Search

This paper is focused on the root cause analysis of post project phases. The research has been linked to the identification of the 21 most common reasons for not executing post project phases. The main aim of this paper is to identify the root causes of not executing selected post project phases. The empirical research was performed as qualitative research employing the observation and inquiry methods in the form of a controlled semi-structured interview. The research was realised in the Czech Republic in 2017 and 2018. The key performances for ensuring a functional, effective and systematic post project process are based on the principles of knowledge management. The identified causes were used as inputs for the proposed measures with the aim to make the post project process more effective. The main contribution of the paper is the overview of techniques that may be recommended for post project analysis. These techniques are demonstrated in detail on particular examples of the analysis of the most common reasons for failure to implement post project phases. The described examples demonstrate the procedure to be followed in order to identify the root cause of the analysed phenomenon. At the same time, the paper also describes proposals of recommended measures that should minimize the root causes resulting in negative outcomes. The paper explicitly emphasizes and shows the connection between knowledge management and post project phase effectiveness., Příspěvek je zaměřen na analýzu kořenových příčin neprovádění poprojektových fází. Výzkum navazuje na dříve identifikovaných 21 důvodů neprovádění poprojektových fází. Hlavním cílem je identifikovat kořenové příčiny neprovádění vybraných poprojektových fází. Empirický výzkum byl realizován jako kvalitativní výzkum s využitím metody pozorování a dotazování v podobě techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum byl realizován v České republice v letech 2017 a 2018. Klíčové ukazatele zajištění funkčního, efektivního a systematického procesu poprojektových fází vychází z principů řízení znalostí. Identifikované příčiny byly použity jako vstupy pro navrhovaná opatření s cílem zefektivnit proces realizace poprojektových fází. Hlavním přínosem článku je přehled technik, které mohou být doporučeny pro analýzu poprojektových fází. Tyto techniky jsou podrobně demonstrovány na konkrétních příkladech nejčastějších důvodů neprovedení fází projektu. Popsané příklady prezentují postup, který je třeba, pro identifikaci kořenových příčin zkoumaného jevu, dodržet. Příspěvek dále popisuje opatření, formou návrhů a doporučení, která by měla minimalizovat příčiny, vedoucí k negativním výsledkům. Příspěvek explicitně zdůrazňuje a ukazuje na souvislost mezi znalostním management a efektivitou poprojektových fází.

The paper is focused on the analysis of the key aspects of sustainability projects, namely advanced risk management and project knowledge. These aspects are recommended to the attention of institutions and project managers when designing and executing new projects simultaneously with quality and project status management. The aim of the paper is to point out the critical factors that have recently affected the success of sustainability projects, which is also its contribution. Empirical research focused on the identification of the application level of the post-project phases in project management in the Czech Republic in 2016 and 2017 was performed. The research was performed as qualitative research employing observation and inquiry methods in the form of a controlled semistructured interview. The research identified 21 most common reasons for not executing post-project phases. Ensuring good and efficient progress of post-project phases, in particular by the means of post-implementation system analysis and compilation of a set of improvement suggestions for subsequent project management, forms the practical background for application of knowledge management and project management principles. A case study focused on the application of fuzzy logic in project risk assessment has been elaborated. In practice, current project management requires the application of advanced risk analysis methods that will replace the simple risk values estimated by calculations of separate risk components., Článek se zaměřuje na analýzu klíčových aspektů projektů udržitelnosti. Jedná se o pokročilé řízení rizik a znalostí projektu. Tyto aspekty doporučují pozornosti institucím a projektovým manažerům při návrhu a realizaci nových projektů současně s řízením kvality a stavu projektu. Hlavním cílem článku je identifikovat kritické faktory úspěchu projektů udržitelnosti, což je současně jeho přínosem. Byl realizován empirický výzkum zaměřený na identifikaci úrovně aplikace po-projektových fází při řízení projektů v České republice v letech 2016 a 2017. Výzkum byl realizován formou kvalitativního výzkumu s využitím metody pozorování a metody dotazování v podobě techniky řízeného polo-strukturovaného rozhovoru. Výzkum identifikoval 21 nejčastějších důvodů, proč se po-projektové fáze nerealizují. Zajistit dobrý a efektivní průběh po-projektových fází, zejména prostřednictvím post-imlementační systémové analýzy a vypracováním souboru návrhů pro zlepšení řízení následných projektů, v praxi představuje východisko pro využívání zásad znalostního management v projektovém řízení. Byla zpracována případová studie zaměřená na aplikaci fuzzy logiky při hodnocení rizik projektu. Současný projektový management v praxi vyžaduje aplikovat pokročilé metody pro analýzu rizik, jež budou nahrazovat prostý odhad celkové hodnoty rizika výpočtem separovaných složek rizika.