Search

Marulićeva Institucija imala je snažan odjek u Češkoj te tako postoje čak dva prijevoda toga djela na češki jezik. Uz dosad poznati tiskani češki prijevod Marulićeva traktata De institutione bene vivendi per exempla sanctorum, autora Šimona Lomnickoga iz Budče (Šimon Lomnický z Budče), pod naslovom Cesta do Nebe (1621.), u praškoj Sveučilišnoj knjižnici (sign. XVII. D. 14.) čuva se još jedan, rukopisni prijevod Institucije s naslovom Historiae aneb Kniha o ustanovení a řízení pobožného života. Za razliku od tiskanoga prijevoda, koji obuhvaća samo pet poglavlja toga Marulićeva djela, rukopisni je prijevod opširan i zapisan na 478 stranica neobjavljena rukopisa. Dodatna je razlika i u tome što je rukopisni prijevod dosta nepoznat i neistražen te o njemu ne postoje zapisi u bogatoj literaturi o Instituciji. U kataložnome opisu rukopisa za potrebe praške knjižnice, koji je 1906. sastavio Josef Truhlář, navodi se kako je riječ o prijevodu nepoznata autora i podrijetla. Prema podatcima navedenima na stranicama rukopisa prijevod je izrađivan u razdoblju od 1620. do 1622. godine, i to prema predlošku antverpenskoga latinskog izdanja iz 1593. godine te nekoga nenavedenog njemačkog prijevoda. Rukopisni prijevod nastao je u Starom Etinku (Altötting) u Bavarskoj. Razlika između tih dvaju prijevoda nije samo u njihovoj cijelosti nego i u porukama koje taj prijevod nosi. Šimon Lomnický iz Budče snažno je angažiran prevoditelj, koji svoj prijevod piše u jeku Tridesetogodišnjega rata i posvećuje ga jednomu od sudionika takozvane druge praške defenestracije Vilému Slavati, dok je anonimni rukopisni prevoditelj više usmjeren na općenite kršćanske i biblijske pouke te ne korespondinira s aktualnim društvenim zbivanjima. U radu ćemo ponuditi opis dosada nepoznatoga češkog rukopisnoga prijevoda, predstaviti njegov sadržaj te ga formalno usporediti s antverpenskim latinskim izdanjem Institucije, koje je 1593. tiskao Martinus Nutius. Nadalje ćemo usporediti i analizirati poruke koje prevoditelji tih dvaju prijevoda šalju svojim čitateljima. Nadamo se time pridonijeti istraživanju dosad nedovoljno zastupljene teme prijevoda Marulićevih djela na češki jezik., In this article, we have presented the two 17th century Czech translations of the Marulić’s Institutiones. The first one is only a partial translation, made by the Czech well-known writer and poem Šimon Lomnický z Budče. His translation consists of only a few chapters from the 5th book and it was printed and published in 1621 under the title Cesta do nebe. His translation corresponds with the actual social and political events in the Czech Republic in those times, the Second Defenestration of Prague 1618, which led to the Thirty Years’ War and its first Battle of White Mountain 1620, in which Protestants and Catholics were confronted. Under these circumstances, Šimon Lomnický z Budče translates Marulić’s Institutiones and dedicates his translation to one of the people that were defenestrated, to Vilém Slavata, and picks the chapters from the Institutiones, which speak about martyrdom and patience. Šimon Lomnický z Budče is a highly engaged Catholic writer and he translates the Marulić’s Institutiones in order to give comfort and strength through the examples from the Institutiones to the Czech Catholics. The second translation called Historiae aneb Kniha o ustanovení a řízení pobožného života was made by an anonymous author at the same time as the first one from 1620 to 1622. It was not printed and published, but we suppose that the whole of Marulić’s work was translated. The saved manuscript lacks 48 pages from the original translation, which were probably lost during bookbinding. The only information about the translation were written on the 217th page of the manuscript in a special note, which reveals the time and the place of translation (Altötting in Germany) and the fact that the translation was made according to the Latin edition of Institutiones from Antwerpen made in 1593 and some unknown German translation. The translation was made probably as the sketch for the printed edition and it is interesting in the sense of the ongoing censure of the Marulić’s Institutiones. This translation consists of parts of the work which were censored in the German translation, and those parts were clearly marked by the translator. Although the translation was made at the same time as the first Czech partial translation, it does not correspond with the political events in the Czech Republic and in its foreword, only the general human and Christian messages were mentioned. Those two translations are not comparable but they testify the rich reception of Marulić’s works in the Czech Republic after the big censure of Marulić’s works in the 16th century.

Jednou z nových sociálních sítí, které přitahují pozornost lidí, je Instagram, který se stává médiem pro sdílení fotografií a videí. Cílem studie je klasifikovat a popsat typ tvoření slov ze slovního základu Instagram pomocí slovotvorné teorie navržené Sablayrollesem (2000; 2017; 2019) a klasifikovat a analyzovat nová slova utvořená z lexému instagram nebo z fraktolexému insta- v češtině a francouzštině. Studie mapuje neologismy v češtině zachycené v online databázi Neomat a neologismy ve francouzštině zachycené na webové platformě pro neologismy Néoveille. Výsledky vyhledávání jsou porovnávány s lexémy nalezenými v korpusech Czech web 2017 (csTenTen17) a French web 2017 (frTenTen17) a Araneum Bohemicum III Maximum a Araneum Francogalicum III Maximum. Dva nejčastější způsoby tvoření slov v češtině a francouzštině jsou afixace a skládání. Česká a francouzská slova tvořená derivačním procesem afixace používají buď předpony, nebo přípony, případně obojí. Při skládání se spojují dva kořeny nebo celá slova a vzniká nové slovo. Hlavním výsledkem analýzy je seznam odvozených a složených slov od lexému instagram v češtině a francouzštině. One of the new social media, which attract people´s attention is Instagram which becomes a media of photo and video sharing. The aims of the study is to classify and describe the type of word formation on the name Instagram using word formation theory proposed by Sablayrolles (2000; 2017; 2019) and to classify and analyze new words formed of the lexeme instagram or of the fracto-lexeme insta- in Czech language and French language. The study maps neologisms in the Czech language captured in the online database Neomat and neologisms in the French language captured in the web platform for neologism Néoveille. The search results are compared with lexemes found in corpora Czech Web 2017 (csTenTen17) and French Web 2017 (frTenTen17) and Araneum Bohemicum III Maximum and Araneum Francogalicum III Maximum. The two most common ways that words are formed in Czech and French are by affixation and compounding. Czech and French words formed by the derivational process of affixation used either prefixes or suffixes or both. In compounding, two roots or complete words are combined to make a new word. The main result of the analysis is a list of derived and compound words from the lexeme instagram in Czech and French.

Lipreading is one of the communication systems of people with hearing impairment. We encounter it when communicating with individuals with hearing impairments from an early age to old age, regardless of the type of hearing impairment or compensatory aid that the individual uses. The difference is in the degree of usage and understanding that results from the individual needs and capabilities of each person. Lipreading is a very demanding mental activity. Not every individual with a hea-ring impairment can lip-read or is able to learn to lip-read. However, its successful acquisition can play a major role in speech comprehension, education and everyday life.

