Search

Porucha s bludy se zpravidla vyznacuje jediným bludným přesvědcenim nebo systemem několika vzajemně propojených bludů. Bludna přesvědceni se mohou vytvořit na podkladu realne, obvykle zraňujici, ponižujici ci stresujici udalosti. Rozeznavame několik podtypů: persekucni, žarlivecký, erotomanický, somatický, grandiozni, smisený a nespecifický. Bludy mohou přetrvavat dlouhodobě, mnohdy mnoho let. Terapie pacientů s touto poruchou býva obvykle narocna, protože se zpravidla nepovažuji za nemocne a nemaji sklony vyhledavat lecbu. Uspěch lecby výrazně zavisi na kvalitě terapeutickeho vztahu. Jednim z terapeutických cilů je motivovat pacienta k uživani antipsychotik, ktera jsou lecbou volby. U bludů somatickeho podtypu může pomoci lecba antidepresivy. Kognitivně behavioralni terapie vyvinula strategie pro lecbu chronických bludů. Specifickou strategii pro změnu bludneho přesvědceni je periferni dotazovani.

Uvod: Citova vazba vznika v ranem dětstvi mezi ditětem a primarni pecujici osobou a zasadnim způsobem ovlivňuje sebehodnoceni ditěte a jeho vnimani světa jako bezpecneho mista. Cilem teto přehledove studie je představit soucasný stav poznani týkajici se vztahu mezi vazbou a obsedantně kompulzivni poruchou (OCD), průběhem poruchy a ucinnosti lecby.

Rozpoznani poruch nalady a jejich lecba se v poslednich letech znacně zlepsuje. V ramci veřejneho zdravi a problematiky rozvoje depresivni poruchy je důležite výzkumně identifikovat rizikove faktory, ktere se podileji na jejim vzniku. Jednim z rizikových faktorů je manželský nesoulad, avsak hlubsi pochopeni konkretnich cinitelů v procesu vztahove problematiky, rozvoje a udržovani depresivni poruchy je dosud malo zname. Pro zlepseni lecebných výstupů je zapotřebi dalsiho výzkumu interpersonalnich faktorů podilejicich se na nastupu a průběhu depresivni poruchy.

Reskripce v imaginaci je jednou ze zakladnich technik integrativniho psychoterapeutickeho směru schematerapie. Jadro techniky spociva v identifikaci konkretni bolestne nebo traumaticke vzpominky a zjistěni nenaplněných potřeb v teto situaci. Potřeby, ktere se k situaci važou, se v ramci přepisu v imaginaci dosyti skrze "nový přiběh", který si pacient s pomoci terapeuta vytvoři a představi. V průběhu individualni nebo skupinove terapie pacient zpravidla podstupuje přepis opakovaně a u různých vzpominek. Vzpominky postupně propojuje s každodennimi situacemi a uci se je zvladat vice adaptivně, v souladu se svými potřebami a s potřebami druhých. Zvysuje tak postupně schopnost introspekce, sebekontroly a pece o vlastni potřeby. Při realizaci techniky se mohou objevit různe překažky, z nichž v textu rozvadime předevsim faktory na straně terapeuta a na straně pacienta. Text nabizi některe možnosti řeseni těchto překažek.

Obstrukcni spankova apnoe (OSA) je nejcastějsi poruchou dýchani ve spanku s celoživotni prevalenci 2–14 % dospěle populace. Podstatou onemocněni jsou rekurentni apnoicke pauzy ve spanku, jejichž podkladem je uzavěr dýchacich cest na konci exSpiria. Nejcastějsi přicinou je nahromaděni tukove tkaně v okoli hltanu a měkkeho patra. Apnoicke pauzy vedou k aktivaci sympatiku, fragmentaci spanku a jeho nedostatecne kvalitě. Diagnostika se provadi ve spankových laboratořich a lecba spociva v režimových opatřenich, redukci hmotnosti a v aplikaci přetlaku do dýchacich cest pomoci přistroje CPAP (continuous positive airway pressure) spojeneho s oblicejovou maskou. V literatuře je diskutovana OSA jako casta komorbidita afektivnich a kognitivnich poruch, ktera při nerozpoznani může zhorsovat přiznaky zakladniho psychiatrickeho onemocněni a branit dosaženi remise. Clanek shrnuje zakladni mechanismy vzniku spankove apnoe, jeji rizikove faktory, přiznaky, lecbu a jeji vliv na přiznaky a terapii afektivnich poruch a poruch kognitivnich funkci.