými digitální metodou., The aim of this paper is to compare the number of pedestrians in individual directions of street, the total number of pedestrians and the walking speed in three selected locations of the pedestrian zone in Brno’s historical centre. This will be done in order to verify the dependence of pedestrian walking speed on the character of the selected location. This article compares the acquisition of this data both empirically and by digital data collection using a data logger via a Wi-fi signal from the mobile phones of public space users. The outputs are presented as graphs comparing times and measured data from all case studies, complete with comparisons to the digital method.

Cílem článku je porovnat počet procházejících osob v jednotlivých směrech na ulici, celkový počet chodců a rychlost chůze ve třech vybraných lokalitách v ulicích pěší zóny v historickém jádru Brna a ověřit závislost rychlosti pohybu chodců na charakteru vybrané lokality. V článku porovnáváme získávání těchto dat empiricky a digitálním sběrem dat pomocí k tomuto účelu sestrojeného dataloggeru využívajícího Wi-fi signál z mobilních telefonů uživatelů veřejných prostorů. Výstupem jsou grafy porovnávající časy a naměřená data u všech sledovaných lokalit, dále pak porovnání těchto hodnot s údaji získanými digitální metodou., The aim of this paper is to compare the number of pedestrians in individual directions of street, the total number of pedestrians and the walking speed in three selected locations of the pedestrian zone in Brno’s historical centre. This will be done in order to verify the dependence of pedestrian walking speed on the character of the selected location. This article compares the acquisition of this data both empirically and by digital data collection using a data logger via a Wi-fi signal from the mobile phones of public space users. The outputs are presented as graphs comparing times and measured data from all case studies, complete with comparisons to the digital method.

Cílem článku je porovnat počet procházejících osob v jednotlivých směrech na ulici, celkový počet chodců a rychlost chůze ve třech vybraných lokalitách v ulicích pěší zóny v historickém jádru Brna a ověřit závislost rychlosti pohybu chodců na charakteru vybrané lokality. V článku porovnáváme získávání těchto dat empiricky a digitálním sběrem dat pomocí k tomuto účelu sestrojeného dataloggeru využívajícího Wi-fi signál z mobilních telefonů uživatelů veřejných prostorů. Výstupem jsou grafy porovnávající časy a naměřená data u všech sledovaných lokalit, dále pak porovnání těchto hodnot s údaji získanými digitální metodou., The aim of this paper is to compare the number of pedestrians in individual directions of street, the total number of pedestrians and the walking speed in three selected locations of the pedestrian zone in Brno’s historical centre. This will be done in order to verify the dependence of pedestrian walking speed on the character of the selected location. This article compares the acquisition of this data both empirically and by digital data collection using a data logger via a Wi-fi signal from the mobile phones of public space users. The outputs are presented as graphs comparing times and measured data from all case studies, complete with comparisons to the digital method.

Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě., Urban spaces hold a lot of essential public functions and play an irreplaceable role in the operating of a modern city. Therefore, monitoring their quality in relation to social needs and the way of its utilization are very important. There are some empirical methods suitable for long-term observation based on direct observation of users’ behaviour in a space that require a rather high number of researchers and are time-consuming. The most frequently used empirical methods for studying public life are the monitoring of pedestrian movement, the monitoring of traffic movement, path tracking and the monitoring of people movement intensity based on the local amenities.

Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě., Urban spaces hold a lot of essential public functions and play an irreplaceable role in the operating of a modern city. Therefore, monitoring their quality in relation to social needs and the way of its utilization are very important. There are some empirical methods suitable for long-term observation based on direct observation of users’ behaviour in a space that require a rather high number of researchers and are time-consuming. The most frequently used empirical methods for studying public life are the monitoring of pedestrian movement, the monitoring of traffic movement, path tracking and the monitoring of people movement intensity based on the local amenities.