So-called folk linguistics, i.e. folk beliefs concerning language, may be a valuable source of information for various linguistic fields and for practical applications, e.g. in teaching practice. The author presents an analysis of folk linguistics as it can be reconstructed from Internet discussions by Czechspeaking women (especially mothers). The results show that the folk theory of language and its use is quite complex, with multiple connections to a scientific theory of language (probably acquired through school education) and with important evaluative features (including e.g. folk theories of correctness and errors). The author proposes a new Czech term (laická jazykověda) and suggests that the theory should be seen as dynamic (e.g. changing over time and during speakers’ lives) and structured (e.g. consisting of a centre and peripheries and containing several “layers” of shared sub-theories).

The paper discusses the typology of metalinguistic comments in the speech of representatives of the Slavic minority communities residing in the Republic of Srpska (Bosnia and Herzegovina). Using a corpus of examples from the Ukrainian, Polish, Slovene and Czech languages gathered during fieldwork carried out between 2016 and 2019, the authors show that the informants provide both contact elements and intralinguistic units with metalinguistic comments. Such comments reflect the complex ethnic and confessional composition of the area where the field research was conducted, providing information about the linguistic situation in the communities under scrutiny.

The aim of this minireview is to analyse the existing Czech research in the field of Queer Linguistics with the use of the meta-linguistic perspective. After a short introduction of Queer Theory ideas and ideas of Queer Linguistics focusing on the terms queer and heteronormativity, the author deals with the Czech denomination of this field. Against the backdrop of the state of Czech Gender Linguistics, additional circumstances of the current state of Czech Queer Linguistics are presented. Those include (apart from the unavailability of relevant literature in Czech libraries) a limited number of experts dealing with the topic, offering queer-linguistic lectures and seminars at Czech universities. In the next part of the article, the existing publications dealing with various topics from the field of Czech Queer Linguistics are analysed. In the final part of the article, some topics which may extend the publication basis of the field are outlined as they also may help to reflect the current social topics in the Czech Republic.

In order to describe changes in the lexical system, M. Dokulil used the metaphor of a deep body of water. While down in the deep, nothing is happening, on the surface the water never stops to move, flow, circulate. In Dokulil’s metaphor, the surface layer symbolises those lexical items closely related to social changes: new words and old words whose meaning has changed, or old words that have become elements of new words. The analysis of neologisms occurring during relevant social changes provides a valuable insight into the users’ attitudes towards contemporary events. This paper deals with neologisms and neosemanticism concerning the migration processes that have taken place in Europe from 2011 to 2018. The neologisms are extracted from Neomat, the database for Czech neologisms. An analysis based on word formation and semantics, supported by papers in Neologizmy v dnešní češtině, is followed by an analysis from a sociolinguistic perspective, relying on the work of V. Dvořáčková, E. Mleziva and the theoretical frame given in the monography of V. Muhvić-Dimanovski. The focus of this article will be on those words which denote concepts related to the great migrations of our time. The productive formation by employing prefixes meaning pro or contra indicates a social urge to express polar attitudes on the subject. Due to the relevance of migration processes in a global context, lexical and semantical borrowing constitute the most frequent word formation types. The meaning of some stable lexical items has changed due to an increased frequency of use and this is carried out in two opposite ways: by blurring lines between closely related items and by filling empty spaces in order to gain higher levels of precision.

On Designations for an Illegitimate Child in Old Church Slavonic and in CzechThis article is devoted to designations for an illegitimate child in Old Church Slavonic and in Czech. The study presents Czech expressions (especially dialectal), many of which have not as yet been mentioned in works dealing with this topic, and explains their semantic motivation and etymology. O nazwach nieślubnego dziecka w języku staro‑cerkiewno‑słowiańskim i czeskimNiniejszy artykuł jest poświęcony nazwom używanym na określenie dziecka z nieprawego łoża w języku staro‑cerkiewno‑słowiańskim i czeskim. Przedstawia nazwy czeskie (zwłaszcza formy dialektalne), z których wiele jak dotąd nie pojawiło się w pracach poświęconych tej tematyce, oraz wyjaśnia ich motywację semantyczną i etymologię.

This article helps establish reliable baselines for document-level sentiment analysis in highly inflected languages like Czech and Slovak. We revisit an earlier study representing the first comprehensive formulation of such baselines in Czech and show that some of its reported results need to be significantly revised. More specifically, we show that its online product review dataset contained more than 18% of non-trivial duplicates, which incorrectly inflated its macro F1-measure results by more than 19 percentage points. We also establish that part-of-speech-related features have no damaging effect on machine learning algorithms (contrary to the claim made in the study) and rehabilitate the Chi-squared metric for feature selection as being on par with the best performing metrics such as Information Gain. We demonstrate that in feature selection experiments with Information Gain and Chi-squared metrics, the top 10% of ranked unigram and bigram features suffice for the best results regarding online product and movie reviews, while the top 5% of ranked unigram and bigram features are optimal for the Facebook dataset. Finally, we reiterate an important but often ignored warning by George Forman and Martin Scholz that different possible ways of averaging the F1-measure in cross-validation studies of highly unbalanced datasets can lead to results differing by more than 10 percentage points. This can invalidate the comparisons of F1-measure results across different studies if incompatible ways of averaging F1 are used.

The aim of this study was to develop a research tool for assessing high school students’ academic self-efficacy, which is not yet available in the Czech environment. The research sample consists of 1717 high school students from all regions of the Czech Republic. The research included secondary vocational schools and grammar schools. Pupils filled in the questionnaire for Czech language and for mathematics. The final research tool is highly reliable and also its validity has been verified. Furthermore, the significant relationship between measured academic self-efficacy and the popularity of the school subject was found. Also the link with the school grade, the type of school, specific learning and behavioral disorders and other variables was confirmed.

The Czech language is in a very particular sociolinguistic situation in comparison with other slavonic languages. In this paper I explain the discussion about the existence of diglossia in Czech language, due to the fact that this language has two different varieties for different contexts, in order to show the different positions in Bohemistics during the last decades. This work analyses some grammatical and lexical phenomena from both varieties

This paper describes the training process of the first Czech monolingual language representation models based on BERT and ALBERT architectures. We pre-train our models on more than 340K of sentences, which is 50 times more than multilingual models that include Czech data. We outperform the multilingual models on 9 out of 11 datasets. In addition, we establish the new state-of-the-art results on nine datasets. At the end, we discuss properties of monolingual and multilingual models based upon our results. We publish all the pre-trained and fine-tuned models freely for the research community., Comment: 13 pages

Článek je věnován lexikálním jednotkám označujícím ženu, která se zabývá vědou. Pozornost je zaměřena na rozdíly mezi češtinou a polštinou, a to zejména na syntaktické a sémantické úrovni (možnosti vyjádření oboru činnosti a tvaru takového vyjádření), dále v oblasti slovotvorné (nízká míra užití polského fem. naukowczyni oproti naukowiec, víceslovná vyjádření apod.). Analýza je založena na příkladech z elektronických korpusů textů (Český národní korpus, vč. InterCorpu, Narodowy Korpus Języka Polskiego) ve srovnání s hesly ve slovnících různého typu. This article focuses on lexical units denoting a female scientist in Polish and Czech. It draws attention to differences between the two languages, especially at the syntactic and semantic levels (the possibility of expressing the field of specialisation of a female scientist and the form of such an expression), as well as the level of word formation (low frequency of the use of fem. naukowczyni as opposed to masc. naukowiec in Polish, multi-word expressions, etc.). The study is based on the analysis of concordances in text corpora (the Czech National Corpus, including InterCorp, and the National Corpus of Polish) in comparison with the data available in various dictionaries.

