Search

The monograph “Criticism in Motion. Literary Criticism and Metacriticism of the 1990s” is based on the author's dissertation of the same name defended in 2018 at the Faculty of Arts of Masaryk University: it deals with the Czech literary criticism of the 1990s, primarily in the form in which it was present in literary and cultural journals of the period. In eight chapters (including methodological introductory and synthesizing conclusion) it represents the most significant tendencies of the then, extremely dynamic thinking about literature, including its contemporary reflection (meta-criticism). In particular, it focuses on the retrospective and anticipatory views of Czech literature, “postmodern”criticism, Catholic, Christian, and eventually spiritual criticism as well as so-called authenticity disputes; reflections of selected prose books are also analyzed. As a whole, the publication presents a comprehensive, plastic picture of the literary-critical and metacritical endeavors of the period; many of the topics identified in the relevant discussion are, as it turns out, highly topical up to now.

Monografie přibližuje široké veřejnosti co nejjednodušší formou složitý systém dávek sociálního zabezpečení podmíněných nepříznivým zdravotním stavem a posuzování zdravotního stavu lékaři lékařské posudkové služby pro účely přiznání těchto dávek. Čtenáři získají nejen aktuální poznatky o posudkové problematice, ale naleznou zde i užitečné praktické rady jak postupovat při žádostech o prodloužení nemocenské, o invalidní důchod, příspěvek na péči, příspěvek na mobilitu, příspěvek na zvláštní pomůcku či průkaz osoby zdravotně postižené. Kniha je bohatě ilustrovaná, kresby svým humorem pomáhají čtenáři orientovat se v textu. Závěry posudkových lékařů mají významný dopad na zdraví a pohodu člověka v bio-psycho-sociálním kontextu posuzované osoby. Kniha by měla přispět k rozhodnutí čtenářů, zda v případě zhoršení zdravotního stavu mají či nemají požádat o některou z dávek ze systému sociálního zabezpečení, a prakticky je celým procesem řízení o dávku provést. Hlavním úkolem publikace je přiblížit běžnému čtenáři komplikovaný úřednický, především posudkově-medicínský jazyk. Přestože je publikace primárně koncipovaná pro širší veřejnost, poskytne potřebné informace studentům lékařských fakult, ale také praktickým lékařům ve specializační přípravě i zkušeným lékařům v praxi. Naleznou v ní spolehlivého rádce pro svoji každodenní praxi, která je těsně svázána také s problematikou činnosti lékařské posudkové služby.

Based on Bezruč material, the present thesis entitled Oldřich Králík, Textual Critic and Editor chronologically follows the establishing and development of textological concepts and editorial approaches of the said scholar. The central topic is closely connected with terms of Králík's stratigraphy, synchrony and diachrony, as well as the genetic method. Králík's method is built on temporal attribution; therefore, the problem of the dating of Bezruč's work is of crucial importance for the thesis'argument. The thesis also confronts Oldřich Králík's textological and editorial views with those of his opponents. In the series of scholarly disputes, Czech textual criticism defined its subject matter, attempting to define its position within the context of other sciences and humanities, especially linguistics, philology and literary theory, as well as taking its stand in regard to historiography. Simultaneously, fundamental working modes were formulated. Exceeding the home field, the disputes moved to the international level through the textological/ editorial department of the International Committee of Slavic Languages. Among others, the debates resulted in the so‑called manual of practical text criticism, Editor and Text, published in 1971, which has strongly influenced Czech editorial practice to the present day.

V práci Evy Kalivodové se prolíná několik jejích dlou hodobých zájmů, a to o oblast české a anglické literatury 19. století s některými přesahy do století dvacátého, o problematiku překladu a o rodová čili genderová studia. Právě hra mnohostranných vzájemných působení, mezi kterými autorka nachází neočekávaná spojení, a dokáže tak nabídnout nové vnímání koncepcí, pojmů a tvrzení, tradičně ukotvených v diskurzu (zdánlivě) oddělených disciplín, činí z daného textu téměř dobrodružství. Svůj koncept'rodu v životě literatury'odvíjí Eva Kalivodová od takového chápání kategorie rodu, jehož obsah se ustaluje či'děje'v době každé jedné situace a ve vzájemném napětí rodů obou. Dodejme, že svým textem tuto cestu podnětně otevírá, přičemž do sítě dynamiky rodových vztahů zapojuje také dynamiku domácího a cizího, sledovanou na materiále překladů. Právě setkání s'cizím'a proces jeho přenesení do domácího kontextu může efektivně odhalit limity a povahu našeho vlastního sebe-pochopení, a tedy i sebe-pochopení rodového. Zdeňka Kalnická