Informace o pohybu uživatelů mobilních sítí patří v dnešní době k ceněným zdrojům dat pro sociologické a urbanistické analýzy denních vzorců chování obyvatel měst. Tato data jsou otevřená, ale v omezené kvalitě publikovaná na webu. Umožňují sledovat množství uživatelů v rámci základních sídelních jednotek ve vybraných průřezových hodinách během celého dne. Data také poskytují anonymizované informace zvlášť o pohlaví a věku uživatelů. Cílem příspěvku je představit informace z mobilních dat na případové studii vybraných územních celků města Brna., Daily movement patterns of inhabitants derived from mobile phone data are one of very valuable data sources for today’s sociological and urban analyses of modern cities. These data sets are open but – while being of a limited quality – available on a mobile provider’s website. This data enables a number of users in selected areas to be observed through two-hour time slots. It also provides anonymous information about the age and gender of the users. The aim of this paper is to introduce mobile phone data visualisations through a case study of the city of Brno, Czech Republic.

Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě., Urban spaces hold a lot of essential public functions and play an irreplaceable role in the operating of a modern city. Therefore, monitoring their quality in relation to social needs and the way of its utilization are very important. There are some empirical methods suitable for long-term observation based on direct observation of users’ behaviour in a space that require a rather high number of researchers and are time-consuming. The most frequently used empirical methods for studying public life are the monitoring of pedestrian movement, the monitoring of traffic movement, path tracking and the monitoring of people movement intensity based on the local amenities.

Tento článek porovnává výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost obyvatel, které v rámci projektu GA17-26104S: Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území proběhlo v pěti brněnských obytných souborech. Obytné soubory, ve kterých průzkum probíhal, byly vybrány tak, aby zastupovaly odlišné typy urbanistických struktur. Vyhodnocení dotazníkového šetření by tak mohlo přispět k vysvětlení vztahu mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel., This study compares the results of a questionnaire survey focused on residential satisfaction. The survey was a part of the GA17-26104S project and was undertaken in five different residential areas in Brno. These residential areas were selected to represent different types of urban structures. The evaluation of the results of the questionnaire survey could thus contribute to explaining the relationship between urban structure and residential satisfaction.

Tento článek porovnává výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost obyvatel, které v rámci projektu GA17-26104S: Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území proběhlo v pěti brněnských obytných souborech. Obytné soubory, ve kterých průzkum probíhal, byly vybrány tak, aby zastupovaly odlišné typy urbanistických struktur. Vyhodnocení dotazníkového šetření by tak mohlo přispět k vysvětlení vztahu mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel., This study compares the results of a questionnaire survey focused on residential satisfaction. The survey was a part of the GA17-26104S project and was undertaken in five different residential areas in Brno. These residential areas were selected to represent different types of urban structures. The evaluation of the results of the questionnaire survey could thus contribute to explaining the relationship between urban structure and residential satisfaction.

Informace o pohybu uživatelů mobilních sítí patří v dnešní době k ceněným zdrojům dat pro sociologické a urbanistické analýzy denních vzorců chování obyvatel měst. Tato data jsou otevřená, ale v omezené kvalitě publikovaná na webu. Umožňují sledovat množství uživatelů v rámci základních sídelních jednotek ve vybraných průřezových hodinách během celého dne. Data také poskytují anonymizované informace zvlášť o pohlaví a věku uživatelů. Cílem příspěvku je představit informace z mobilních dat na případové studii vybraných územních celků města Brna., Daily movement patterns of inhabitants derived from mobile phone data are one of very valuable data sources for today’s sociological and urban analyses of modern cities. These data sets are open but – while being of a limited quality – available on a mobile provider’s website. This data enables a number of users in selected areas to be observed through two-hour time slots. It also provides anonymous information about the age and gender of the users. The aim of this paper is to introduce mobile phone data visualisations through a case study of the city of Brno, Czech Republic.