Named Entity Recognition (NER) focuses on finding named entities in text and classifying them into one of the entity types. Modern state-of-the-art NER approaches avoid using hand-crafted features and rely on feature-inferring neural network systems based on word embeddings. The paper analyzes the impact of different aspects related to word embeddings on the process and results of the named entity recognition task in Czech, which has not been investigated so far. Various aspects of word vectors preparation were experimentally examined to draw useful conclusions. The suitable settings in different steps were determined, including the used corpus, number of word vectors dimensions, used text preprocessing techniques, context window size, number of training epochs, and word vectors inferring algorithms and their specific parameters. The paper demonstrates that focusing on the process of word vectors preparation can bring a significant improvement for NER in Czech even without using additional language independent and dependent resources. info:eu-repo/semantics/openAccess

The article entitled The Czech Dialectology Since the Half of 20th Century and Its Current Challenges is an overview of what the Czech dialectology has been dealing with since the Second World War up to the present. The author focuses on the major researchers and their work, on the basic tasks of dialectology and on the development of the Czech dialectological thinking in general. It marginally touches on a new political and social situation in postwar Czechoslovakia, which also brought changes to the linguistic map of this country. From the comprehensive works, the author draws attention mainly to The Outline of Czech Dialectology by Jaroslav Bělič and the collective work Czech Language Atlas (Part 1–6). The selection of sub-topics and literature to a certain extent reflects the needs and preferences of Polish bohemists.

Ponašymu – the mixed language code of Těšín SilesiaThis article describes the development of the linguistic situation in the border region of Těšín Silesia throughout its history, with particular emphasis on the so-called ponašymu – a mixed language code used in the Czech part of the region. It is based on a random combination of forms of the traditional Těšín dialect with the standard Czech language and, to a lesser extent, elements borrowed from the Polish and Slovak languages and from neighbouring Moravian dialects. An important element of the study is the analysis of selected material collected by the author during fieldwork in August 2018. Ponašymu – mieszany kod językowy czeskiego Śląska CieszyńskiegoArtykuł opisuje rozwój sytuacji językowej w pogranicznym regionie Śląska Cieszyńskiego na przestrzeni dziejów, ze szczególnym uwzględnieniem tzw. ponašymu – mieszanego kodu językowego używanego w czeskiej części regionu. Oparty jest on na dowolnym łączeniu form tradycyjnego śląskiego dialektu cieszyńskiego ze standardowym językiem czeskim i w mniejszym stopniu elementami zapożyczonymi z języka polskiego, słowackiego i sąsiednich gwar morawskich. Ważnym elementem pracy jest analiza wybranych materiałów zebranych przeze mnie w trakcie badań terenowych w sierpniu 2018 r.

This article addresses the toponymy of the North Bohemian city of Most, Czech Republic, and its development during the second half of the 20th century. The city of Most makes a unique case, as the old city, first documented in the 11th century, was demolished between 1964 and 1982 to pave the way for coal mining, and replaced by a new one of the same name built by 1987 to the south of the original city area. The article focuses on the urban toponymy of the newly built city of Most (a typical example of a Socialist modernist city), particularly on unofficial (popular) forms of urban names as compared to official street name forms, on the transfer of place names and chrematonyms from the old city to the new one, and on the role of place names in the preservation and creation of the local identity and collective memory. The author shows that the support for saving the old city memory on behalf of the state and local authorities has been a threefold initiative implemented through the conservation of the city name, the transfer of street names, and the use of chrematonyms (mostly names of pubs) specific to the old city. The analysis of urban place names is based on archival sources (predominantly maps), on a field survey, and on individual and group face-to-face interviews with inhabitants of the city performed in the course of 2014 and 2015.

Modern Slavic languages and academic Slavic Studies: processes, tendencies, communication and derivation (review) The article is a review of the volume Specyfika leksyki i slowotworstwa jezykow slowianskich na przelomie XX i XXI wieku (“Prace Slawistyczne – Slavica” series, vol. 136), ed. Zofia Rudnik-Karwatowa, Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy, Warszawa 2012, 188 pp. Wspolczesne jezyki slowianskie a akademicka slawistyka: procesy, tendencje, komunikacja i derywacja (recenzja) Artykul stanowi recenzje pracy Specyfika leksyki i slowotworstwa jezykow slowianskich na przelomie XX i XXI wieku („Prace Slawistyczne – Slavica”, 136), red. Zofia Rudnik-Karwatowa, Slawistyczny Ośrodek Wydawniczy, Warszawa 2012, 188 ss.

Visually irresistible , but essentially unbearable , or on some of Czech adjectives and adverbs The present contribution from the field of comparative Slavonic word for­ mation deals with a specific feature of the Czech language, namely its frequent (in comparison to other Slavonic tongues) use of adjectives of passive possibility (impossibility), which in Czech usually assume the suffix - telný (or ne-telný ), and of so-called viewpoint adverbs, like cenově , vzhledově , and povahově . The article’s main focus is the situation of Czech from a diachronic perspective. Emphasis is also placed upon the differences between particular Slavonic languages as well as in academic traditions of linguistics in particular Slavonic nations. These theoretical remarks are illustrated with examples of different languages conveying the same message with means that are either synthetic (one word, e.g. adjective or adverb) or analytic (multi-word phrase). Vzhledově neodolatelný , ale povahově nesnesitelný , czyli o niektorych czeskich przymiotnikach i przyslowkach Celem artykulu jest zwrocenie uwagi na specyficzną sytuacje jezyka czeskiego, polegającą na wysokiej czestotliwości (w porownaniu z jezykiem polskim lub innymi jezykami slowianskimi) tworzenia i uzywania przymiotnikow (nie)mozliwościowych z formantem - telný (ew. ne–telný ) oraz tzw. przyslowka wzgledu typu cenově , vzhledově , povahově itd. Odwolując sie do odpowiedniej literatury fachowej, autorka przedstawia omawiany temat w ujeciu diachronicznym, zwracając rownocześnie uwage na roznice w konkretnych jezykach slowianskich oraz w interpretacjach prezentowanego zjawiska w tradycji lin­gwistycznej poszczegolnych narodow slowianskich. Uwagi natury teoretycznej ilustrowane są przykladami wyrazania tej samej treści – w zalezności od danego jezyka – w sposob syntetyczny (w postaci przymiotnika/przyslowka) albo analityczny (w postaci konstrukcji wielowyrazowej).

