Search

Cil: Studium vývoje a efektivity prenatalni diagnostiky vrozených srdecnich vad (VSV). Sledovani celkoveho výskytu VSV a urovně fetalni detekce jednotlivých typů vad. Metodika: Retrospektivni studie, ktera zpracovala udaje o ultrazvukových vysetřenich fetalniho srdce provedených gynekology, genetiky a dětskými kardiology a postnatalnich vysetřenich děti s VSV dětskými kardiology v letech 2011 až 2018. Přitomnost dětskeho kardiologa u vsech autopsii plodů po ukonceni gravidity z důvodu fetalně detekovane VSV. Dosetřeni genetických a extrakardialnich patologii u plodů a novorozenců s významnou VSV. Výsledky: Během sledovaneho osmileteho obdobi bylo v populaci 90 880 živě narozených diagnostikovano 351 (3,9/1 000) významných VSV. V 72 % (252/351) se VSV vyskytly jako izolovane patologie. Prenatalně bylo detekovano 66 % (230/351) VSV. Efektivita screeningu významných VSV postupně stoupala, z 57 % v roce 2008 na 80 % v roce 2018. Nejvyssi fetalni detekci měly vady alterujici morfologii komor (80-100 %). Ve skupině prenatalně detekovaných VSV se 47 % (109/230) rodiců rozhodlo pro ukonceni gravidity, 5 % (10/230) fetů intrauterinně zemřelo a 48 % (111/230) rodin pokracovalo v graviditě. Zavěr: VSV se vyskytuji větsinou jako izolovana anomalie. Významne VSV jsou dobře detekovatelne prenatalně, jejich fetalni detekce ma vysokou efektivitu a trvale se zlepsuje. Nejvyssi detekce je u VSV diagnostikovatelných ze zakladni ctyřdutinove projekce. Participace dětske kardiologie na fetalnim screeningu VSV zvysuje jeho efektivitu a při finalni diagnostice se jevi nezbytna.