Veřejná prostranství hrají nezastupitelnou roli ve fungování měst, zastávají mnoho důležitých funkcí a je z dlouhodobého hlediska důležité monitorovat jejich kvalitu. Empirická pozorování jsou nezbytná pro vhodné stanovení podmínek strategického rozvoje veřejných prostranství, avšak náročná na čas a lidské zdroje. Nejčastějšími metodami empirického pozorování, které jsou dnes používány k analýze života na veřejném prostranství, jsou sledování pěšího pohybu osob (PPO) a pohybu dopravních prostředků (PDP), trasování osob prostorem (TOP) a zjišťování intenzity pohybu osob v návaznosti na přítomnost různých druhů městské vybavenosti (IPO). Příspěvek si klade za cíl představit vhodné metody sběru dat a kritéria hodnocení na případové studii náměstí Republiky ve městě Brně a zjistit, zda je možné informace o zkoumaných veřejných prostranstvích zjišťovat bez jejich návštěvy a jaká je relevance těchto dat v porovnání s výsledky přímého empirického pozorování na místě., Urban spaces hold a lot of essential public functions and play an irreplaceable role in the operating of a modern city. Therefore, monitoring their quality in relation to social needs and the way of its utilization are very important. There are some empirical methods suitable for long-term observation based on direct observation of users’ behaviour in a space that require a rather high number of researchers and are time-consuming. The most frequently used empirical methods for studying public life are the monitoring of pedestrian movement, the monitoring of traffic movement, path tracking and the monitoring of people movement intensity based on the local amenities.

Tento článek porovnává výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost obyvatel, které v rámci projektu GA17-26104S: Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území proběhlo v pěti brněnských obytných souborech. Obytné soubory, ve kterých průzkum probíhal, byly vybrány tak, aby zastupovaly odlišné typy urbanistických struktur. Vyhodnocení dotazníkového šetření by tak mohlo přispět k vysvětlení vztahu mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel., This study compares the results of a questionnaire survey focused on residential satisfaction. The survey was a part of the GA17-26104S project and was undertaken in five different residential areas in Brno. These residential areas were selected to represent different types of urban structures. The evaluation of the results of the questionnaire survey could thus contribute to explaining the relationship between urban structure and residential satisfaction.

Informace o pohybu uživatelů mobilních sítí patří v dnešní době k ceněným zdrojům dat pro sociologické a urbanistické analýzy denních vzorců chování obyvatel měst. Tato data jsou otevřená, ale v omezené kvalitě publikovaná na webu. Umožňují sledovat množství uživatelů v rámci základních sídelních jednotek ve vybraných průřezových hodinách během celého dne. Data také poskytují anonymizované informace zvlášť o pohlaví a věku uživatelů. Cílem příspěvku je představit informace z mobilních dat na případové studii vybraných územních celků města Brna., Daily movement patterns of inhabitants derived from mobile phone data are one of very valuable data sources for today’s sociological and urban analyses of modern cities. These data sets are open but – while being of a limited quality – available on a mobile provider’s website. This data enables a number of users in selected areas to be observed through two-hour time slots. It also provides anonymous information about the age and gender of the users. The aim of this paper is to introduce mobile phone data visualisations through a case study of the city of Brno, Czech Republic.

Informace o pohybu uživatelů mobilních sítí patří v dnešní době k ceněným zdrojům dat pro sociologické a urbanistické analýzy denních vzorců chování obyvatel měst. Tato data jsou otevřená, ale v omezené kvalitě publikovaná na webu. Umožňují sledovat množství uživatelů v rámci základních sídelních jednotek ve vybraných průřezových hodinách během celého dne. Data také poskytují anonymizované informace zvlášť o pohlaví a věku uživatelů. Cílem příspěvku je představit informace z mobilních dat na případové studii vybraných územních celků města Brna., Daily movement patterns of inhabitants derived from mobile phone data are one of very valuable data sources for today’s sociological and urban analyses of modern cities. These data sets are open but – while being of a limited quality – available on a mobile provider’s website. This data enables a number of users in selected areas to be observed through two-hour time slots. It also provides anonymous information about the age and gender of the users. The aim of this paper is to introduce mobile phone data visualisations through a case study of the city of Brno, Czech Republic.