The article deals with the emergence of new connotations in word formation using the suffix -ózní (-osní) for adjectival neologisms and occasionalisms. In contemporary spoken and written Czech language there are a number of such neologisms. The author bases his findings in examining the SYN2015 corpus of the Czech National Corpus and available Czech dictionaries. Besides neologisms and occasionalism, the attention is given to loans that are already used and terminological adjectives with the aforementioned suffix. XVIII 1 19 29 2 Bohemistyka

This article deals with the issue of so-called formality and informality in language communication in Czech; the aim is to clarify this frequent but not unambiguous concept. We comment some basic aspects of this concept, e. g. the connection with the pragmatic aspects of communication as well as with language and extra-lingual standards and other stylistic dichotomies. Part of the text follows up the current trend of deflection from formality (as well as from standard Czech) in situations previously or so far fundamentally formal; in more detail we describe this trend in media communication.

International audience; Before language entered the program of national movement in Bohemia, it was at the core of pedagogical publishing. The issue of the language first revealed a contradiction between two leading principles of the Maria-Theresa’s reform aiming at a diffusion of literacy: the necessity to adapt to pupils on the one hand, the effort to reach out uniformization of schooling on the other hand. Publishing textbooks in Czech became then an economic issue that fostered rivalries between local (Bohemian) actors and central authorities who thrived for a strict centralized publishing and decision making. Finally, printing and publishing school books in Czech led their author to attempt a first normalisation of the transcription of Czech language, far before linguists were forced to do so; Dès avant que la langue ne fût investie par les programmes de l’éveil national, elle le fut par les acteurs de la publication pédagogique selon trois aspects. Tout d’abord, la question de la langue révéla les contradictions entre deux principes de la diffusion de l’alphabétisation : la nécessité de s’adapter aux élèves d’un côté et l’effort d’uniformité de l’autre. Publier des manuels en allemand ou en tchèque devint ensuite pour les acteurs locaux du marché du livre un enjeu économique qui exacerba leur confrontation aux autorités centrales qui cherchèrent à appliquer une centralisation absolue des processus de décision et de production des manuels. Le fait de publier des manuels en tchèque conduisit enfin leurs auteurs à tenter une première normalisation de la langue, bien avant que ne soient forcés de le faire les linguistes érudits.

Part 4: Optimization, Tuning; International audience; For lossless data compression of the texts of natural language and for achieving better compression ratio we can use linguistic and grammatical properties extracted from the text analysis. This work deals with usage of word order, word categories and grammatical rules in sentences and sentence units in Czech language. Special grammatical properties of this language which are different from for example English language are used here. Further, there is an algorithm designed for searching similarities in analyzed sentence structures and its next processing to final compressed file. For analysis of the sentence units a special tool is used which allows parsing on more levels.

The article deals with the theory of language interference in the lexis of Czech and Polish languages. The author defines the term, specifies several types of interference, and describes some aspects of Czech and Polish lexical typology. Based on particular occurrences the author offers classification into three basic types of lexical interference, so called lexical transfers.

The article describes the role which national corpora can and should play in creating the great Polish-Czech/ Czech-Polish dictionary. The article analyses functions of the language corpora in preparing single and multi-word dictionary entries in an e-dictionary. Concrete examples have been used for the purposes of the detailed analysis of polysemy and homonymy in the process of creating dictionary entries. Also, the methodology of monolingual lexicography (e.g. identifiers and definitions) is presented in the description of dictionary entries (words or phrasemes) in the dictionary. Particular focus is put on creating dictionary entry structure and using the national corpora. Some concrete examples have been used to illustrate selectivity and incompleteness in the description of lexical unit meanings found in dictionaries not based on the texts from the language corpora. The article emphasises the significance of language corpora in creating entries as they are a useful source of frequency data in creating dictionary entries. The article is based on the corpus data from the National Corpus of Polish (NKJP) and the Czech National Corpus (ČNK).

The article focuses on the problem of graphic adaptation of new foreign loan- words (namely anglicisms) and their varied forms used in the contemporary Czech language. The author concentrates on several selected types of lexemes with the help of their evaluation by the youth aged 12 to 18 years, and comments on the linguistic character of their forms (standard or substandard, semantically modified, stylistically symptomatic etc.).

The presented article deals with communicative and politeness strategies chosen by Czech native speakers. The method of the research was a discourse completion test; data collected in 2003 and 2011 were compared. Several situations (forms of addressing, thanks, apologies) were presented to the informants, their task was to write down a spontaneous reaction. In relation to Hofstede´s dimensional model several observations were made: power index is getting smaller in formal communicative situations, the use od academic titles declines. There is a rising tendency to individualism and competition, speakers often violate modesty maxim, express their needs and emotions more openly. However, the low tolerance of uncertainty does not allow those tendencies to be manifest in formal situations where there is a great risk of face loss, in formal situations speakers prefer stereotypical formulas and chose indirect strategies.

The paper discusses the Czech Aphorisms of Jan Sobotka. Czech aphorist in his compositions misses values, which are considered to be the most important in the contemporary world. That is why he seeks the way through which one could understand surrounding him reality and follow the rules, which guarantee proper functioning of individual in this reality. In addition, he creates human rules according to nature’s principles: to survive. He also seeks to excuse a man’s behaviour, which depends on a situation in which he is, although it seems that it is rather ironic approach to the problem. Searching wisdom of life became a reason for Jan Sobotka to describe a typical for him image of the world in the distorting mirror (Eulenspiegel), which corresponds to didactic nature of aphorism (although nowadays in aphorisms that nature is hidden) and principle: let us learn on others’ mistakes, because learning on our own costs us much.

Kulturní a jazykové vztahy mezi Čechy a Slováky existovaly ještě před vznikem společného státu. V rámci Československa (od r. 1918) se začaly vyvíjet na kvalitativně jiné úrovni: teorie čechoslovakismu (tj. jednoho československého národa a jednoho československého jazyka ve dvou zněních – českém a slovenském) prostřednictvím jazykového zákona (1920) napomáhala konvergenci obou jazyků. Teprve Ústava 9. května deklarovala rovnoprávnost obou národů a zrušila jazykový zákon z r. 1920. Pro komunikaci Čechů a Slováků je typická dvojjazykovost, která je umožněna extrémní genetickou blízkostí obou jazyků. Ani rozdělení státu (1992), kdy byly přímé i nepřímé kontakty zredukovány a nastala tak očekávaná divergence češtiny a slovenštiny, nevznikla mezi oběma jazyky výrazná komunikační bariéra. Tuto skutečnost dokazují také sociolingvistické výzkumy zaměřené na některé aspekty česko-slovenských (nejen) jazykových vztahů. Cultural and linguistic relations between Czechs and Slovaks had already existed before establishment of joined State. In Czechoslovakia (since 1918), these relations started to evolve on a qualitatively different basis: theory of czechoslovakism (i.e. one Czechoslovak nation and one Czechoslovak language in two versions – Czech and Slovak) through the 1920 Language Act helped to converge both languages. It was only the Constitution from May 9 that declared equal rights for both of nations and terminated 1920 Language Act. The communication of Czechs and Slovaks is characterised by „di-lingualism”, which is possible due to an extreme genetic vicinity of both languages. Even after the State secession (1993), accompanied by the reduction of direct and indirect contacts resulting in expected divergence of Czech and Slovak languages, a substantial barrier in communication between the two languages has not occurred. This fact is also proved by socio-linguistic researches focusing on some aspects of Czech-Slovak (not only) linguistic relations.

