Search

Adaptace začínajících učitelů na školách není izolovaným procesem. Vý- znamně do ní vstupují kolegové (především uvádějící učitelé) a vedení školy. O jejich působení při uvádění začínajících učitelů však zatím nevíme mnoho. Cílem předklá- dané studie je proto popsat současnou podobu uvádění začínajících učitelů do praxe českých škol a zmapovat potřeby jednotlivých aktérů vstupujících do tohoto procesu. K tomu bylo použito kvantitativně orientované šetření, v němž byly dotazníkem oslo- veny tři skupiny respondentů: začínající učitelé, uvádějící učitelé a osoby odpovědné za uvádění začínajících učitelů, a to v mateřských, základních a středních školách. Vy- brané výsledky prezentují typické znaky současného stavu uvádění začínajících uči- telů, základní potřeby sledovaných skupin respondentů v tomto procesu a vnímanou profesní perspektivu respondentů.

Cílem studie je představit a popsat nově se formující výzkumnou oblast označovanou jako analytika učení (learning analytics), která se zaměřuje na využití kvantitativních metod v rámci výzkumu učení (převážně) ve virtuálním prostředí. V první části příspěvku se věnujeme historickým kořenům analytiky ve vzdělávání a mapujeme různé inspirační zdroje, ze kterých analytika učení jakožto svébytná oblast výzkumů vychází a čerpá. Dáváme analytiku učení do souvislosti s příbuznými výzkumnými oblastmi v kontextu výzkumů technologiemi podporovaného učení (technology enhanced learning). Druhá část studie se zaměřuje na samotné vymezení analytiky učení a zpřesnění pojmů. Zároveň přibližuje a srovnává některé z užívaných konceptů (úrovně analytiky ve vzdělávání, proces analytiky učení). Třetí část prezentuje hlavní výzkumné směry analytiky učení, které lze identifikovat v doposud publikovaných odborných zdrojích.