Tento článek porovnává výsledky dotazníkového šetření zaměřeného na spokojenost obyvatel, které v rámci projektu GA17-26104S: Vliv charakteru a umístění urbanistické struktury na udržitelný rozvoj území proběhlo v pěti brněnských obytných souborech. Obytné soubory, ve kterých průzkum probíhal, byly vybrány tak, aby zastupovaly odlišné typy urbanistických struktur. Vyhodnocení dotazníkového šetření by tak mohlo přispět k vysvětlení vztahu mezi urbanistickou strukturou a spokojeností obyvatel., This study compares the results of a questionnaire survey focused on residential satisfaction. The survey was a part of the GA17-26104S project and was undertaken in five different residential areas in Brno. These residential areas were selected to represent different types of urban structures. The evaluation of the results of the questionnaire survey could thus contribute to explaining the relationship between urban structure and residential satisfaction.

Současná generace přináší nový životní styl, jemuž se trh musí přizpůsobit, pokud chce udržet krok s aktuálními trendy. Generace, kterým se otevřely nepřeberné možnosti vlastní realizace, většinu svého života tráví „online“, připojeny na sociálních sítích, které určují kulturní dění. Sdílení zážitků pomocí blogů a fotek je novou formou předávání zkušeností, stírá se rozdíl mezi skutečným prožitkem a tím předaným prostřednictvím sociálních platforem. Entuziasmus pro cestování a objevování nových věcí se neslučuje s dlouhodobým plánováním a preferuje krátkodobé a dočasné formy fungování. Proto životní styl založený na těchto hodnotách poskytuje prostor pro trend označovaný jako pop-up. Pop-up nepatří mezi nové tendence. Úspěch pop-upu je postaven současně na neomezených možnostech tvorby nově vzniklé kulturní scény a množství opuštěných a zanedbaných míst v samotných centrech dění po ekonomické recesi. Pop-up je obecný termín užívaný v souvislosti s jakoukoliv formou obchodu, stravování nebo události, která je striktně krátkodobá, je založen na principu překvapení, nabízí nečekaný a netradiční zážitek „teď a tady“. Pop-up průmysl má již dlouholetou tradici v USA, kde existuje množství serverů, které zprostředkovávají komunikaci mezi majiteli nevyužívaných prostorů a provozovateli dočasných aktivit, a tento trend se šíří dále přes hranice kontinentů. Příspěvek se bude zabývat analýzou otázek pop-up v zahraničí, úspěšnost individuálních projektů v České republice, česká pop-up kulturní scéna podpořená platformou pro komunikaci a řešení problémů spojených nejen s legislativním procesem., Contemporary generation called “millenials” comes with a new lifestyle. Therefore market needs to adapt to it in order to keep up with current trends. The generation is provided with almost unlimited opportunities for their own realization. They spend most of their lives online, connected to social networks that determine cultural trends. Sharing experiences through blogs and posting photos is a new form of passing on experience. A difference between live experience and the one absorbed through social platforms is blurred. Enthusiasm for traveling and discovering new things does not match long-term planning and prefers short-term and temporary forms of operation. Therefore this lifestyle opens to pop-up trend. Pop-up is not one of new trends. Pop-up benefits from unlimited possibilities of newly arisen cultural scene as well as a number of abandoned and neglected places in the very centres of cities. Pop-up is a general term used with any form of business including gastronomy or cultural event which is strictly short-term. It profits from a moment of surprise, it offers an unexpected and unique experience “now and here”. In the US, the pop-up industry has a long tradition and there exist many servers that provide communication between owners of unused spaces and operators of temporary activities and this trend spreads among continents. Pop-ups abroad, a success of individual projects in the Czech Republic, the Czech pop-up cultural scene supported by a platform for communication and solving problems related not only to the legislative process are questions that will be analysed by this article.