Článek uvádí na základě široké excerpce názory současných českých spisovatelů na jejich těsnou spjatost s mateřským jazykem, s rodnou zemí a kulturou a na kvality češtiny. Všímá si také postojů spisovatelů k jazykovým prostředkům, které jsou pro český jazyk charakteristické. Spisovatelé při svém vyjadřování o češtině často reflektují její vztah k cizím jazykům. On the basis of the extensive excerption, the article deals with the contemporary Czech writers’ opinions of on their close connections with their mother-tongue language, native country and its culture and the qualities of the Czech language. The author focuses also on the attitudes of the writers to the means of language that are characteristic of the Czech language. In connection with the Czech language, the writers often reflect their relationship to foreign languages.

Východiskem pro autorku bylo tvrzení, že se velmi často setkáváme s obecně formulovaným názorem o nízké úrovni žákovského vyjadřování. Její zkoumání zaměřené na synonymii omezené skupiny lexikálních jednotek ukázalo na konkrétní příklad vyjadřovací chudoby. A proto autorka zkoumá slovní zásobu jazykových projevů žáků základní školy. Žáci ve svých komunikátech synonymii jazykového systému nevyužívají a potíže jim činí také práce se synonymy předem danými. Je tomu tak i přesto, že uvedené lexémy jsou součástí dětské slovní zásoby (viz testové úkoly 3 a 5). Autorka se domnívá, že uvedená zjištění mohou být podnětem pro učitele, aby synonymii věnovali zvýšenou pozornost, aby kladli větší důraz na práci se slovníkem a aby hledali nové kreativní způsoby, jak dětem ukázat, že od znalostí vede přímá cesta k dovednostem. The article deals with pupils’ ability to work with synonyms and their competency to use appropriate lexical means in their written work. Our survey revealed that the children find it difficult not only to work with synonyms provided in advance, but also to use synonyms in specific assignments.

V příspěvku autorka navazuje na výsledky staršího výzkumu zaměřeného na signalizaci projevů zdvořilosti a nezdvořilosti ve specifickém typu mediálního dialogu, a to v late night show Jana Krause Uvolněte se, prosím, která byla až do konce června tohoto roku pravidelnou součástí vysílacího schématu veřejnoprávní České televize. Zkušený moderátor zde při komunikaci s pozvanými hosty vědomě porušoval zdvořilostní principy a útočil na jejich tvář. Programová nezdvořilost byla součástí jeho komunikační strategie směřující k dosažení požadovaného humorného účinku zejména u širšího okruhu komunikantů, tedy mimo vymezený prostor divadla Ponec, v němž se moderátor s pozvanými hosty pravidelně setkával. Moderátoři late night show se v rámci pravidel daného žánru snaží získat diváckou oblibu zejména nekompromisním způsobem vedení dialogu a součástí jejich strategie se tak logicky stává porušování zdvořilostních principů a ohrožení tváře dalších účastníků celého komunikačního aktu. This paper deals with the language possibilities for the expression of language politeness realized in TV broadcast Mr. GS. Moderators of this sort of broadcast prefer expression of the verbal humour to the verbal politeness, so we can see here strong tendency – to attack especially so-called positive face of the over communicants.

Autor se zabývá webovými přezdívkami. K výzkumu sbíral materiál z webové stránky libimseti.cz, která je nejoblíbenějším zábavním portálem v České republice. Na stránce je možno vyhledat uživatele podle sociologických parametrů, jako pohlaví, věk a region. Důležitým faktem je, že uživatelé jsou téměř bez výjimky rodilí Češi. Na serveru lze uživatele členit podle posledního přihlášení. Autor zjistil, že stránku nejčastěji navštěvují teenageři, proto analyzoval přezdívky právě této generace (nicky 8000 uživatelů ve věku od 15 do 19 let). Na základě důkladné analýzy webových přezdívek autor konstatuje, že valná většina české mládeže používá české (popř. anglické) hypokoristikon svého rodného jména a nějaká interpunkční znaménka, popř. číslo, které může odkazovat např. na věk uživatele, ale nejčastěji má pouze rozlišovací funkci od ostatních uživatelů stejné přezdívky. Mladí lidé přidávají ke svým jménům kladné, avšak velice často i záporné přívlastky. V přezdívkách se hojně vyskytují jména slavných osobností, především známých zpěvaček, zpěváků a špičkových fotbalistů. V budoucnosti plánuji podrobit analýze nicky představitelů starších generací, kteří k tvoření přezdívek mívají nezřídka i motivace odlišné. For my research I collected the materials from libimseti.cz website which is the most popular chat portal in the Czech Republic. I examined 8000 users’ nicknames between the age of 15 and 19. Based on the profound research we can state that most of the Czech youngsters use Czech or English hypocorism as their nicknames coming from their own first name and they apply some punctuation marks or numbers that can refer to the users’ age but mainly these are to differentiate the identical nicknames only. The teens quite often adjust positive or negative prefixes to their nicknames. Often celebrities’ names – mainly well-known singers’ or top football players’ names – are used as nicknames.

