Search

Članek analyzuje varianty ze 17 kodexů ke třem různym homiliim z různych časti chorvatskohlaholskeho breviaře a hleda odpověď na otazku, zda je u všech těchto textů možne rozeznat varianty, podle nichž by je bylo možne zařadit k tzv. severni či jižni textologicke skupině breviařů. Zjišťujeme, že je pouze u některych homilii možne podle variant určit dvě textove linie, ujinych homilii je text ve všech breviařich stejny. Proto je možne vyslovit hypotezu, že i text nachazejici se v dochovanych breviařich ma jeden archetyp, jehož zněni je dobře dochovano v breviařich tzv. ≫severni≪ skupiny breviařů (Vrbnicke, Vita z Omišlje, Mavrova, Kosiňskeho). Z tohoto archetypu po opravach původniho překladu vznikla druha textova linie breviařniho textu přitomna v breviařich tzv. ≫jižni≪ skupiny (Vatikansky 5, 6; Dragučsky, Moskevsky aj.), avšak rozdil mezi těmito dvěma skupinami je patrny pouze u některych breviařnich textů., Članak analizira tekstualne varijante triju različitih homilija koje se nalaze u različitim dijelovima sedamnaest hrvatskoglagoljskih brevijara. Pokušava se naći odgovor na pitanje mogu li se u njima identifi cirati znakovi pripadanja dvjema tekstovnim linijama hrvatskoglagoljskih brevijara – sjevernoj i južnoj. Došli smo do zaključka, da se samo u nekim homilijama mogu identificirati dvije tekstovne linije dok je tekst drugih homilija u svim brevijarima isti. Na temelju toga smo pretpostavili da je tekst, koji se danas nalazi u sačuvanim brevijarima, imao jedan arhetip, koji se dobro sačuvao u brevijarima ≫sjeverne≪ grupe (Vrbnički 1, 2, 3, Brevijar Vida Omišljanina, Mavrov, Kosinjski). Ispravcima toga izvornoga prijevoda nastala je druga tekstološka linija brevijara – ≫južna≪ grupa (Vatikanski 5, 6, Dragućki, Moskovski i dr.), ali se razlike među dvjema skupinama mogu pratiti samo u nekim brevijarskim tekstovima.