Současná generace přináší nový životní styl, jemuž se trh musí přizpůsobit, pokud chce udržet krok s aktuálními trendy. Generace, kterým se otevřely nepřeberné možnosti vlastní realizace, většinu svého života tráví „online“, připojeny na sociálních sítích, které určují kulturní dění. Sdílení zážitků pomocí blogů a fotek je novou formou předávání zkušeností, stírá se rozdíl mezi skutečným prožitkem a tím předaným prostřednictvím sociálních platforem. Entuziasmus pro cestování a objevování nových věcí se neslučuje s dlouhodobým plánováním a preferuje krátkodobé a dočasné formy fungování. Proto životní styl založený na těchto hodnotách poskytuje prostor pro trend označovaný jako pop-up. Pop-up nepatří mezi nové tendence. Úspěch pop-upu je postaven současně na neomezených možnostech tvorby nově vzniklé kulturní scény a množství opuštěných a zanedbaných míst v samotných centrech dění po ekonomické recesi. Pop-up je obecný termín užívaný v souvislosti s jakoukoliv formou obchodu, stravování nebo události, která je striktně krátkodobá, je založen na principu překvapení, nabízí nečekaný a netradiční zážitek „teď a tady“. Pop-up průmysl má již dlouholetou tradici v USA, kde existuje množství serverů, které zprostředkovávají komunikaci mezi majiteli nevyužívaných prostorů a provozovateli dočasných aktivit, a tento trend se šíří dále přes hranice kontinentů. Příspěvek se bude zabývat analýzou otázek pop-up v zahraničí, úspěšnost individuálních projektů v České republice, česká pop-up kulturní scéna podpořená platformou pro komunikaci a řešení problémů spojených nejen s legislativním procesem., Contemporary generation called “millenials” comes with a new lifestyle. Therefore market needs to adapt to it in order to keep up with current trends. The generation is provided with almost unlimited opportunities for their own realization. They spend most of their lives online, connected to social networks that determine cultural trends. Sharing experiences through blogs and posting photos is a new form of passing on experience. A difference between live experience and the one absorbed through social platforms is blurred. Enthusiasm for traveling and discovering new things does not match long-term planning and prefers short-term and temporary forms of operation. Therefore this lifestyle opens to pop-up trend. Pop-up is not one of new trends. Pop-up benefits from unlimited possibilities of newly arisen cultural scene as well as a number of abandoned and neglected places in the very centres of cities. Pop-up is a general term used with any form of business including gastronomy or cultural event which is strictly short-term. It profits from a moment of surprise, it offers an unexpected and unique experience “now and here”. In the US, the pop-up industry has a long tradition and there exist many servers that provide communication between owners of unused spaces and operators of temporary activities and this trend spreads among continents. Pop-ups abroad, a success of individual projects in the Czech Republic, the Czech pop-up cultural scene supported by a platform for communication and solving problems related not only to the legislative process are questions that will be analysed by this article.

Současná generace přináší nový životní styl, jemuž se trh musí přizpůsobit, pokud chce udržet krok s aktuálními trendy. Generace, kterým se otevřely nepřeberné možnosti vlastní realizace, většinu svého života tráví „online“, připojeny na sociálních sítích, které určují kulturní dění. Sdílení zážitků pomocí blogů a fotek je novou formou předávání zkušeností, stírá se rozdíl mezi skutečným prožitkem a tím předaným prostřednictvím sociálních platforem. Entuziasmus pro cestování a objevování nových věcí se neslučuje s dlouhodobým plánováním a preferuje krátkodobé a dočasné formy fungování. Proto životní styl založený na těchto hodnotách poskytuje prostor pro trend označovaný jako pop-up. Pop-up nepatří mezi nové tendence. Úspěch pop-upu je postaven současně na neomezených možnostech tvorby nově vzniklé kulturní scény a množství opuštěných a zanedbaných míst v samotných centrech dění po ekonomické recesi. Pop-up je obecný termín užívaný v souvislosti s jakoukoliv formou obchodu, stravování nebo události, která je striktně krátkodobá, je založen na principu překvapení, nabízí nečekaný a netradiční zážitek „teď a tady“. Pop-up průmysl má již dlouholetou tradici v USA, kde existuje množství serverů, které zprostředkovávají komunikaci mezi majiteli nevyužívaných prostorů a provozovateli dočasných aktivit, a tento trend se šíří dále přes hranice kontinentů. Příspěvek se bude zabývat analýzou otázek pop-up v zahraničí, úspěšnost individuálních projektů v České republice, česká pop-up kulturní scéna podpořená platformou pro komunikaci a řešení problémů spojených nejen s legislativním procesem., Contemporary generation called “millenials” comes with a new lifestyle. Therefore market needs to adapt to it in order to keep up with current trends. The generation is provided with almost unlimited opportunities for their own realization. They spend most of their lives online, connected to social networks that determine cultural trends. Sharing experiences through blogs and posting photos is a new form of passing on experience. A difference between live experience and the one absorbed through social platforms is blurred. Enthusiasm for traveling and discovering new things does not match long-term planning and prefers short-term and temporary forms of operation. Therefore this lifestyle opens to pop-up trend. Pop-up is not one of new trends. Pop-up benefits from unlimited possibilities of newly arisen cultural scene as well as a number of abandoned and neglected places in the very centres of cities. Pop-up is a general term used with any form of business including gastronomy or cultural event which is strictly short-term. It profits from a moment of surprise, it offers an unexpected and unique experience “now and here”. In the US, the pop-up industry has a long tradition and there exist many servers that provide communication between owners of unused spaces and operators of temporary activities and this trend spreads among continents. Pop-ups abroad, a success of individual projects in the Czech Republic, the Czech pop-up cultural scene supported by a platform for communication and solving problems related not only to the legislative process are questions that will be analysed by this article.