Češi se stěhovali do Budapešti v druhé polovině 19. století z různých důvodů. Byli takoví, kteří pracovali v Budapešti jako vojáci, státní úředníci nebo zaměstnanci poboček českých finančních institucí, jiní byli dělníci v různých budapešťských továrnách nebo podnikatelé, kteří hledali hospodářské možnosti v rostoucím uherském velkoměstě. Tato česká komunita, pod vlivem silného českého spolkového hnutí 19. století, založila české spolky i v uherském hlavním městě a vytvořila v posledních desetiletích 19. století živý společenský a kulturní život. Až do první světové války v Budapešti fungoval český občanský spolek, beseda a občanské, sociálně demokratické a anarchistické české dělnické spolky i tělocvičná jednota Sokol. Česká komunita v Budapešti se začátkem druhého desetiletí 20. století začala zmenšovat kvůli asimilaci a zpomalení imigrace. I české spolky ztratily členy. V této době budapešťští Češi už navrhovali uspořádání společného vedení a založení společného českého Národního domu v Budapešti podle vzoru české komunity ve Vídni. První světová válka však znamenala velký zlom v životě české komunity v Budapešti. V 1918 fungovaly už jen Beseda a Dělnický spolek a většina Čechů se buď přestěhovala do Československa, nebo se asimilovala do maďarské společnosti. Hungary was not among the primary target areas of the expansionary Czech national movement, nevertheless, a serious interest in the Czech public opinion turned towards the Hungarian relations. Hungarian culture, literature has become very popular in the Czech lands and the representatives of the Czech public life also closely followed the developments in Hungary after the Austro-Hungarian Compromise in 1867. The Czech image of Hungary was positive and, until the last decade of the century, the success of the Hungarian national movement was considered as exemplary for the similar Czech aspirations and the critical approach to the development in Hungary has become dominant only from the nineties. The Czech economic expansion mainly turned to the Cisleithanian territories of the Austro-Hungarian Monarchy and the Balkans, but all the major Czech financial institutions were present with investments and branches also in the Hungarian part of the monarchy and major Czech industrial investments have also taken place in Hungary. The immigration trends to Hungary were consistent with the social changes of the era. Initially, in the early seventies, a significant number of Czech officials and soldiers settled in Hungary, excluding the Czech settlers established in the Military Frontier, in the Banat. After the Austro-Hungarian Compromise a greater number of Czech immigrants arrived in the mid-eighties, since then almost exclusively to the Hungarian capital, Budapest. The Czechs settled in this period were attracted to the Hungarian capital by the Hungarian economic growth; most of them were tradesmen, craftsmen and entrepreneurs, who were considered to find the possibility of the success in the developing metropolis. The other part of the Czech community in Hungary was formed by the officials of the Czech financial institutions and companies expanding towards Hungary, who moved to Budapest only for a short time. The massive immigration of the Czech industrial workers to Hungary started in the nineties of the 19th Century. The Czech workers, similarly the Czech officials, settled down in Budapest or in the suburban towns of Újpest and Kispest also only temporarily. The first Czech clubs in Budapest were born in the late sixties. The Česká beseda was the association of the wealthier, upper middle class Czech citizens and the Workers’ Club, the Českoslovanský dělnický spolek worked mainly as the association of the Czech workers and craftsmen. These two dominant associations played a significant role in the organization of the life of the Czech community in Budapest and in maintainig their relations with the homeland. At the end of the century Social Democratic Czech workers’ associations were born as well, mainly led by Czech workers, who were banned from the Cisleithanian provinces of the Monarchy and therefore moved to Budapest. The Sokol Gymnastics Club also had an important role in Budapest, as it coordinated not only the activities of the Czech clubs in the Hungarian capital, but had a great popularity also among the members of the other Slavonic communities of Budapest, mainly a large number of Slovaks, who were closely linked to the above-mentioned Czech associations, too. The Czech community in Budapest began to decrease at the beginning of the second decade of the 20th Century, mainly because of the slowdown of the Czech immigration and the assimilation. The remaining members of the Czech community in Budapest, on the model of the Czechs in Vienna, planned the establishment of a joint leadership and the foundation of a common Czech National House. World War 1st brought a large fracture in the life of the Czech community in the Hungarian capital. Only the Beseda and the Worker’s Club worked in 1918. The majority of Czechs living in Budapest chose to move back to Czechoslovakia or the assimilation to the Hungarian society.

Autor tohoto příspěvku komentuje výroky o češtině u pěti spisovatelů, kteří se narodili ve dvacátých a třicátých letech minulého století a kteří jako významní slovesní umělci podstatným způsobem zasáhli do vývoje české literatury. Cílem jeho badání je zjistit, jaký mají postoj ke svému mateřskému jazyku vůbec a k češtině v uměleckém díle zvláště. Uvedení spisovatelé napsali celou rozmanitou škálu výroků o češtině. Autor si vybral výroky nejzajímavější. Jsou to především názory, v nichž se autoři dotýkají aktuálních jazykových a jazykově kulturních problémù souvisejících s postavením spisovné češtiny v současné komunikaci (L. Vaculík, J. Škvorecký, P. Kohout). Dále tyto výroky obsahují názory na češtinu v literárních dílech jiných spisovatelů (M. Kundera o J. Skácelovi), nebo vzájemně na sebe reagují (L. Vaculík a J. Škvorecký). Dramatik V. Havel komentuje spisovné jazykové prostředky, které ve svém díle sám používá. Author of the article describes statements about Czech language of well-known modern Czech writers: Ludvík Vaculík, Josef Škvorecký, Milan Kundera, Pavel Kohout and Václav Havel. They are speaking about function of mother tongue in a literary composition or in a daily communication.

Ve svém příspěvku se autor pokusil zamyslet nad didaktickými aspekty frazeologické teorie a frazeografické praxe, nad problémy lingvistické práce s velkými jazykovými korpusy a řadou jiných otázek. Tento pokus podnikl nejen na základě analýzy frazeologie novinových úvodníků, ale i jako modelování části vyučovacího procesu. Proto tedy není účelem zopakovat ani ověřovat výsledky studie F. Čermáka, nýbrž poukázat na možnosti práce – jak pro učitele, tak i pro studenty – s autentickým jazykovým materiálem na základě precizně propracované lingvistické teorie. Materiálovou základnou tohoto zamyšlení se staly redakční úvodníky bývalého šéfredaktora Literárních novin Jakuba Patočky1. Autor si vybral 10 příspěvků s tématy od zahájení školního roku v Čechách až k tématu o mučení vězňů v Guantanámo, tedy tematicky velmi různorodých. At 1996 the founder of Czech theory of phraseology František Čermák has published his paper Idioms in Newspaper Editorials. Editorials have been analyzed for the distribution of idioms in sentences, for structural types of idioms, variations of them and pragmatic expressions. This present report is an attempt of analysis the editorials of Jakub Patočka, former chief of Literární noviny between 2006 and 2008. In my paper I discuss the problem of the idiom usage in topics, but my main gool is to show how the students on seminars of phraseology can identify idioms in texts, and study the different working methods. An another problem is how to apply a procedure for the recognition of idioms in text in the case of a large corpus, such as Czech National Corpus.

Ve svém příspěvku se autorka zabývala českou gramatikou a slovní zásobou z hlediska jejich osvojování mluvčími cizího jazyka. Pokládala za zajímavé uvést některé jevy českého jazyka vzhledem k jinému, velmi vzdálenému jazyku i vzhledem k odlišným výukovým tradicím. Mnohé předložené příklady znovu vedou k zamyšlení nad tím, jak a do jaké míry vést studenty k tomu, aby lépe chápali a osvojovali si cizí jazyk systémově. I když zde uvedená konstatování a moje dosavadní zkušenosti jednoznačně dokazují potřebu komunikačně orientované výuky, ani prvky tradiční výuky gramatiky v ní nelze podceňovat. Autorka připomíná, že mnohé nedostatky vznikají nejen z neznalosti pravidel, ale protože při používání češtiny (při tvoření českých vět) jde vzhledem k výchozímu jazyku v mnoha případech vlastně o nepřirozené procesy. Záměrně neuváděla ani nenavrhovala žádné metodologické a didaktické rady či doporučení, protože ji šlo spíše o inspiraci. This paper uses authentic examples of the expression of Korean students during lessons of practical Czech at Hankuk University of Foreign Studies in Seoul and comments on the linguistic features that represent the greatest problems in the acquisition of Czech. The shortcomings often arise not only from unfamiliarity with the rules of using Czech, but because, with regard to the source language, they are unnatural processes of expression.

Autorka se zabývá analýzou mluvených projevů žáků základní školy se zřetelem na módní slova. Její rozbor zkoumaného materiálu ukázal, že v mluvených projevech žáků jsou velmi časté expresivní výrazy. Mezi nimi dominují expresiva vzniklá přenesením významu (hustý, drsný, libový, vymletý). Módní jsou podle její názoru nejen výrazy časté (trapný, hustý, super, v pohodě), ale také výrazy aktualizované (libový, suprový, vymletý, na pohodu), jež se vyskytují v nižší míře. Nejčastější způsob, kterým je dosahováno intenzifikace vyjádření, je spojování hodnotícího výrazu s adverbiem (hrozně v pohodě, úplně bezvadný), absolutně nejčastěji však s částicí fakt (fakt uvolněný). The present paper focuses on assessment of linguistic means used to express evaluation by the youth generation. We were interested in the children’s choice of expressions; whether there are any new or fashionable expressions in their speech and what expressions are used as intensifiers. Fifteen 3–10-minuts records of students’ spoken language were used as material for the research. The analysis drew us to a conclusion that expressive vocabulary is very frequent in the students’ speech. Among those, vast majority are words originating in a semantic shift (hustý, drsný, libový, vymletý). Everyday words (trapný, hustý, super, v pohodě), but also updated expressions (libový, suprový, vymletý, na pohodu), which are not used so frequently though, are very popular. The most common means of intensifying is adding an adverbial in front of the adjective (hrozně v pohodě, úplně bezvadný). However, by far the most common intensifier is the particle fakt (fakt uvolněný).

W swoim artykule autorka analizuje polskie i czeskie związki frazeologiczne z zakresu mody i kosmetyki, które w ponad 80% analizowanych frazemów posiadają takie same znaczenie lub wykazują duże podobieństwo (211 czeskich związków frazeologicznych i wskazała ich ekwiwalenty w polszczyźnie). Pojawiają się też związki homonimiczne. Polska i czeska frazeologia charakteryzuje się licznymi zbieżnościami, podobnym sposobem obrazowania otaczającej rzeczywistości. Owe podobieństwa wskazują na bliskie pokrewieństwo i wspólne pochodzenie obu języków. Frazeologia czeska znajduje się pod silnym oddziaływaniem niemieckich schematów frazeologicznych. Wpływ ten przejawia się przede wszystkim w kalkach językowych i w dość częstym naśladowaniu niemieckich zwrotów i wyrażeń. The author describes the development of teaching Czech for foreigners from 1989 to present. She depicts the main milestones of development – the reflection of the Common European Framework of Reference for Languages, reference level descriptions for Czech as a foreign language, etc. In order to present the situation of Czech as a foreign language in the Czech Republic she also describes the two concepts of teaching Czech for foreigners – one reflecting and the other not reflecting the prerequisites of the learner.

Autorka se zabývá depropriálním tvořením nových slov v českém jazyce, který je častý a produktivní jev, jehož analýzou lze reflektovat aktuální pohyby jak ve slovní zásobě, tak potažmo i na politické scéně. Podařilo se ji zaznamenat produktivitu některých slovotvorných typů, upozornit na zvýšené užívání prefixace a na módní užívání internacionálních prefixů. Materiál získala jak z velkých normativních slovníků (Slovník spisovného jazyka českého, Nový akademický slovník cizích slov), tak ze slovníků neologizmů (Slovník neologismu, díl1. a 2.), rozdílný je pouze výběr a četnost heslového materiálu. Tento materiál doplnila svým vlastním. Oba soubory pak srovnala. Při komparaci vlastního a slovníkového materiálu se ukázalo, že absence přechýlených pojmenování má vyloženě pozitivní konotace, a při analýze nových pojmenování z hlediska expresivity se většina slovotvorných typů jeví jako neexpresivní, avšak z kontextů byly v drtivé většině případů patrné negativní konotace spojené s lexémem. The author focuses on the description of neologisms warranted by proper names, functioning as deproprial words or expressions. On this basis she tries to prove that deproprial way of creating new words in the Czech language is a very productive and frequent derivational process. The analyzed material comes from everyday newspapers and comprise neologisms created from the proper names of politicians. The author also tries to follow what happens with them in the field of language and how they spread in the lexical store of the Czech language. The author divides the material into thematic groups, in which she distinguishes formal subgroups (nouns, adjectives, adverbs). She pays attention to the increased use of prefixes and the creativity of those who invent neologisms (verb formations improper from the point of view of word formation rules), which she believes are the general tendencies in the development of modern Czech.

Autor se zabývá překládáním egyptologických termínů z arabštiny do češtiny v oblasti turistického ruchu. Upozorňuje, že česká terminologie zažila v poslední době velký rozvoj ve všech oblastech, protože od 90. let začali Češi cestovat po světě, poznávat jiné země a seznamovat se s jinými civilizacemi a kulturami, včetně Egypta. Důvod k tomu vidí v tom, že každý Čech se od dětství učí o starověkém Egyptě a o egyptské civilizaci. V České republice vychází celá řada knih, studií a publikací o egyptských památkách, aby čeští turisté měli k dispozici průvodce. Díky tomu dnes existuje téměř pro každý arabský termín, týkající se egyptských památek, český překlad. Právě proto, že je už řada knih, studií a publikací o egyptských památkách, překladatel působící v oblasti turistického ruchu musí brát v úvahu, že český turista je vzdělaný člověk a že většina Čechů má značné znalosti o egyptských památkách. je tedy nutné, aby byl dobře připraven. Author is dealing with the problem of translation from Arabic to Czech. He’s concentrating on translating terminology from range of egyptology. Author emphasizes that translator should not only translate but also explain some translated words. In this case he should have good knowledge of both languages and both cultures. One of translation problems is difference of grammatical gender between Arabic and Czech, for example Abú Hawl – masculine gender, sfinga – feminine gender.

Autorka se zabývá otázkou „čeština z druhé strany“, protože jistě se bude zvyšovat počet cizinců, kteří chtějí najít v České republice svůj nový domov a kteří budou potřebovat základní jazykovou výbavu, aby se mohli zapojit do společné činnosti spolu s obyvateli komunikujícími česky. Z hlediska péče o výuku češtiny pro cizince nelze opomenout dynamický rozvoj speciálně zaměřených doškolovacích kurzů, které nabízejí soukromé i státní instituce a které reagují na potřeby výukové praxe. Autorka věří, že v řadách lektorů češtiny pro cizince budou i nadále převážně profesionální pedagogové, bohemisté s magisterským stupněm vzdělání. A protože výuka cizinců je didakticky odlišná od výuky rodilých uživatelů, měli by být budoucí učitelé češtiny již v pregraduální přípravě instruováni i k této výuce, pro niž by neměl být jediným kvalifikačním předpokladem požadavek, aby lektor byl rodilým uživatelem češtiny. The author describes the development of teaching Czech for foreigners from 1989 to present. She depicts the main milestones of development – the reflection of the Common European Framework of Reference for Languages, reference level descriptions for Czech as a foreign language, etc. In order to present the situation of Czech as a foreign language in the Czech Republic she also describes the two concepts of teaching Czech for foreigners – one reflecting and the other not reflecting the prerequisites of the learner.