Současná generace přináší nový životní styl, jemuž se trh musí přizpůsobit, pokud chce udržet krok s aktuálními trendy. Generace, kterým se otevřely nepřeberné možnosti vlastní realizace, většinu svého života tráví „online“, připojeny na sociálních sítích, které určují kulturní dění. Sdílení zážitků pomocí blogů a fotek je novou formou předávání zkušeností, stírá se rozdíl mezi skutečným prožitkem a tím předaným prostřednictvím sociálních platforem. Entuziasmus pro cestování a objevování nových věcí se neslučuje s dlouhodobým plánováním a preferuje krátkodobé a dočasné formy fungování. Proto životní styl založený na těchto hodnotách poskytuje prostor pro trend označovaný jako pop-up. Pop-up nepatří mezi nové tendence. Úspěch pop-upu je postaven současně na neomezených možnostech tvorby nově vzniklé kulturní scény a množství opuštěných a zanedbaných míst v samotných centrech dění po ekonomické recesi. Pop-up je obecný termín užívaný v souvislosti s jakoukoliv formou obchodu, stravování nebo události, která je striktně krátkodobá, je založen na principu překvapení, nabízí nečekaný a netradiční zážitek „teď a tady“. Pop-up průmysl má již dlouholetou tradici v USA, kde existuje množství serverů, které zprostředkovávají komunikaci mezi majiteli nevyužívaných prostorů a provozovateli dočasných aktivit, a tento trend se šíří dále přes hranice kontinentů. Příspěvek se bude zabývat analýzou otázek pop-up v zahraničí, úspěšnost individuálních projektů v České republice, česká pop-up kulturní scéna podpořená platformou pro komunikaci a řešení problémů spojených nejen s legislativním procesem., Contemporary generation called “millenials” comes with a new lifestyle. Therefore market needs to adapt to it in order to keep up with current trends. The generation is provided with almost unlimited opportunities for their own realization. They spend most of their lives online, connected to social networks that determine cultural trends. Sharing experiences through blogs and posting photos is a new form of passing on experience. A difference between live experience and the one absorbed through social platforms is blurred. Enthusiasm for traveling and discovering new things does not match long-term planning and prefers short-term and temporary forms of operation. Therefore this lifestyle opens to pop-up trend. Pop-up is not one of new trends. Pop-up benefits from unlimited possibilities of newly arisen cultural scene as well as a number of abandoned and neglected places in the very centres of cities. Pop-up is a general term used with any form of business including gastronomy or cultural event which is strictly short-term. It profits from a moment of surprise, it offers an unexpected and unique experience “now and here”. In the US, the pop-up industry has a long tradition and there exist many servers that provide communication between owners of unused spaces and operators of temporary activities and this trend spreads among continents. Pop-ups abroad, a success of individual projects in the Czech Republic, the Czech pop-up cultural scene supported by a platform for communication and solving problems related not only to the legislative process are questions that will be analysed by this article.