Základním cílem tohoto článku je poskytnout čtenáři přehled o proměnách slovní zásoby češtiny ve 20. století a na základě toho poukázat na význam proměn mimojazykové reality ve vztahu k vývoji lexika. Výrazná restrukturalizace společenského, politického a hospodářského života motivovala vznik nemalé skupiny neologismů, jejichž autory byly především publicisté, kteří potřebovali označit nové skutečnosti, s nimiž se setkávali. Šlo například o okazionalismy cimrmanolog (osoba, zabývající se fiktivní osobou Járy Cimrmana), lunetikofil (fanoušek hudební skupiny Lunetic) či zklausovatět (stát se zastáncem názorů V. Klause), z nichž se některé staly trvalou součástí jazyka mediálních pracovníků. Také pod vlivem řady přelomových historických událostí prodělala slovní zásoba češtiny značné proměny, jejichž jistá část se uplatňuje v běžné spisovné i nespisovné komunikaci i na počátku 21. století, a že český jazyk se na konci 20. století pod vlivem globalizačních tendencí stal předmětem proměn, které se ve stejné době realizovaly i v ostatních slovanských jazycích a které stále probíhají i v současnosti. The article deals with the problematic of the Czech language changes in 20th century. The main attention is given to problematic of the Czech lexicon changes under the influence of historical turns in this century. 20th century was the time of the Czech lexicon dynamical changes, because political, technical and cultural development of the Czech society was very fast and rich. The most interesting historical events, that produced significant part of these changes, was the fall of Austrian Habsburgs empire in the 1918 and the establishment of Czechoslovak democratic state and society in the 1920s and 1930s, the occupation of Czech countries by German forces in the 1939–1945, the establishment of Communist Party government in the end of 1940s and 1950s and the Czech society democratic transformation after the 1989s “Velvet” Revolution. Historical turns are focused on the Czech standard and substandard lexicon. Lexical changes were realized especially in the group of substantives (appellatives and proper substantives) and verbs. The great part of these lexical changes were motivated by German, French, English and Russian languages.

Slovesa typu jít/chodit, běžet/běhat, nést/nosit atd., obvykle označovaná jako slovesa pohybu, poutají opakovaně pozornost badatelů a badatelek zabývajících se slovanskými jazyky. Důvodem je především to, že tato slovesa se chovají v mnohém jinak než „běžná” slovesa nedokonavá. Dosavadní analýzy uvedených českých sloves využívají zejména metody funkčně-strukturní a každý z typů (typ jít i typ chodit) se snaží popsat pomocí minimálního počtu obvykle velmi abstraktních rysů. V této práci se autorka pokouší – s využitím kognitivního přístupu k jazyku – ukázat „významy” obou typů sloves jako uspořádané a vzájemně propojené struktury. The author carries out an analysis of the Czech verbs of movement, such as: jít/chodit, běžet/běhat, nést/nosit etc. with the use of cognitive methods of linguistics. She investigates different uses of a particular verb which form a radial structure of the prototype. This enables to allocate the particular “knots” which are also characterized by the radial structure. The author concludes that semantic structures, of the analyzed by her verbs, coincide with several semantic fields.

Autorka se na materiálu, který získala z medií, snažili vysledovat a popsat nejtypičtější tendence, které při komunikaci respondentů předškolního a mladšího školního věku doprovázejí výstavbu replik, vznikajících jako reakce na otázky přesahující běžný zkušenostní komunikační komplex. Ve sledovaných mediálních dialozích hrála ovšem zásadní roli skutečnost, že moderátorce se dařilo v průběhu všech komunikačních událostí vytvářet ve studiu pozitivní atmosféru, děti se tedy nebály odpovídat a kooperovaly i v případech, kdy odpověď na otázku neznaly, a byly proto nuceny improvizovat. W związku z tym, że w ostatnim okresie obserwuje się rosnące lingwistyczne zainteresowanie mową dziecka, autorka poświęciła swój artykuł komunikacji dzieci w środowisku medialnym. Materiał językowy pochodzi z czeskiego programu telewizyjnego dla dzieci pt. Neviňátka, chodzi więc o tzw. dialog instytucjonalny. Autorka prezentuje tendencje typowe dla odpowiedzi dzieci na pytania prowadzącego program, np.: odchodzenie od odpowiedzi „całym zdaniem“, wykorzystanie dotychczasowej wiedzy w nowym kontekście, eliptyczność odpowiedzi spowodowana odchodzeniem od wzorca składniowego zawartego w pytaniu itp.

Autor představuje problematiku negativního jazykového transferu jako významný faktor způsobující u nerodilých mluvčích jazyka tvorbu defektních výpovědí. Je popsáno využití kontrastivní analýzy několika českých a anglických sloves mluvení (konkrétně sloves říci/říkat/říkávat, mluvit, hovořit, povědět/povídat, oznámit, informovat a konstatovat na jedné straně a sloves speak, talk, say a tell na straně druhé) k predikci projevů negativního jazykového transferu u anglicky mluvících studentů češtiny jako cizího jazyka. Na tomto příkladě autor demonstruje možnost stanovení obtížnosti jazykového učiva na základě výsledků kontrastivního lingvistického výzkumu. Negative language transfer is presented as an important factor causing production of defective utterances with non-native speakers. The use of contrastive analysis of several Czech verbs of speaking (namely říci/říkat/říkávat, mluvit, hovořit, povědět/povídat, oznámit, informovat and konstatovat) and their English counterparts (namely speak, talk, say a tell) for the production of negative language transfer is described with English-speaking learners of Czech to demonstrate the degree to which assessing the difficulty of language subject matter based on contrastive grammar is possible.

The present outline is an attempt to describe the changes which occurred in the Polish and Czech address system following 1989. In the centre of attention there are standard, professional and functional terms of address and also their combinations with a name and surname. The author defines the factors influencing the Polish and Czech address system. Among them, he discerns not only the political and economic ones but also points to the historical, cultural and moral conditions. Special attention has been paid to new phenomena observable in the studied address systems and to the direction of their potential alterations.

This paper examines multiple wh-movement in Czech. Rudin (1988) argues that Czech is a [-Multiply Filled Spec, CP] language in which only one wh-word appears in Spec,CP while the rest are IP-adjoined. It is argued that [-MFS] languages do not exhibit Superiority; however, recent research has shown Superiority to obtain in other [-MFS] languages such as Serbo-Croatian and Russian. I apply this research to Czech data to see if Superiority can be shown to account for the ordering of the multiply fronted wh-words. I conclude by showing that multiple wh-word order in Czech cannot be accounted for solely by the syntax. Rather, it is the complex relationship between syntactic and discoursal factors that determines wh-word order in Czech.